James Norrington se smrti nebojí. A když dorazí, dovolí jí, aby si ho bez boje vzala. Ale vesmír má jiné plány. Právě v té chvíli, kdy se vzdaluje a jeho poslední myšlenky se obracejí k ženě, která nikdy neopětovala jeho lásku, se James probouzí a z...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ve světle jejich nedávné nehody James konečně povolí a vyhoví Elizabethině žádosti z doby před tolika lety; učí ji šermovat.
Chce to sice trochu úsilí, aby to její otec dovolil, ale James dokáže být stejně přesvědčivý jako Elizabeth, když to má v úmyslu, počínaje tím, že tuto myšlenku přetáhne do nezávazné konverzace a pak ji nechá podusit, zatímco ona přebírá kontrolu nad svým dřívějším údělem a starostí o své budoucí bezpečí. Guvernér Swann o pár dní později sám osloví Jamese a požádá ho o odborný posudek, který je až příliš ochoten poskytnout.
Cvičí v zahradě, kde jsou nastraženy Elizabethiny terče, živý plot je tam dost vysoký, aby jejich nepřístojnost uchránila zvědavé oči.
Neschopnost je klíčový termín. Velice brzy po vyučování Elizabeth naříká, že její oblečení je sotva vhodné pro tak aktivní činnost, a než si uvědomí, že je to past, James souhlasí. Na dalším sezení se ukáže v námořnické uniformě z dřívějška, vlasy spletené do dlouhého copu na zádech.
„To nemyslíte vážně," zarazí se James, když ji spatří. ,,Proč to pořád máte?"
Elizabeth se drze zašklebí. ,,Zjistila jsem, že mi ta barva sluší."
James si přejede rukama po obličeji. Tenhle spor nevyhraje, a když bude vědět, že je tak vehementně proti jejímu nošení, způsobí to, že se mu bude vysmívat o to víc. ,,Fajn," povolí a ona se rozzáří svým triumfem.
Jeho Elizabeth se učí pozoruhodně rychle. Stejně dychtivá se zlepšovat jako ona, aby ho vyvedla z rovnováhy. Za necelý měsíc se naučí základy a kromě nezdolného soustředění, které u ní ještě nikdy neviděl, předvede neobyčejnou obratnost. Je to k zbláznění přitažlivé a Jamese to vědomí mučí stejně jako to, jak se v těch zatracených kalhotách ohýbá a kroutí.
Zabíjí ho to. Ale jaká to je smrt.
Po několikaměsíčním tréninku ho jednou "přetrumfne". On má zřetelně navrch, podobně jako vždycky, když se Elizabeth zachechtá, vytáhne kabát a odhodí ho. Pod tím je až bolestně zřejmé, že tentokrát nepovažovala za vhodné, aby si zavázala prsa. Její postup jej donutí zblednout, což byla hloupá chyba. Vyvolává svou výhodu tím, že ho v podstatě tiskne mezi sebe a živý plot, zatímco on se marně snaží soustředit. V panice zakopne o kamennou lavičku a nakonec se přes ni převalí dozadu, za ním následuje Elizabethin jásavý smích.
James na ni nevěřícně zírá, když si opět navlékne kabát a pak mu podá ruku.
,,To nebylo moc sportovní, Elizabeth."
Znovu se zasměje a rychle podotkne, že skutečný boj není skoro nikdy fér.
---
Nic na Elizabeth není 'fér'. Její cvičební komplet je to nejmenší.
