James Norrington se smrti nebojí. A když dorazí, dovolí jí, aby si ho bez boje vzala. Ale vesmír má jiné plány. Právě v té chvíli, kdy se vzdaluje a jeho poslední myšlenky se obracejí k ženě, která nikdy neopětovala jeho lásku, se James probouzí a z...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Elizabeth s hrůzou sleduje, jak Jamesovi vyklouzlo lano z prstů a on se bezvládně řítí k černému moři pod sebou. Bez váhání se vrhne za ním, spadne do vody tak silně, až se kousne do tváře, ucítí chuť železa na jazyku. Trvalo jí vteřiny, celé věky, než ho v drtivé tmě našla, ale podařilo se jí chytit ho za paži. Pak plave, co jí síly stačí.
Elizabeth se vynoří nad hladinu, lapá po vzduchu, sevře ho a snaží se je oba vmanévrovat k Císařovně. Ale James je těžký, v promočeném oblečení je neohrabaný. Tahá, kope, chňape po vlnách, ale zdá se, že nedokáže udělat žádný pokrok. Strach jí zastírá zrak stejně účinně jako mořská voda. Pokud se tam brzy nedostanou, posádka odpluje. Nechají je, aby se utopili.
,,Jamesi, musíš mi pomoct! Musíš plavat!"
Táhne ji pod vodu. Není mu podobné, aby se vzdával, není mu podobné, aby byl přítěží. Panika jí stoupá v hrdle jako žluč. „Jamesi, prosím! Musíš se bít! Neopouštěj mě!" Teď ječí, její zoufalý hlas zní jejím uším cize, když se zmítá, sotva drží hlavu nad vodou.
Pak se na dohled vynoří postava s nataženou paží a rukou jí sevře rameno. V ruce svírá lano, dává jí znamení, aby se ho chytila, a omotává svou volnou končetinu kolem Jamese. Tai Huang. Přišel si pro ni její první důstojník. Po tváři jí stéká úleva v podobě slz.
Nezadržuje je jen proto, že ví, že je moře spláchne.
---
Vyvlečou je nahoru, a jakmile její boty dopadnou na palubu, Elizabeth vydá rozkaz zamířit do Zátoky vraků, což je zbytečná akce vzhledem k tomu, že většina posádky je už ponořena do toho, aby dostala Císařovnu co nejdál od Bludného Holanďana. Vzdálenost mezi oběma loděmi se zvětšuje, zatímco Jamese táhne přes zábradlí houf natažených rukou.
James ztrácí příliš mnoho krve a nechává po sobě karmínovou stopu, když Elizabeth pomáhá dostat jeho těžké tělo dolů do kapitánovy kajuty. Volá medika, léčitele, cokoliv, tlumí svou přetrvávající hysterii tím, že se chopí role velitele. Trosky jsou pryč a James leží na velkém stole. Prsty jí letí ke krku, aby mu zkontrolovala puls. Je tam, ale je zoufale slabý a pod jejím dotekem se třepotá jako zraněný motýl.
Naproti ní se objeví malý, ztrhaný muž, kterého nepoznává, a cosi mumlá čínsky. Tai Huang překládá. Je to léčitel, nebo nejbližší přibližně podobná osoba léčiteli, kterou nechali na palubě lodi. Muž nožem rozřízne Jamesovu košili, jemně rozevře krví nasáklé okraje a odhalí strašlivou ránu v břiše. Elizabeth se okamžitě sevře žaludek, ale pak ucítí, jak se do její dlaně vkrádá malá ručka, a podívá se dolů, aby viděla, jak vedle ní stojí služka z dřívějška, oči zavřené před děsivou scénou před nimi. Prosté gesto ji upoutalo.
