James Norrington se smrti nebojí. A když dorazí, dovolí jí, aby si ho bez boje vzala. Ale vesmír má jiné plány. Právě v té chvíli, kdy se vzdaluje a jeho poslední myšlenky se obracejí k ženě, která nikdy neopětovala jeho lásku, se James probouzí a z...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Je to jen něco přes rok, než se Neohrožená vrátí do bezpečí Port Royal. James je vyčerpaný: fyzicky, mentálně, emocionálně... věci nešly ani zdaleka tak snadno, jak si myslel. Jak se ukazuje, jeho znalost budoucnosti je užitečná jen do té doby, dokud nepřátelé nezmění svůj kurz. A tentokrát se jim to podařilo. Nepřítel je vedl na veselé honičce po Atlantiku, která vyvrcholila pastí u afrického pobřeží, a i když James udržel svou loď nedotčenou, mnozí kapitáni flotily takové štěstí neměli.
Byla to katastrofa a Jamesovi se ulevilo, že je doma, kromě popálenin od střelného prachu na předloktí a ošklivého šrapnelu, který mu uvízl v boku, to nebylo o moc horší. Ale uzdraví se, a to je víc, než může říct o několika členech své posádky.
Zapamatoval si jejich jména, napsal dopisy jejich rodinám. Nebyla to jeho chyba, která vedla k jejich smrti, ale stále je za to zodpovědný.
Když dorazí domů, je už hodně po půlnoci, několik sluhů se probudilo, aby ho přijali. Jejich povykování ho rozčiluje, ale dovoluje to, protože nemá sílu se hádat. Jakmile je ukryt ve svatyni svého pokoje, zahlédne na prádelníku vzkaz vedle aranžmá čerstvých květin.
Ve Vaší nepřítomnosti jsem se starala o zahrady. Vítejte doma. - Elizabeth
Poprvé za dobu, která se zdá jako věčnost, se James usměje.
---
Až ho příště pozvou na večeři, oznámí James svůj záměr začít se dvořit Elizabeth. Weatherby Swann je očividně potěšen a ihned nabízí své svolení. Sama Elizabeth je mnohem zdrženlivější, když se jí na to ptá v soukromí, ale oči jí září, když ho bere za ruku.
,,Myslím, že by se mi to moc líbilo, kapitáne."
Věci pak pokračují v podstatě stejně a zároveň jsou úplně jiné. Teď, když jsou jeho návrhy oficiální, jsou spolu často viděni na veřejnosti. Téměř všechna společenská pozvání jsou adresována jim oběma dohromady a James je ohromen malou radostí, když vidí její jméno vytištěné vedle svého.
Elizabeth je teď také méně obezřetná a je mu otevřená způsobem, který mu připadá nanejvýš přitažlivý. Dovoluje si stěžovat si, trucovat a projevovat frustraci, když nepodává výkon, jaký by měla. Je transparentní, že není zcela spokojena se společenským životem. Ale je také svobodná se svými úsměvy a důvtipem. Opírá se o svou vášeň, což je vlastnost, která může být pro některé muže nepříjemná, ale Jamese nutí, aby po ní toužil ještě víc.
Nikdy nedělá nic polovičatě, jeho Elizabeth, a už vůbec ne, když jde o její emoce.
A on se vyhřívá v jejím světle.
---
V den jejích devatenáctých narozenin se účastní plesu, který pro ni pořádá její otec. I tohle je něco úplně jiného. Protože se jí dvoří, většinu tanců si schovává pro něj. Ne všechny, protože musí udržovat zdání slušnosti. I když si většinu večera tajně dobírá jejich vznešenou společnost, Elizabeth mlčí, zatímco skutečně tančí a tráví čas pouze tím, že ho pozoruje. Cítil by se trapně, kdyby neměl tolik práce i on s pozorováním jí.
