SPOILED | bts ✔

57

"Hustý," dostala ze sebe Saera obdivuhodným tónem.

Sage jí všechno pověděla, tedy o Seokjinovi a Saera nestačila valit oči.

"No a nebudeme z toho mít problémy i my? Přece jen... Vždyť víš, věděly jsme o tom a taky jsme mu pomáhaly."

"Yoongi mi řekl, že se o to postará," ujistila ji. "A co vím, o tobě prý není v záznamech nic, nemusíš se proto ničeho obávat."

"To se mi zatraceně ulevilo. Už s tím nechci mít nic společného. Jako peníze to byly super, ale už nikdy víc."

"Souhlasím."

Tenkrát Sage za Seokjinem přišla, protože neměla jinou možnost. Potřebovala si rychle vydělat a Seokjin přesně tohle nabízel. Netušila však, že se zaplete do něčeho většího, než je jen blbá obsluha na baru v nočním podniku. Zprvu ji to vyděsilo, hlavně i kvůli tomu, že ani ona v té době nebyla úplně čistá, ale Seokjin uměl za protislužbu zaplatit víc, než si kdy dokázala představit a Sage peníze prostě potřebovala. Zůstala po tom všem sama, bez ničeho a bez nikoho. A tak nic nenamítala a na potenciální maléry radši vůbec nemyslela.

I když asi měla.

"No a co tamti?" ptala se Saera dál. "Myslím toho Jungkooka a ostatní, tu jejich partu."

"S ním jsem mluvila. Řekla jsem mu, že by měl jít s tím, co ví na policii, ale odmítá to."

"Tak všechno co víš, řekni Yoongimu ty," navrhla. "V čem je problém?"

"To nemůžu."

"Proč ne?"

"Protože si nemyslím, že by to něco vyřešilo. A Jungkook si stejně vždycky dělá jen to, co chce. Neudělá to proto už jen z principu, že mu to řekl někdo jiný a ještě k tomu já. A upřímně, nepotřebuju, aby byl na mě naštvaný ještě on."

"Je tu ještě něco, co bych měla vědět?" ptala se podezřívavě.

"Taehyung," přiznala, načež si Saera povzdechla.

"Odmítla jsi ho a on to nepřenesl přes srdce?"

"Je to komplikovanější."

Sage se tak dala do dalšího vypravování. Řekla Saeře o tom, co se stalo toho večera, kdy se spolu viděly a popíjely. O tom, co se pak stalo u ní doma, že se nechala s Taehyungem unést a že dalšího rána byl pryč a ani se neozval. Pak o tom, jak vše řekla Yoongimu, protože nemohla unést výčitky svědomí a předstírat, jako by se nic nestalo, to taky nemohla. Nemohla by se mu s klidem podívat do očí. Yoongimu, který ji na místo toho, aby na ni byl naštvaný, vzal na víkend pryč. Nic jí nevyčítal, vůbec nic.

A nakonec pak o jejím návratu domů. O tom, jak se to vlastně celé tak nějak vysvětlilo, ale zase zatraceně zkomplikovalo.

"Sage, přestaň se kvůli němu trápit. Vždyť musíš vědět, že ti za to nestojí. Máš Yoongiho, který je podle toho, co mi říkáš, do tebe úplný blázen, udělal by nejspíš všechno, co by ti na očích viděl, ale ne, ty pořád přemýšlíš nad svým nejlepším kamarádem."

"Vždyť já vím," zamumlala Sage. "Všechno vím. Yoongi je jako splněný sen. Do teď nechápu, co na mě zrovna on vidí.  Jenže Taehyung... Já nevím, nedovedu si představit, že bychom zase dělali, že jeden druhého neznáme, na to ho mám až moc ráda."

"Ty ho máš ráda, on tě miluje. To nebude fungovat, Sage."

V hloubi duše věděla, že má Saera pravdu. Ale přála si, aby to tak nebylo. Aby to právě nějak fungovalo. Ale... Vůči Taehyungovi by to nebylo správné. Co na tom, že ona ho ve svém života chce? On ji totiž taky, ale úplně jinak. Vždycky se tak bude někdo trápit. A Sage se obává, že by to byl právě Taehyung. A ona mu nechce vědomě víc ubližovat.

A možná že tedy měl nakonec i on pravdu. Že bude lepší, pokud se pro teď jejich cesty rozejdou. A jestli to pak nějak půjde... To se teprve uvidí.

"Proč to ale fungovalo, když jsem byla s Jungkookem?" zeptala se.

"A jsi si jistá, že to fungovalo? Protože se vsadím, že jsi to přes svou zamilovanost neviděla. Na druhou stranu se ho ale nechci zastávat. Jestliže už to trvá tak dlouho, proč se nechopil příležitosti dřív? Protože právě tu příležitost rozhodně měl, co si budeme."

"Prý mi nechtěl kazit štěstí."

"No jasně," utrousila Saera. "Buď to z jeho strany vlastně není tak velké, jak tvrdí, nebo má vážně nějaký hodně velký problém. A podle toho, co jsi říkala, si myslím, že je to ta druhá možnost."

"Taehyung to nikdy neměl lehké," zastala se ho. "Proto mě tak stresuje, jak to mezi námi dopadlo. Jednoduše z toho nemám dobrý pocit. Ale musím respektovat, že mě teď nechce vidět."

"Chápu. Ale vybral si to sám. Tak se soustřeď na Yoongiho a užívej si, že je tu někdo, kdo ten skutečný zájem o tebe projeví a doopravdy tě chce. Sage nebuď blbá, fakt nebuď blbá. Přece si nenecháš ujít takovou příležitost."

"Nad tím ani nepřemýšlím."

Sage byla ráda, že se může někomu svěřit. Saera byla její jediná kamarádka, kterou by mohla označit za blízkou. Tehdy, když spolu dělaly u Seokjina a kde se taky potkaly, spolu zase tolik času netrávily. Především kvůli práci, čas a únava jim to jednoduše nedovolovala a na směnách se pak většinou střídala jedna druhou, pokud ji ovšem neměly většinou o víkendech spolu. Byly to tak opravdu výjimečné momenty, pokud se jejich cesty sešly mimo práci. Ale rozuměly si a za to, jak to mezi nimi nyní funguje, je Sage ráda.

"Přesně takhle se mi to líbí," řekla Saera v reakci na její slova ohledně Yoongiho. "Takže už žádné smutné řeči o Taehyungovi, jasné?"

Sage věděla, že to Saera myslí dobře, ale ono se lehko říká a těžko koná. Věděla, že Yoongi je ta správná volba a rozhodně ji nenapadlo o něm jakkoli pochybovat, tohle si už stihla ujasnit, třebaže si s ní emoce dost dlouho pohrávaly a dělaly jí v hlavě zmatek, ale byla si jistá, teď už ano. 

Tak proč to ale bolí? Proč pořád pociťuje úzkost?

***

Zdravím a přeji pěkný večer nebo jakoukoli jinou dobu, během které jste si tuto kapitolu přečetli.

Chci Vám pouze oznámit, že další díl již bude poslední. Po něm už pak bude následovat jen krátký epilog.

Takže se můžete těšit. Nebo taky netěšit. :)

M.