SPOILED | bts ✔

4

Min Yoongi velmi brzy pochopil, že nemá žádnou cenu se snažit skrývat a záhy se představil, přičemž Sage přímo před obličej cpal svůj odznak detektiva.

"Být vámi, moc bych se tu tím nevytahovala," neodpustila si.

"O mě si starosti dělat nemusíte. Vaše jméno?"

Její představení u něj vyvolalo neskrývanou zvědavost. Sage bylo jasné, s čím, tedy s kým si ji spojil. Když se provalily všechny věci na jejího otce, byla z toho poměrně dost velká kauza, nemluvě o tom, že i sama Sage ten samý den skončila ve vazbě, i když tedy z naprosto jiných důvodů než její táta. Jo, když se daří, tak se fakt daří, to bez pochyby.

Nechápala, z jakého důvodu se Min Yoongi objevil a co ve skutečnosti chtěl. Jeho otázky nebyly nijak konkrétní a Sage po jeho odchodu neměla vůbec dobrý pocit.

Mělo to snad souviset s tím, co se stalo u nich ve škole? To už ale bylo oficiálně uzavřeno.

Nebo s tím, co se děje tady? Mají snad nějaké podezření? Jak by mohli...

"Sage."

"Ale ne," zamumlala tiše. Co ještě přijde?

"Co tu děláš?" zeptala se.

"Co bych tu asi dělal?" Pokrčil Taehyung rameny.

"Je čtvrtek," upozornila ho na prostý fakt.

"Záleží na tom? Stejně zítra nemám žádné přednášky, jestli je teda zrovna tohle ta věc, kterou se snažíš naznačit. Nedivil bych se."

"Vlastně je mi to jedno. Chcete něco? Nevyjela mi tu žádná objednávka."

"Prý jsi mluvila s Jungkookem."

Sage si povzdechla. "Jo a proč se ptáš?"

"Je všechno v pohodě? Chci říct... No, vždyť ho znáš."

"Netuším, kolikrát ti mám ještě opakovat, že-."

"S námi nechceš mít nic společného," dořekl za ni. "Nemusíš mi to tlouct do hlavy pokaždé, co se vidíme. Jen mám starosti, jestli se náhodou něco nestalo."

"Ne, nic se nestalo. Jungkook je srab a nezmůže se na nic jiného než na plno řečí."

K jejímu překvapení se Taehyung v reakci zasmál.

"To bych před ním radši vůbec nezmiňoval."

"Víš, že mám pravdu," namítla.

"A ty zase víš, že takhle jednoduchý to nikdy není."

"Řekni, o co ti doopravdy jde. Nevěřím tomu, že sis na mě zničehonic vzpomněl a řekl sis, že by jsi se mě mohl zeptat, jak se mám. Takže..."

"A proč by to tak nemohlo být?" Pozdvihl obočí. "Byli jsme hodně dobří kamarádi. Možná jsem si vzpomněl a možná chci vážně vědět, jak se máš."

"Ano, byli, byli jsme dobří kamarádi. Ale snad nevěříš, že po tom, co jste mi udělali, se ještě někdy vrátíme k tomu, abychom jeden druhého označovali jako nejlepšího přítele."

"Nikdo nemohl předpokládat, co se stane, nebo jak to celé dopadne."

"To není omluva." Pokroutila hlavou. "A nechápu, jak mi něco takového můžeš říct do očí. Navíc nejde vůbec o to, co se stalo, spíš o to, co ne. A fakt, že si to podle všeho neuvědomuješ, mě vcelku dost rozčiluje. Možná bude nejlepší, když odejdeš a já si tu v klidu budu moct dělat svou práci."

"Sage, vážně si myslíš, že bychom tě v tom nechali, kdybychom věděli, co se stane? Co všechno se stane."

"Tak on to celkově nebyl zrovna ten nejchytřejší nápad. Možná, že v té době nastaly i jiný okolnosti, který mi zničily život, ale tamto mi fakt nijak nepřidalo."

Jo, možná by se sebrala, snesla by to celé mnohem lépe, kdyby najednou nepřišla o všechny své kamarády, protože se k ní jednoduše obrátili zády, doslova se na ni vykašlali. Nikdo jí nedal pomocnou ruku, nikdo ji nepodpořil, nikdo se za ni nepostavil.

Sage neměla vůbec nic a nikoho.

"Můžeme ti pomoct," namítal Taehyung. "Za tu dobu, co je to takhle... jsi mohla přijít už tolikrát."

"Můžeme ti pomoct?" Nevesele se zasmála. "Chceš snad říct, že jediný, kdo mi tady v tomhle ohledu může pomoct je Jungkook. Mohl to ale udělat už dávno, přesně, jak říkáš. A to tak, že by mě tam tehdy nenechal. Dneska by bylo všechno úplně jinak."

"Sage..."

"Vážně bys už měl jít. Jestli Seokjin uvidí, že se tu s tebou takhle vybavuju a nic nedělám, budu mít problémy."

Taehyung jen beze slov přikývl a dal se bez dalšího většího přemlouvání na odchod.

Prý, že by jí mohli pomoct....

A proč by si vůbec měla o nějakou pomoc říkat?

Proč, když z velké části to je jejich vina, jeho, že skončila tak, jak skončila. Kdyby ji tehdy nenechali v pokoji s mrtvým tělem, co náhodou objevili, s tím, že se pro ni hned vrátí... Nevrátili se, ani Jungkook, na kterého se v té době kvůli své hloupé zamilovanosti spoléhala snad ze všech nejvíc, a ona tu noc skončila u výslechu a to ve stejný den, co zavřeli jejího otce a svět se jí během pár minut zbořil jako domeček z karet.

A Taehyung jí teď řekne, že by jí mohli pomoct...

Jen těžko by se teď mohlo něco napravit, či by bylo možné znovu získat ztracenou důvěru.