SPOILED | bts ✔

11

Sage byla v naprostém šoku.

"Takže jak? Chtěla by jsi se mnou jít?" ptal se Hoseok, zatímco se na ni díval s jasnou nadějí v očích.

"Zaskočil jsi mě," přiznala. "Neplánovala jsem totiž, že bych šla."

Charitativní večírek, který univerzita každoročně pořádala. Výtěžek samozřejmě půjde jak jinak než na dobré účely, ale Sage se nikdy neúčastnila. Ani ji to nenapadlo. Na kdysi snobské sešlosti, které pořádal její otec, neměla dobré vzpomínky a tohle taky neměl být školní ples. A hlavně vůbec netušila, že by o ni Hoseok mohl mít nějaký zájem. Tedy aspoň takhle si to vysvětlovala. Proč by se jinak ptal zrovna jí, aby ho doprovodila? Vybrat si mohl kohokoli jiného.

"Já vím, je to už zítra, měl jsem se zeptat dřív, no nebyla příležitost."

Sage neměla naplánovanou směnu, a páteční večer tak měla kupodivu volný, bohužel si však nebyla jistá tím, jestli by měla s Hoseokem jít. Hodlala odpočívat, a takhle by ztratila několik hodin drahocenného času.

Jenže Hoseok k ní byl vždycky milý a pokaždé, když potřebovala, jí vyšel vstříc. Měla by výčitky, pokud by ho odmítla kvůli pár hodinám spánku, které bude moct nahnat třeba přes sobotu.

"Tak dobře," souhlasila nakonec.

Bude to dost formální, takže se maximálně bude nudit a to nějak zvládne.

"Vážně?" usmál se Hoseok.

"Ano, půjdu s tebou."

"Skvělý. Takže tě vyzvednu?"

"Ne, to nebude potřeba," odmítla. "Sejdeme se až tam, jestli ti to nevadí."

"Jsi si jistá? Chci říct, nemám s tím problém, ale doprovodit bych tě přece měl."

"Říkám, že je to v pohodě," ujistila ho.

"Dobře. Takže zítra v pět hodin."

Sage opouštěla knihovnu s rozporuplnými pocity, no věděla, že bude potřebovat pomoct.

Saera byla její jediná možnost.

***

Sage se prohlížela v zrcadle a hodnotila, jestli je její vzhled dostatečně vhodný.

"Vypadáš úžasně," zopakovala jí Saera už poněkolikáté.

Sage byla u ní doma, kam ji Saera pozvala poté, co ji požádala o pomoc. Ve skříni už totiž dávno neměla tak pěkné šaty, jako kdysi mívala, ani boty na podpatku, to už dávno nebyla ona. Saera tohle všechno měla a byla ochotná jí věci půjčit.

Měla na sobě jednoduché černé šaty končící pár centimetrů nad koleny. Ramínka byla úzká a výstřih decentní. Sage byla nadmíru spokojená.

"S kým, že to vůbec jdeš?" zeptala se Saera.

"S Hoseokem," odpověděla. "Nikdy jsem ti o něm neříkala. Pomáhá u nás v knihovně. Jeho táta má na škole seminář tvůrčího psaní a nějaké přednášky literatury."

"Zajímavé," utrousila Saera. "Zní nějak podivně slušně."

"Nech toho." Protočila Sage očima. "Hoseok je fajn."

"A co, že jsi vlastně souhlasila? Víš, nepřijdeš mi jako ten typ, co by na tyhle akce chodil."

"Však jsem taky neplánovala, že půjdu. Ale bylo mi blbé Hoseoka odmítnout."

"Že by jsi přece jenom byla dobrá duše?"

Saera je jedna z jejích nejbližších. Vlastně jedná z mála, s kým se Sage baví a tak nějak dlouhodobě komunikuje. Za to dobu, co spolu pracují, to prostě ani jinak nešlo. Jsou kamarádky a Sage je za ni vděčná.