SPOILED | bts ✔

5

Často ji pronásledovaly vzpomínky. Ty, které by mohly být dávno zapomenuté, ale jasné byly tak, jako kdyby se jejich náplň odehrávala teprve včera.

Sage by jich nejraději vytěsnila co nejvíc by to bylo možné.

Nesnášela tyhle stavy.

Onu noc měla volno a samozřejmě chtěla dospat všechny noční směny, co ten týden měla, jenže se akorát převalovala a nezvládala najít ani pohodlnou polohu, v níž by se mohla uvelebit, natož pak doopravdy usnout.

Zpropadený Taehyung, který jí momentálně nedá spát.

Poznali se, když jim oběma bylo osm a na dlouhou dobu se z nich stala ta typická nerozlučná dvojka. S příchodem Jungkooka a Jimina se to trochu změnilo, svým způsobem se v mnohém odcizili, ale pořád byli nejlepšími kamarády a jeden na druhého nedali dopustit.

"Tae, co tu děláš?"

Bylo půl dvanácté v noci, no Sage už dávno měla po její pomyslné večerce.

"Můžu tady zůstat?"

Sage se na víc neptala. Nemusela. Vlastně i otázka co tu děláš byla svým způsobem bezvýznamná.

"Pojď," řekla, načež ho pustila dovnitř domu. Nemusela by ho ani vést, cestu do jejího pokoje znal velmi dobře, ale šel za ní, jako kdyby vůbec netušil, kde je.

"Chceš něco? Vím, že je pozdě, ale stejně..."

"Ne, děkuju, jsem jen fakt unavený, potřebuju se vyspat."

Sage mu bez dalších slov nachystala peřinu a polštář a on je s díky přijal. Fakt, že měl u ní i pár kousků oblečení, o něčem vypovídal.

"Jsi v pohodě?" zeptala se.

"Jo... Zase se hádají. Jako vždycky. Nedá se tam vydržet."

Taehyung často utíkal z domova k Sage. Obzvlášť, když konflikt mezi jeho rodiči začal dopadat i na něj. Bylo jim pak podle všeho jedno, že je Taehyung pryč a ani je nezajímalo, kam zmizel... Jestli si toho vůbec někdy všimli.

U Sage se mohl aspoň v klidu vyspat.

"Já vím," zamumlala. "Tak běž spát, ráno tě probudím a půjdeme do školy," ujišťovala ho.

"Ale zůstaneš tu, že jo?"

Přikývla.

Tehdy nepřemýšlela nad tím, že by to někomu mohlo přijít divné. Jenže nikdy nevnímala Taehyunga víc než jako kamaráda, i když si o nich spousta lidí myslela opak.

Lhala by, kdyby tvrdila, že jí nechybí.

Chybí.

No všechna proti značně převažují.

Možná, že kdyby nikdy nepotkali ty dva, byli by úplně někde jinde. Možná, že by i nadále byli nejlepšími kamarády a nikdo a nic by je nemohlo rozdělit.

Jenže...

Jungkook a Jimin vnesli do jejich životů úplně jiné rozměry. Nebránili se. Pořád to byla nějaká forma zábavy, která se ve výsledku zvrtla.

Ten, kdo to však nepřímo odnesl nejvíc, byla právě Sage.

Upřímně, byla by v háji i bez nich, její rodina se rozpadla stejně jako vše, co měli, ale bylo by to celé snesitelnější, pokud by měla na koho se obrátit. Prakticky dvě noci strávila na policejní stanici, aniž by pro ni někdo přišel. Vyslýchali ji kvůli otci a kvůli tomu, že ji našli pod vlivem alkoholu a dalších látek, které nebyly úplně legální v pokoji s mrtvým tělem. Podařilo se jí dostat se z obou průšvihů a vlastně pořád ani neví jak, každopádně ty tři neviděla dobrý týden po těchto událostech.

Najednou neměla nic a nikoho.

To, že to byl Jimin a i Jungkook, to by snad ještě nějak překonala, zase tak velká láska to nebyla, teď už to ví, ale že se k ní otočil zády i Taehyung, to doopravdy byla rána pod pás, se kterou se do teď nesrovnala.

Proto ji tak moc rozčilovalo, že si i teď dovoluje okupovat její hlavu.

Že si mohla říct o pomoc...

Jeho slova jí přišla směšná.

Neměl by člověk, co se označuje za nejlepšího kamaráda, pomoct tak nějak automaticky, aniž by se ho musel ten druhý dožadovat? Ona Taehyunga nikdy neodmítla, i když měl svou hrdost a o spoustě věcech s ní odmítal mluvit, vždycky se ale snažila být na jeho straně. A on pak udělal to, že si na místo ní vybral Jungkooka.

Jungkook.

"Do hajzlu," zamumlala Sage frustrovaně.

Jak sakra může v klidu usnout?

Únava ne-únava, natáhla ruku a rozsvítila malou lampu u její postele. Potřebuje hlavu jednoduše zaměstnat něčím jiným a rozhodla se pro knihu, kterou má rozečtenou už dobrý měsíc a na kterou prakticky nemá vůbec žádný čas.

Absolutně netušila, kdy pak usnula, ale druhého dne se probudila v polosedě, s knihou na klíně a s lampou stále rozsvícenou.

Byla z větší části odpočatá a před sebou měla jeden z mála volných víkendů.