SPOILED | bts ✔

51

Atmosféra mezi nimi byla při nejmenším podivná. Alespoň Sage to tak cítila. Byla naštvaná sama na sebe, že se nechala rozhodit a že skončila v slzách. A nejspíš se za to i trochu styděla. Není žádný uplakánek, ale fakt, že za poslední dny těch slz bylo až dost, to tedy nebylo nic, s čím by se chtěla chlubit.

"Sage, netvař se tak utrápeně. Je to v pořádku. Já se na tebe nijak nezlobím. Prostě si teď něco pustíme, dáme si něco dobrého k pití, přijdeme na jiné myšlenky a já slibuju, že neusnu stejně jako včera. Nebo teda ne tak brzo."

"Zní to jako fajn plán," uznala.

Vážně si cenila toho, jak se k celé situaci postavil. A že ji opravdu nic nevyčítá. Nejspíš by to snášela mnohem hůř, kdyby na ni a na to všechno, co se mezi ní a Taehyungem před pár dny stalo, reagoval negativně, třebaže přesně to by mohl. Je to ostatně to první, co se nabízí. Nečekala... Pochopení.

"Je to skvělý plán," opravil ji.

"Dobře, je to skvělý plán."

Skvělý plán, jak ji opít.

Sage nikdy nebyla ten typ, co by pil víno, ale přesně to bylo to, co jí Yoongi naléval. Bylo sice dobré, ale jak nebyla zvyklá, rychle jí stoupalo do hlavy a dělalo své.

"Řekni popravdě," začala. "Že je tohle jen jeden z tvých dobře vypočítaných kroků."

"Myslíš?" Pousmál se.

"Holce, která pije výhradně pivo a sodžu, dáš víno. To prostě nemůže dopadnout dobře."

"No tak přijde na to, co očekáváš. Já to udělal s dobrým úmyslem. Aby jsi se odreagovala. A jestli to funguje, pak je to jedině dobře."

"Budu se snažit věřit tvému dobrému úmyslu a ne možnosti, že by jsi snad měl nějaké úmysly postranní."

"Postranní úmysly? Ale no tak. Nepotřebuju alkohol k tomu, abych tě svedl."

Jedna věta a Sage na něj zůstala koukat jak pitomá.

"To mě nemůžeš takhle podceňovat," dodal.

"To bych si asi ani netroufla," zamumlala.

"To asi je pro mě ale pořád dost zřetelný. Mám to snad brát jako výzvu?"

Sage pokroutila hlavou.

"Vážně ne? Zase se červenáš. Je to roztomilé."

"Nejspíš tě hodně baví mě uvádět do rozpaků, že?"

"Je to tak očividné?"

"Ano. Jako kdyby nestačilo, že mě tu opíjíš. Co si pak mám myslet?"

"Je mi to jasné. Dej té tvé hlavě alespoň na chvilku klid. Ano, možná, že tě tu trochu opíjím, možná, že čekám, že by ti třeba konečně mohlo dojít se ke mně přitulit, no dělejme, že jsem to vlastně vůbec neřekl a nechme tomu raději volný průběh."

Sage nemohla potlačit úsměv a udělala přesně to, o co si Yoongi nepřímo požádal. Přisunula se tak k němu o něco blíž a nechala ho, aby si ji k sobě rukou položenou kolem jejích ramen přitiskl.

"Řekl bych, že takhle je to mnohem lepší."

Sage mu nic neodpověděla, jenom si položila hlavu na jeho rameno a klidně vydechla. Nemohla popřít, že je jí u něj dobře a to, jak se prsty začal zlehka probírat jejími vlasy, ji uklidňovalo. Cítila z něj určitou stabilitu, jistotu. Jednoduše něco, čeho ona sama nikdy neměla dostatek.