SPOILED | bts ✔

58 | KONEC

Byly to skoro víc jak čtyři týdny, co Taehyunga viděla naposledy. A upřímně, myslela na něj každý den, třebaže si to zakazovala. Prostě si o něj dělala starosti a paradoxně jediné pojítko mezi ním a jí, byl Jungkook. Ten s ním byl v kontaktu a pokaždé ji ujišťoval, že je Taehyung v pořádku a že si o něj nemusí dělat tak velké starosti.

Nemohla si však pomoct.

"Nezdá se ti, že se nějak moc zajímáš?"

Jungkook si z ní dělal srandu, v podstatě pořád, nenechal si totiž ujít jedinou příležitost k tomu, kdy by si z ní mohl utahovat.

Upřímně, nechápala, jak je to možné, ale v rámci jejich možností spolu vycházeli. Dokonce se jí Jungkook i omluvil, což byla úplně ta poslední věc, kterou by od něj čekala. Ale udělal to. A ona jeho omluvu přijala. Nestali se z nich kamarádi a asi oba moc dobře ví, že z nich kamarádi ani nikdy nebudou, no respektovat se zvládali. A Sage mu byla vděčná, že jí o Taehyungovi poskytl aspoň nějaké informace.

"Nech toho," řekla.

"No co?" Pokrčil rameny. "Pokud si dobře pamatuju, máš přítele. Určitě by se mu nelíbilo, že se takhle zajímáš o jiného."

"Yoongi není žárlivý," namítla. "A rozhodně mi nevyčítá, že mám o Taehyunga starosti."

"Nevěřím, že ho to neštve. Ale pokud si to myslíš, je to tvoje věc."

"Ano, jsem o tom přesvědčená. Věř, že Yoongi ví, že se nemusí bát žádné konkurence."

"Vážně?"

"Vážně. A nech toho."

"Dobře."

"Super. A teď bys mi mohl povědět, proč se táhneme zrovna sem?"

S Jungkookem byli kousek od univerzitního kampusu a Sage neměla ani ponětí, proč jdou zrovna tam.

"Tě fakt nic nenapadá?"

"Jak by mohlo?"

Zkouškový už skončilo a nebyl jediný důvod, proč by se měli pohybovat na půdě školy.

"Vedu tě za tím, koho chceš tak moc vidět."

"Co by tu Taehyung dělal?" nechápala.

"To ti poví on sám. Jo a vlastně o tom úplně neví, je to překvapení."

"Ty jsi se nepoučil? Nebo jsi zapomněl, jak dopadlo to tvoje překvapení minule?"

"Uznávám, že to mi trochu nevyšlo, ale nebyl jsem seznámený s vaší situací. Teď vím všechno, co potřebuju. A měli byste to mezi sebou nějak urovnat. On si to taky přeje, jen to ještě nepřenesl přes svou hrdost."

"Proč to vůbec děláš? Proč ti na tom záleží?"

"Protože mi přijde, že vám to dlužím. Taehyung měl pravdu. Věděl jsem o tom, že je do tebe blázen. Jenže... Jsi se mi taky líbila. Hodně. A vzhledem k tomu, že jsem rozmazlený fracek, co vždycky musel mít a taky měl všechno, co chtěl... A co si budeme, Taehyung se nijak nesnažil dávat najevo, že o tebe zájem má. Byl bych blbec, kdybych jen nečinně koukal a nechopil se příležitosti. Jo, bylo to ode mě hnusný, svým způsobem ano, uznávám. Ale upřímně jsem nečekal, že se všichni budeme bavit tak dlouho. Chápeš? Nečekal jsem, že se s Taehyungem spřátelíme a že mi na tobě bude doopravdy záležet. Divný co? Fakt nejsem ten typ, co by dokázal navázat nějaké trvalé vazby. Ale stalo se."

"Kooku..."

Sage nevěděla, co říct. Protože Jungkook ani nebyl ten typ, co by se druhým otevíral. Když byli spolu, tak ano, občas spolu po večerech mluvili o spoustě věcech, ale málokdy v tom bylo něco víc. Protože takhle oni nežili. Neřešili co bude, neřešili důležité či nějak závažné věci. Byli rozmazlení. Zkažení. Neznali zodpovědnost.