𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘

- Kapitola 2 -

Druhý den od rána plynul celkem rychle a Jelly byl čím dál víc nervózní ze setkání s Joem. Nebo Joy, Joe...? Jak se jeho, nebo její jméno vlastně vyslovuje? Je to holka, nebo chlapec?  V podstatě mi ani neřekl jak bude vypadat, nebo jak ho poznám. 

Prostě za tebou přijde random týpek/týpka a když to bude přesně v 10, budeš vědět že je to on/ona. 

To mu říkal jeho vnitřní hlas celé ráno.

Pomalu se blížilo půl 10 a Jelly se rozhodl vyrazit do kavárny k Fitovi, kterou vlastní jeden jeho velmi dobrý kamarád. Kdysi tam býval pečený vařený, ale to byly školní léta. Ne že by teď nestudoval, ale spíš to co bylo v dětsvtí má podle něj zůstat v dětství a toho se drží po celý svůj život. Nebo alespoň od toho věku, kdy vnímá tu krutou realitu světa: ,,na co si nevyděláš, na to nemáš".

Mezitím pohled Joe

Mezi uličkami byl celkem klid. Jak taky jinak, když bylo pochmurné počasí a na obloze převažoval skoro až černočerný mrak, přes který nebylo absolutně nic vidět. Jakoby nebe zmizelo a nikdy neexistovalo. S hudbou v uších , což je nejlepší lék na všechno jak se říká moje postava dorazila k Fitu a právě začaly padat první malinké kapičky deště. 

Heh, je to tak roztomilé.

Moje kroky mířily k baru kde se následně usadily a čekaly, až potkají toho, který jim možná změní život a budou tak přesměrovány někam, kam se jim ani nesnilo. 

,,Jednu vodku s colou prosím," nevím jestli mě to nezabije, ale byl takový mood, že chuť na tuto kombinaci byla celkem veliká. Ani nevím proč. 

Když moje hlava vzhlédla, v dáli se rýsovala mužská hubená postava a ve chvilce byl vidět odstín kříže v uchu. 

Přesně jak popisoval.

,,Ahoj Jelly! Tebe jsem tu dlouho neviděl! Jak jde život?" zeptal se ho pro mě random týpek od baru. Asi kamarádi? Možná nejlepší? Nebo spolu možná mají společnou jen nějakou situaci, zážitek...trauma? Ale ne. Zase jen moc fantazíruju. Půjdu k němu. Mám tam přeci dojít já. 

Nádech, výdech. Krok pravou..., nebo levou? Pravou. 

,,Dobrý den, ahoj...," promluvily moje ústa k Jellymu? Ano tak. 

Ale on se ode mne odvrátil na druhou stranu, protože ho oslovil někdo druhý. Co to? Já jsem Joe. Se mnou se měl sejít! Vůbec mi nevěnoval pozornost, a se moje hlava odvrátila také a skroušená si to namířila zpět na bar s tím, že bude čekat. 

Čekat. To tak nesnáším!

***

Ahoj všem!

Tak jsem si konečně opravdu našla chvíli a dopsala druhou kapitolu!! Enjoy!! Btw proč nebyla dřív a proč je kratší? Mám raději kratší kapitoly. I já sama se v nich potom lépe vyznám, když opravuji děj, chyby, nebo hledám určité skutečnosti, které potřebuju v další kapitole :)). 

Moc Vám děkuju za Vaši trpělivost, konec obkecávání a tento týden snad...i -Kapitola 3-. 

xSONGx

P.S: Co myslíte? Je Joe holka, nebo chlapec? ;) Dejte vědět i Vaše pocity a za KAŽDOU kritiku, za KAŽDÝ názor jsem Vám předem vděčná :)).