𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘

Prolog ke 2.části

Přeji krásné Pondělí všem a jak jsem slíbila, jsem zpět s Prologem a možná ještě dnes s 1.kapitolkou ke 2.části. Doufám, že si ji užijte stejně jako já si užívám psaní Jellyho když vím, že to někdo čte a všem mým čtenářům a sledujícím, bych chtěla MOC PODĚKOVAT!, za Vaši podporu! So ... Lets go!
Your's (ad)eeli💕.
*************************

Jelly's Pov

Upřímně?
Nevěděl jsem, že život může být takový, jaký je teď. Že se jde toho všeho špatného zbavit. I když mi ta jedna moje část chybí -nebo teda ona chybí převážně mé ženě-, ale i mě, tak jsem rád, že je pryč. Jak víme následky jsou po všem, takže i po tom co potkalo mě, ale snažím se na to tolik nesoustředit.

Joey's Pov

Je to přesně tak, jak mi myšlenkami slibovala v nemocnici.

Zmáčkni to Joey. Nechci už aby se trápil. Chci aby byl ode mě svobodný.

Nikdy jsem se nezmínila o tom, co mi vlastně řekla, nebo proč mě donutilo to udělat. Vhodná chvíle musela přijít sama a já se rozhodla to udělat teď. Vstala jsem a šla se podívat, kde můj muž je.

Zadumaný, seděl na gauči a vyťukával rytmus. Asi nějaké písničky, která ho zrovna napadla. Ano... kapela funguje stále.
Chvíli jsem ho pozorovala a přemýšlela. Nakonec jsem udělala těch pár kroků k němu, sedla si vedle něj a vzala jeho ruce do svých.

,,Vím, že už je to všechno pryč, ale je tady něco, co mě tíží... nevim jestli mě po tom ještě budeš dál chtít. Zlobit se budeš asi určitě, ale...-" 

,,Jsem tady pro Tebe," řekl a odložil tužku a papír. Tím mě vždycky dojme. Ano. Pozornost je jeho předností a právě proto jsem se do něj zamilovala.

Tak na to hlavně nezapomeň.

Jistě. Jak jinak. Můj vnitřní hlas se musel ozvat v opět pro mě nevhodnou dobu a tím mi na chvíli, ale úplně, rozhodit myšlenky.

,,Joey... vypadáš bledě. Jsi duchem přítomna?" zeptal se.

Na to jsem mu jen přikývla a nadechla se k tomu, co jsem se celou dobu chystala říct.

,,Nechtěla, aby ses trápil," vypadlo nakonec ze mě. To ho asi začalo hodně zajímat a přisunul se blíže. ,,On-na. Nechtěla aby ses trápil. Slyšela jsem ji úplně stejně jako jsi mi řekl, že ji slyšíš ty," dodala jsem.

A pak bylo ticho ... hrozné, skoro až hrobové ticho.

Pak se nadechl a začal mluvit.