Krásné ráno všem!
Doufám, že jste se vyspinkali do růžova, protože tady mám pro Vás další várku z Jelly's Space 🖤. Tak se hezky usaďte a rozjímejte. Zdravím klan a děkuju za podporu 🖤.Adie 💫
********************************
Jelly's PovPotom, co jsem odešel z domu, se moje kroky vydaly k motorce zaparkované před garáží. Chtěl jsem si vyčistit hlavu a být chvíli sám. Bylo toho teď opravdu moc. Od toho, co vybouchla nemocnice, pak naše sblížení s Joey, vstoupil nám do života Jery...zabil mi tátu...no prostě hodně toho bylo.
Nasedl jsem na motorku a než jste řekli švec, byl jsem pár kilometrů od domu. První zastávka - Jery. Nevím, jestli mu mám poděkovat, nebo ho první seřvat a potom až mu poděkovat. Vážně nevím ...
Po několika minutách, jsem zastavil u jeho domu. Moje kroky mířily ke vchodu, kde jsem zazvonil na zvonek.
,,Jelly?" řekl překvapeně.
,,J-jo. Ahoj," vykoktal jsem ze sebe, protože mi v tu chvíli prolítla hlavou scénka jeho a mojí Joey. Bylo to jako dostat elektrický šok.
,,Pojď dál. Promiň. Úplně jsem nečekal, že Tě Joey pustí z vodítka," zasmál se.
,,Joey mě z žádného vodítka pouštět nemusela. Přijel jsem, abych Ti poděkoval za to, že jsi mi zabil otce," řekl jsem.
,,Jelly. Kdybych to neudělal tak je po tobě," řekl.
,,Jo fakt? To je novinka! Třeba by to tady beze mě bylo lepší. Viděl jsi, co jsem udělal Joey? Jery, jsem zrůda. Ne člověk," ztěžka se mi dýchalo a chtěl jsem se vykřičet někde do lesa, nebo prostě někde, kde mě nikdo jiný neuslyší.
,,Tak to ani náhodou! Nevěřím, že by Tě Joey tohle nechala před ní vypustit z úst."
,,Z úst ne. Řekl jsem jí to v myšlence a jak koukám, ty tu schopnost máš taky takže... od kdy? Mluv! A pravdu!"
Jery se nadechl a začal.
,,Jak jsem měl zabít tvého otce, nebo než jsem ho zabil... ne, tohle ti nemůžu říct."
,,Musíš. Tohle je sakra nebezpečné!"
,,Byl jsem v tvém pokoji, protože mě Joey pověřila, abych ji donesl tu injekci. No a já byl tak zvědavý...-"
,,Píchnul sis to?" zeptal jsem se celý zděšený. On jen přikývl.
,,Do hajzlu! Jery!"
,,Ale bylo toho jen trochu. Přísahám..."
,,Mi je jedno, kolik toho bylo. Já jsem taky začínal na troše kurva," řval jsem skoro na celý barák. ,,A byla to navíc jiná situace," dodal jsem.
,,Jak jiná situace? Ta co jsi nám říkal jako celé skupině? Fajn! Když už jsme u toho, proč jsi nám neřekl úplně vše. Proč jsi nám neřekl, že můžeš, nebo máš schopnost komunikovat myšlenkami!?" byl celý rozčilený. Ještěže už mám ty stehy vytáhnuté, jinak se doopravdy bojím, co by provedl.
,,Protože to bylo v úplných začátcích. A navíc... jako první tu schopnost převzala nějakým způsobem Joey, když byla navštívit Mairlene v nemocnici. Sami jsme nevěděli, jak s tím nakládat. Co dělat. Chtěli jsme to prozkoumat."
Jery se na chvíli zamyslel, a pak položil otázku, která by mě samotného nenapadla.
,,Počkej a co když... ale ne, to je hloupost."
,,Ne Jery. Už jsi začal, tak mluv. I když to bude sebevětší kravina," podvědomě jsem hlídal hodiny, abysme stihli zkoušku a nenasrali tak zbytek kapely.
,,Co když, je Joey celou dobu Mairlene?"
,,Prosím? Tobě snad úplně hráblo. Joey jsem potkal v baru, když byla Mairlene v kómatu takže...?"
,,Takže, když Joey dokázala mluvit s Mairlene pomocí myšlenek tehdy v nemocnici, než všechno vylítlo do vzduchu, mohla se s Joey domluvit. Joey přece říkala, že se nemůže dívat na to, jak se trápíš. Ne?"
Přikývl jsem a v ten moment, jsem nad tím vážně začal přemýšlet.
,,Myslíš, že nějak probudila Mairlene, udělaly rychlou přeměnu a vlastně ten, kdo zemřel při požáru ...-"
V ten moment se mi zhroutil celý svět. Je pravda, že Mairlene kdysi uměla na kytaru.
,,Myslíš, že žiju celou dobu s Mairlene, ale říkám jí Joey? Opravdu si to myslíš, nebo ze mě chceš jen udělat blázna?"
,,Jen mě to napadlo. Teď jsi sám řekl, že uměla hrát. Nebylo by lehké je rozeznat. Joey neměla schopnost mluvit pomocí myšlenek, dokud se "nesetkala" s Mairlene. A i ty sám jsi řekl, že Tě až skoro vyděsilo, že tohle šlo když jsi byl za ní. Joey mi to všechno řekla kámo."
,,Do hajzlu! Bylo něco víc, než líbání?"
Mlčel.
,,Tak bylo sakra?!"
,,Ne. Říkal jsem Ti, že si mě nechtěla pustit k tělu."
,,Jestli je Joey Mairlene a ne Joey, se dá lehce zjistit. Jen jsem si to já vůl neověřil dřív."
,,A jak prosimtě?"
,,Mairlene měla na noze u kotníku úplně malinké tetování ve tvaru nekonečna. Musím se tam Joey nenápadně podívat. Pak budu vědět, kde je pravda. A teď už musíme jít."
Jery jen pokrčila rameny, pak přikývl. Nasedli jsme na motorku a jeli směr zkušebna.
Snad to nebude pravda.
YOU ARE READING
𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘
FanfictionMoc rád by vrátil věci, které se staly a staly se špatným způsobem. Ke své kariéře, by šel úplně jinou a hlavně čistou cestou. Do teď mohl být s ní. Ale co když to zkusí? Odpustí mu? Něčeho bude muset nechat. Bude dost silný na to aby to dokázal?