𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘

- Kapitola 10 -

Jelly's Pov

,,Shit! Já to kurva vím!"

Bylo poslední co jsem vlastně ani nevyslovil. Nebo vyslovil, ale tak aby to ona neslyšela. Jsem naivní! Je to Fiz. Ta mám pocit, že často slyší i moje myšlenky.

,,Jo Joe? Děje se něco?"

,,Ne. Jen Ti volám jak se máš a jestli hodláš utíkat z dnešní zkoušky," ta si mě bude teď dobírat až do smrti.

,,Hele. Sama víš, jak to bylo tak..."

,,Já vím. Musela jsem. Jakoby jsi mě neznal. Každopádně mám něco co se Ti asi nebude líbit, ale myslím, že by jsi to měl vědět," zněla tajemně.

,,Tak povídej."

,,Za 5min v baru. Tohle není přes telefon. Věř mi," řekla. Po zádech mi přejel mráz a tak jako nikdy, jsem vystřelil ze židle.

O 5min později - Jelly's Pov

,,A tady jsi. Tak co se děje"

Chvíli mlčela a dívala se na mě jakoby někoho zabila. Zamával jsem jí rukou před obličejem a až potom se "probrala z komatu".

,,Zabiješ mě. To vím jistě už teď, ale chci aby jsi to věděl," zněla tajemně a mluvila spíše potichu.

,,Tak co se sakra... ano 2x Colu s rumem díky," odbyl jsem barmanku. ,,Joe. Co se sakra stalo?"

,,Viděla jsem... viděla jsem tvého otce, jak jde do nemocnice a tak jsem ho sledovala," málem jsem tu Colu na ní vyprskl. ,,Jo. Vím, že jsem to dělat neměla, ale znáš mě..."

,,Šla jsi za ním," řekl jsem za ni. Kývla a pak si povzdechla.

,,Jelly. On Mairlene ubírá života. Chápeš?"

Další mráz po zádech.
Cože dělá? To jsme si kurva nedomluvili!

,,Cože dělá? Jak jsi to zjistila? Ty jsi ho špehovala klíčovou dírkou? A proč jsi ho vůbec špehovala? Joe! Tohle je můj osobní život," byl jsem úplně vytočený.

,,Já vím, promiň, ale musela jsem Ti to říct. Prostě musela," byla zoufalá. Kdybych po ní začal křičet, moc by jí to nepomohlo.

,,Dobře. Co přesně jsi viděla, že dělá? Nebo o čem se můj otec a doktor bavili? Když už jsem tady, chci vědět všechno," řekl jsem.

,,Tvůj otec Mairlene ubírá života. Nevím co znamená ,,Buď ona nebo hudba", ale mám takové tušení že Ty to budeš vědět. Jelly! Ty jsi prodal/upsal svoji holku ďáblovi? Byl tam s ním nějakej týpek a ten ubral Mairlene puls, protože se Tobě daří? Jsi normální?"

,,Ty už mě nikdy nezpovídej! Kurva! Myslel jsem, že je to něco ohledně kapely, že jsi třeba přišla na novou písničku, i když to je vlastně moje práce, ale tohle? Děláš si ze mě prdel, že jo?"

Tohle ne!

Tohle by snad ani můj otec neudělal. Mairlene je v komatu ano, ale neumírá. Ona se může probudit a probudí se!

,,Jelly já vím, že se tomu těžko věří, ale...-", umlčel jsem jí mávnutím ruky

,,Ne promiň. Tomuhle já opravdu věřit nebudu. Až mi přineseš nějaké podklady, nebo otcovu hlavu na podnose za páchání trestní činnosti, pak možná. Do té doby o tom se mnou prosím nemluv," zvedl jsem se, zaplatil a odešel.

Co když má pravdu?

Nemá! Nemá! Kurva to by přece neudělal. Jsme nějak domluvení.

Musel jsem se jet za ní podívat. Prostě musel.

***

Ahoj všem!

Trošku se nám to zvrhává (konečně :D) a já doufám, že jste rádi. Jelly je moje srdcová záležitost a mrzelo by mě, kdyby se Vám příběh nelíbil. Taky děkuji za neustálou podporu své kamarádce l, která mě ke psaní tohoto příběhu neustále pobízí a to i když nemám zrovna inspiraci, nebo chuť do psaní. Díky Ti ;)...

Vidíme se u další kapitolky!!!

🎀 𝓐𝓭𝓮𝓵𝓪 𝓿𝓸𝓷 𝓑𝓪𝓪𝓻𝓲🎀