𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘

8.kapitola

Ahoj moji milí!
Jsem tu zase se svým příběhem. Omluvte, mám v posledních pár dnech ne úplně lehké období, ale je pravda, že mě necháváte v naději, že vše bude ještě lepší než je 🖤. Zvlášť děkuji Jellyho klanu za trpělivost a podporu🖤.

Adie 💫
****************

Jelly's Pov

Proč se tohle dneska stalo? Proč přišel můj otec a udělal Joey to co udělal? To vždycky, když ji nechám tady samotnou, tak se jí něco stane? Nebo ji někdo přepadne?

,,Ahoj lásko. Ty ještě nespíš?" přišla Joey z vany, kterou jsem jí doporučil, aby si dala. Musí být určitě ve stresu. Když se tohle komukoliv stane, tak to není na psychiku vůbec jednoduché.

,,Bože. Jak můžeš být tak klidná? Ještě před pár hodinami-..,"

,,Já vím! Já vím Jelly! Ale co mám dělat? Mám se tím trápit? Mám na to pořád myslet? Určitě z toho budu mít noční můry. A to není dost?" rozčílila se.

,,Promiň. Já vím, že je. Nechtěl jsem...-," na to mě objala.

,,Ne Jelly. Já promiň. Nechtěla jsem na Tebe tak vyjet. Jen kdyby nepřišel Jery a kdyby jsi ho nedoprovázel...nevím co by se stalo. A ani to nechci vědět. Proč mě proboha nemůže tvůj otec už nechat na pokoji? Proč mě musí pořád přirovnávat k ní? Proč musí tobě kazit kariéru zkrze mě a kurva...jaká operace? Na jakou operaci musíš a neřekl jsi mi to?"

Vybalila to na mě.

,,C-co?"

,,Jelly nehraj to na mě. Já sakra vím, že Tě ty injekce stále udržují. Tak mi aspoň nelži."

Do háje! Do háje! Proč nedržel sakra hubu?

,,Nechtěl jsem Ti lhát a taky Tě tím zatěžovat, ale když už je to venku... ano. Mám je schované a beru je pořád. Musím! Když si ji nevezmu, mám záchvat. A prosím. Kluci z kapely to nemusí vědět ano?"

,,Nemusíme vědět co?"

,,J-Jeremy?"

Vynořil se zpoza rohu, jakoby se nic nedělo. Myslel jsem, že už je dávno pryč.

,,Co to má znamenat? Vy dva? Joey?" podíval jsem se na ni a v tu chvíli jsem cítil, jakoby se mi hroutil svět.

,,Bylo mi jasné, že si domyslíš hned tohle. Nevadí mi, že si to myslíš o mě, protože přeci jen... Joey je krásná, ale není moje. Je tvoje a ty si jí kurva nevážíš."

,,Prosím? Můžete mi vy dva vysvětlit co to má znamenat?"

Rozčílil jsem se a rozbil skleničku s alkoholem, kterou jsem právě držel.

,,Tak a dost! Jelly pojď si lehnout."

,,Já chci kurva vědět, co tady dělá? Kde vzal právo..-?"

,,Tak pojď, lehneš si a my Ti ráno všechno řeknem," řekla jsem.

,,To jako tady bude přes noc?"

,,Ano Jelly, bude tady přes noc. Ráno Ti řekneme víc."

,,Ty děvko," řekl jsem a neudržel se. Dal jsem jí facku z jedné, i druhé strany obličeje. To, že jsem ji vrazil mi udělalo dobře a tak jsem se do ní pustil. Facka jedna za druhou. Nic jsem nevnímal.

,,A dost kurva! To jí tak miluješ, že ji musíš mlátit? Pojď ty psychopate a jestli se neuklidníš, tak Tě opravdu nechám někam zavřít," bylo poslední co jsem tak nějak vnímal.

Joey' Pov

Seděla jsem na balkóně v křesle a přemýšlela. Jeremy se snažil uklidnit Jellyho a já si přišla jako někde v psychiatrické léčebně, než jako doma.

,,Jsi v pohodě?" skoro s leknutím jsem nadskočila ze židle.

,,J-jo. Jak je mu?"

,,Joey. Měla by ses od něj držet dál. Ten hajzl Tě před pár minutami zmlátil a před pár hodinami Tě málem zabil jeho otec. Joey-"

,,Jery já Ti za všechno děkuju, ale prošli jsme si toho tolik, že já... nemůžu..."

,, Dobře," řekl, podíval se na mě, pohladil ve vlasech a byli jsme si tak blízko, že ani jeden neodolal.

Naše rty se spojily a my byly skoro jako jeden.

V tu chvíli jsem neřešila jaké to bude mít následky. Vím jen, že jsem nechtěla, aby odešel, nebo toho nechal.

Kdo poví příběh tvého života.