𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘

-Kapitola 4-

Pohled 3 osoby

,,Ne... nenene! Kde je?"

Jako blesk jsem vyletěla z nemocničního pokoje a první koho uviděla byli 2 pro mě neznámí lidi. Žena asi 160 dlouhé, černé vlasy, Muž asi 180, kratší blond vlasy.

,,Zlato!" vykřikli oba najednou. ,,Jsi zpátky! Ach bože ani nevíš jak jsme rádi!"

,,Kde je?! A kdo jste vy?"

,,Holčičko... měla jsi nehodu. Jela jsi ze schůzky s mužem. On nepřežil, Ty ano. Ani nevíš jak jsme rádi," řekla žena a dívala se na mě. Nepřežil? To není možné. Mám teď žít s tím, že já jsem přežila? Nikdy!

,,Který je rok?"

,,2019 zlato," řekla sestřička.

,,Uh... a kdy se stala nehoda?" trochu zaváháli. Až s mým pohledem

,,Před 4lety...," málem jsem spadla.

Jelly's Pov

,,Ano... poslední dobou se mi to stává často, ale to není důležité," řekl jsem. ,,Navíc... pojďme se bavit o Tobě. Jestli máme spolu hrát, tak bych...-", do toho mi zazvonil telefon. Neznámé číslo.

,,Promiň," řekl jsem. ,,Ano? Jelly Song u telefonu."

,,Pane? Probrala se."

,,Promiňte my se známe? Kdo volá?"

,,Měl jste před 4lety nehodu. Vezl jste domů dívku. Nehoda byla 2015, je tak?"

,,No ano, ale pokud vím slečna byla v komatu a já zemřel. Tak jsme se domluvili ne?" Joe na mě koukal jako na magora. Jen jsem mávl rukou. Pak jsem zavěsil telefon.

,,Nechceš tu zchůzku přesunout na jindy?"

,,To je dobrý. Už jsem v pohodě. Každopádně můžeme jít ke mě. Mám tam nějaké rozdělané songy a můžeme podepsat smlouvu."

,,Jo. To by mohlo být fajn." A tak jsme šli ke mě. Cestou bylo ticho, což mi vyhovovalo, protože jsem mohl přemýšlet o tom telefonátu. Zapoměl jsem a možná zapomenout chtěl. Ale někdy ne. Někdy mě to trápilo a vyčítal jsem si, že já byl ten, kdo musel ztrhnout ten volant.

***Flashback***
,,Jelly zpomal trochu. Jedeme moc rychle," varovala mě. Já byl ale naštvaný na Tera a musel se z toho nějak "vyřádit".

,,Nemůžu jen tak zapomenout na to, co mi udělal...."
,,To sice ne, ale tím to nevyřešíš... sakra Jelly poslechni mě aspoň jednou! Aspoň jednou udělej co říkám," skoro po mě hystericky ječela jakoby se bála auta samotného. Bylo to pár roků co jsme spolu byli, ale asi jsem ji tak dobře neznal.

,,Jelly!!!"

A pak konec. Tma, světlo, tma...
***Konec Flashbacku***

,,Tak jsme tady," vyřkla moje ústa, když naše kroky zastavily před "panelákem", ve kterém už nějaký ten pátek od nehody bydlím.

,,Ty jo! Slušný!" řekl s nadšením.

,,Díky. Jako doma. Umm čaj? Kávu? Vodu? Limču?"

,,Limču? Řekl jsi to jak malý dítě... jo ještě něco by jsi měl vědět, než se dáme do řeči. Umm,-"

,,Ano?"

,,Nejsem kluk... možná tak vypadám. Mám malý prsa a celkově spíš jsem postava do hubenýho kluka, ale nejsem. Jsem holka."

Chvíli se rozhostilo ticho. Nevěděl jsem co mu/jí na to mám říct. Každopádně tak či tak to bude pro skupinu zajímavá a "záhadná" členka.

,,Mám se sbalit a-," zastavil jsem ji.

,,Nne. Nic to nemění na tom, že jsi členem kapely, kterou ještě doplníme," řekl jsem a chystal se, že udělám tu limču. Tím, že je Joe, teď už pro mě Joe(y) holka, je to pro mě ve všech směrech snažší a....

,,Vyhovuje Ti to viď? Můj vzhled?" Zeptala se.

Chytrá a přemýšlivá!

,,Hele tak to neber.
Ano, protože budeš určitě více zajímavá pro publikum, ale pro mě..."

,,Pro Tebe co?" přerušila mě.

,,Pro mě budeš víc než hráčka v kapele. Můžeme si bejt souzený, mohlo to být celý osud víš. Ne ale vážně, pokusil jsem se o vážnou s romantickou tvář, ale jakmile jsem to udělal, tak jsme oba vybuchli smíchem.

Bože jak dokonalé!

***
Ahoj!
Tak jsem tu s 4kapitolkou a pokud to někdo čtete, tak mě zajímají Vaše názory popřípadě kritika. Moc Vám všem děkuji za podporu!!! Blížíme se ke 40 přečtením za tak krátkou dobu!!! Nečekala jsem vzestup Jellyho a jsem Vám za něj moc moc vděčná!!!💙

xSONGx