𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘

- Kapitola 23 -

Moji milí!
Chci Vás varovat, že se v téhle kapitolce posuneme malinko dál a bude to teda stát za to! Nebo aspoň já myslím🧐... so lets read it! Hope you like it💕

Your's (ad)eeli
************************************************
Od té doby co Jelly relaxoval u Joe, se pohnulo neskutečně moc věcí! Napsali pár nových písní -včetně té, kterou jen tak z legrace psali na papír- , našli si jedno menší studio na pronájem a domluvili se, že když všechno půjde podle plánu, tak se na něj jako skupina složí.

Samozřejmě to by nebyl Jelly, aby si nejdřív nepostavil hlavu a chtěl to financovat sám, ale díky bohu mu to skupina a hlavně Joe nedovolila. Asi se ptáte a co jeho milovaná Mairleene? Její stav je pořád takový, jaký byl před tím, než byl Jelly u Joey. Jestli to vzdává? Samozřejmě, že ne! Miluje ji celým svým srdcem, ale taky není naivní. Každou noc usíná s pomyšlením a přáním, aby už se konečně probudila a mohl být s ní. Jen a jen s ní.

Ale taky chápe skutečnost.

Jelly's Pov

Já jen chci, aby se probudila. Nic víc! Nic víc.
Ano k Joe něco cítím a věřím, nebo vím, že se budu muset posunout v tomhle životním bodě dál a vím, že mi to trvá asi dlouho. Jenže my spolu byli od jejich 17 a teď jí je skoro 23. To máte nějakých 6let, a potom? Ta blbá motorka!

,,Jelly? V pohodě?"

,,E- že co?"

,,No jestli jsi v pohodě, protože jsi měl zpívat refrén," úplně jsem se ztratil.

,,J-jo. Lidi omlouvám se... potřebuju chvíli pauzu. Pauza, stop," řekl jsem a šel do své šatny. Tam jsem si sedl a koukal do zrcadla před sebe. Ne já nekoukal. Přímo jsem zíral. Jizva u obočí z toho dne tam byla pořád. Maskovat jsem ji nechtěl.

K čemu taky. Jsi s ní víc cool.

,,Ty se fakt umíš ozvat v pravou chvíli," ani jsem si neuvědomil, že to říkám nahlas.

,,Tak já přijdu později," byla odpověď. Rychle jsem se otočil.

,,N-ne... promiň. Neviděl jsem Tě."

,,A asi ani neslyšel, když jsem přišla viď? Jelly... co je s Tebou? Vypadl Ti refrén. Nesoustředíš se. Víš, že jsme do toho dali docela peněz. Říkal jsi, že to zvládneš a teď tohle. Od toho co jsi se uzdravil, tak si vypadal v pohodě. Myslela jsem-..."

,,To je dobrý. Jen to na mě asi zase přichází. To co jsi tenkrát viděla jsi viděla dobře. Jen já nevím co to znamená a... chci ji zpátky Joe."

,,Je přece ale..-"

,,Ano já vím."

,,Ještě k tomu tvojí chybou. Ale asi jsem přišla na to, co potřebuješ, když se cítíš takhle."

,,Ano? A co prosím tě?"

Joey'sPov

Věděla jsem přesně, co potřebuje byť se mi to příčilo. Bylo to úplně proti mé vůli, ale věděla jsem že jen to, ho může postavit zase zpátky na nohy.

,,Proč jsme tady?" zeptal se mě. Neříkala jsem mu nic a zavedla ho k jejímu pokoji.

,,Tohle potřebuješ."

,,Já ale nevím..-" samozřejmě protestoval. ,,Nechci Ti takhle ubližovat."

,,A proto se musíš rozhodnout. Řekl jsi, že s ní můžeš mluvit. Sice jinak, ale můžeš... tak jdi a mluv. Mluvte spolu. Já budu celou dobu tady a budu čekat."

,,Joe pochop..."

,,Chápu. Tak šup. Ty potřebuješ k přežití její myšlenky a ona potřebuje aspoň kousek z Tebe. I když mě tohle neskutečně sere a bolí, jsem ochotna tohle snášet," tohle co jsem mu říkala, mě neskutečně bolelo, ale byla jsem ochotná a věděla jsem, že to musím udělat. Musela jsem.

,,Jelly. Z lásky k Tobě prosím... jdi a neprodlužuj tohle moje utrpení."

Jelly'sPov

První jsem byl maličko v šoku z toho co Joe udělala a kam mě přivedla. Nechápal jsem to, ale nechtěl jsem ji naštvat, a tak jsem vešel.

Když jsem ji uviděl, že tam pořád nehybně leží a je pořád napojená k přístrojům, podlomily se mi kolena a mé tělo se nekontrolovaně sesunulo na židli u postele.

,,Tak jsem tady. Jsem tady a držím Tě. Jen mě prosím ujisti, že nejsem blázen a nebyly to slyšiny."

,,Chyběl jsi mi"

,,Ach bože! Přeci jen nejsem blázen. I Ty mě! Proč mi to nemůžeš říct? Proč se nemůžeš probudit?"

,,Tvůj otec..."

,,Ale ale... ahoj synáčku. Asi jsme se nějak nepochopili. Nemyslíš?"

,,Tati? Co má tohle znamenat?"

,,Jednoduše ji mám v moci. Sám sis to vybral."

V pozadí ve dveřích jsem viděl Joe.
Tohle by mi přeci neudělala?

Přeci by mě takhle nepodrazila.

A jsi si tím jistý? Každý pod tlakem dělá co nemá a Ty... Ty jsi toho zdárným důkazem.

Jistý si nejsem, ale nevěřil jsem tomu.
Každopádně jsem se na ni naposledy podíval a musel odejít.

,,Jelly počkej!" chytla se mé ruky a zadívala do očí.

Já se na ní jen podíval, zakroutil hlavou a šel jsem dál. Dojel jsem na mé oblíbené místo, o kterém neví ani Joe, nebo aspoň doufám a na chvíli zavřel oči.

To že nic nevnímáte je krásné!

Tak moc krásné!