𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘

- Kapitola 19 -

Dobrý den všem!
Ano vím, že jsem se s tím psaním trošku rozjela, ale aspoň mám nadepsáno něco do zásoby, kdyby přišly Krušné časy ve stylu - Adeli nemá čas😄🙏. Takže Vám děkuju za Vaši pozornost a podporu and go on! 💕
************************************************
Joey'sPov

Pustila jsem ho dál a zavřela dveře.
Už v tu chvíli, byla moje jistota skoro na bodu mrazu. Najednou jakoby to byl pro mě cizí člověk. Já vím! Ještě před pár dny jsme spolu seděli u něj v obýváku, psali, smáli se a ... já vím!

Hlavně pozor na emoce drahá!

Tuhle stupidní poznámku si mohl odpustit. Já jsem přeci ta, která k němu za a)nic necítí a za b).... za b) nevím, ale prostě je to tak.

,,Ne počkej. Sedni si, já Ti udělám kafe," řekla jsem, když se snažil něco připravit.

,,Jo-... promiň."

,,To je v pohodě. Tadyhle je obývák a kdyby jsi potřeboval, tak o patro výš koupelna," přikývl.

,,Děkuju. Neboj. Já hned zase půjdu. Jen jsem Tě potřeboval vidět."

,,No tak to ne! V tomhle stavu Tě odejít nenechám. Jsem sice naštvaná, ale když už jsi tady a vyvinul si to úsilí, že jsi přišel... tak zůstaneš tady."

A položila jsem hrnek s kávou před něj a šla si pro svůj. On se v tu chvíli zvedl jakože půjde. Zvedla jsem se taky.

,,Aha, takže jsi to myslela vážně. Promiň musel jsem...," řekl.

,,Co jsi musel? Mě skoro osahávat pomalu první návštěvu, co jsem byla u Tebe, nebo co jsi musel? Sakra Jelly!"

,,Já vím Joe! Já vím! A proto jsem přišel. Omluvit se. Nebrala jsi mi telefon, začalo mi být hodně špatně, divné stavy jako nikdy. To je ale jedno. Musel jsem přijít," a na chvíli bylo hrobové ticho. Já ani on jsme nemluvili.

Divné stavy? Že by to mělo souvislost s tím, co jsem viděla a vlastně raději neviděla?

,,Omlouvám se," řekl ještě jednou a v ten moment jsem sebou cukla.

Chvíli jsme mlčeli a jen tak se dívali do prázdna. Asi opravdu hodně dlouho, protože mi po chvíli začala padat na jeho rameno, a potom si nepamatuju nic.

O pár hodin později pořád pohled Joey

,,Ty nikdy nebudeš jiná!"

,,Co? Jak jiná?"a pomalu ale jistě se vzdaloval.

,,Joe! Joe!" slyšela jsem najednou hlasy. ,,Prober se! No tak Joey!"

,,C-co?! Co se děje?"

,,Usnuli jsme," řekl a mi okamžitě došlo, že zase dělám nebo udělám nějakou hloupost, protože si moje já začíná bohužel uvědomovat, že i když se neznáme dlouho, tak naše přátelství není jen přátelství.

Tohle je špatně!
Sdělala jsem ruku z jeho ramene a dlouze se na něj zadívala a chtěla něco říct, ale zapoměla jsem co to bylo.

,,Jak je Ti?"

Podíval se na mě svýma očima, ze kterých vyzařovalo, že po mě touží. Nebo aspoň jsem si to tak domyslela.

,,Nic moc. Ty stavy co někdy mám a měl jsem během těch pár dní, byly nepopsatelné."

,,Deprese?"

,,Ty taky, ale depresemi bych to nenazval já... měl jsem Ti to říct a už si ani nejsem jistý, jestli jsem říkal," bedlivě jsem mu naslouchala.

,,Mluvil jsem s ní," řekl a já málem vyprskla to kafe, které jsem právě pila.

,,Jak jako mluvil? Vždyť je-..."

,,Ano je. Stále. Začala ke mě mluvit skrze myšlenek."

,,A sakra!"

,,J-jo. Promiň jsem blázen a celý jsem si to jen vymyslel."

,,Jelly! Já to beru vážně a věřím Ti. Přebíjí to pomalu ale jistě moji naštvanost pro odlehčení, ale teď zpátky k věci. Skrze myšlenek?"

,,Jjo. Říkala toho málo. Vlastně jen pár slov, ale i tak cítím vinu. Upsal jsem se. Upsal jsem sebe, svoji kariéru výměnou za-..."

,,Ne! Tos neudělal! Tos neudělal!" myslela jsem, že mě snad šálí sluch nebo co?! ,,Ty zvíře!" zuřila jsem. ,,Vyměnil jsi osobu, kterou jsi miloval za něco tak , tak v té době nepodststného jako kariéra aniž bys věděl, jestli se Ti to vůbec povede?! Ne! Ne! Ne! A znovu...-"

,,Joe! Poslouchej mě! Já ji už v té době nemiloval! Alespoň né tolik jako kdysi před tím, a pak se stala ta nehoda a mě to kurevsky hrálo do karet chápeš to?"

,,Nechápu! Ale už chápu, proč Ti začínají černat oči a proč máš ty stavy, které jsi mi tu začal popisovat," a na chvíli jsem se opřela o kuchyňskou linku a vydýchávala oni skutečnost.

,,Je v tobě něco zlého," řekla jsem.

,,Něco zlého..."

V ten moment ale jakoby mě to k němu připoutalo ještě víc.

Tak co vlastně chceš?