𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘

-Kapitola14-

Jelly's Pov

Už uplynulo pár dní od toho dne, kdy jsem upadl. Zkoušky kapely jsme odložili a jako důvod jsem k tomu dal osobní problémy. Situace je stále stejná. Kapele jsem se neotevřel a nepromluvil jsem si s nimi. I když bych asi měl.

,,Jak je Ti?" zeptala se Joe nesoucí mi sklenici studené vody. ,,Ale upřímně," dodala a sedla si do křesla, které bylo naproti mě.

,,Na hovno."

Zamračila se.

,,Co se Ti nelíbí teď? Chtěla jsi upřímnou odpověď? Jestli se Ti hnusím, jestli Ti vadí moje nálada, nemusíš tady být. Klidně odejdi!" možná ten hlas nemusel být zvýšený zase tak moc.

,,Jo? Tak já odejdu. Teď hned se seberu a půjdu. Ale jak Ti bude zle a budeš potřebovat pomoc, nevolej mě."

Proč všechno ničíš? Nedělej to! Může Ti zachránit život!

Tohle nebyl vnitřní hlas. Ne. Tohle znělo přesně jako hlas myšlenek Mairleene, když jsme si je vyměňovali. Začala mi z toho všeho zase třeštit hlava.

,,Joe? Joe?!"

Nebylo jí.

A ty se divíš? Chtěl jsi ji zneužít a mě se to nelíbí. Celou dobu jsem mlčela a všechno pozorovala. Podvedl jsi mě s ní Jelly!

,,Ať jsi kdo jsi, jdi z mé hlavy ven!" neuvědomil jsem si, že jsem teď opravdu zakřičel.

Joe'sPov

Už jsem byla doopravdy na odchodu.
Chtěl mě zneužít ve svůj prospěch a to jsem si myslela, že můžeme být kamarádi a svěřovat se navzájem jeden druhému.

,,Joe?! Joe?!" uslyšel jsem najednou křik. Ne nejsem tady! Nesmím se nechat takhle znovu napálit.

,,Joe?!" křičel a hledal mě. Moje kroky okamžitě zamířily ke dveřím, které mi dávaly svobodu.

Nejsi jeho otrok, ale kamarádka. Nenech se jím ovlivnit.

Utekla jsem.
Možná jste si mysleli, že zůstanu a podvolím se, ale utekla jsem.

Ale co jsem stihla, tak bylo slyšet kousek té lži, kterou se chystal říct.

,,Já si nedokážu představit ...-," co tam chtěl doplnit, víme asi všichni. Mám takovou zlost, že to chci říct celé kapele, protože si myslím, že jsou ochuzeni o docela peprnou historku. Jak si s tím poradím, to ještě nevím.

O pár hodin později Jelly'sPov

,,Já to bez Tebe nedám," řekl jsem do prázdna. Co Joe viděla v mých očích a nechtěla mi to říct? Přece to nemohlo být nic tak hrozného.

Ty jsi jí neřekl, že jsi mluvil s Mairleene, ale ona Ti má všechno říkat? To je trochu nefér nemyslíš?

Já vím. Uvědomuju si to. Ale je tak krásná a něčím vyjímečná.

Rozhodl jsem se ji napsat zprávu a ať si to přebere jak chce. Moje sms k ní byl text, který mě před pár dny napadl jako refrén, nebo sloka k písni.

Jelly: ,,I need you, to tell me everything will be alright"

Joe's Pov

Seděla jsem na své posteli u laptopu a zjišťovala nejbližšího psychologa, protože by to Jelly opravdu potřeboval. A já možná taky.

Jelly: ,,I need you, to tell you everything will be alright...," přišla mi z ničeho nic. Teď si maličko vyčítám, že jsem ho nechala doma samotného. Co by jste ale udělali vy, kdyby na Vás takhle někdo řval? Mě už došla prostě trpělivost.

Jelly: ,,To chase away the voices in the night," přišla další zpráva.

Joe: ,,Naštval jsi mě, tak mě teď nech na pokoji."

Jelly: ,,When they call my name," zněla další zpráva.

Co? Kdo by ho kam volal?

Jelly: ,,Have I got insane?" to jsem se musela zasmát, protože tak jediné z těch zpráv, byla aspoň trošku pravda.

Joe: ,,Jo! To jediné je aspoň trochu pravda z toho co jsi mi zatím řekl a napsal," opřela jsem se do něj.

Jelly: ,,Ono je to 2v1 víš? A to už si přeber jak chceš sama."

Joe: ,,Lhal jsi mi... ," byla moje poslední zpráva jemu a pak jsem telefon dala raději někam daleko od sebe, abych se jím už nemusela zabývat.

To ale nešlo.

***
Moji milí! Po delší době jsem zase našla nějakou inspiraci. Ono je to tak, že ji v podstatě pořád hledám a jak víte už za ty roky, tak nepíšu jen tak. Chci aby kapitola a příběh dávali smysl a to zatím dávají si myslím. Moc Vám všem děkuji za podporu a vidíme se u další kapitolky❤️.

Adela von B.