Zdravím všechny příznivce Jellyho a děkuji Vám za Vaši podporu a přízeň 🙏❤️..poslední 3 kapitolky a jdeme do finále, které naváže na pokračování a už teď -pardon pokud už jsem to napsala-, Vám můžu říct, že příběh se bude jmenovat "Nic mezi námi" ❤️🙏. Každopádně... užijte si 27kapitolku❤️
A velmi se omlouvám za výpadek. Byl z důvodu osobních problémů. Děkuji za pochopení a pojďme na samotný příběh.
Vaše,
Adie 💫
************************************
Joey's PovUplynulo už několik týdnů od našeho rozchodu s Jellym a musím říct, že jsem šťastnější, než před tím. Kluci taky nahráli nějaké nové písničky. Jerry se s Jellym sice pořád nemusí a Jelly se s ním baví jen proto, že musí, ale doufám, že ho to brzy přejde.
Asi jste si i všimli, že nikdo z nás nechodí domů nikam jinam, než do domu. Ano. Všichni jsme tam tak nějak trávili veškerý svůj čas, a tak se Jerry i Nat rozhodli, že se ke mě sestěhují. Mi to nevadí, spíš naopak. Nebudu tu tak sama.
,,Lásko? Tak jdeme? Musíme cestou ještě natankovat," volal na mě Jerry.
,,Ano zlato. Už se jen obuju," řekla jsem a usmála se. Mají dneska svůj první větší koncert, tak jsem na něj hrdá. Jestli je alespoň nějaká moje část hrdá i na Jellyho? Dalo by se říct ano, i ne. Sama nevím. Kapela je přeci jen jeho dílo, ale to neznamená nutně, že na něj musím být za to co mi provedl hrdá.
,,Joey. Jestli se necítíš...-"
,,Ani náhodou Jj! Já se těším jako malá holka až tě uvidím naživo. Říkám ti... dneska přijdu o hlas," a šla jsem do auta.
Po asi 15minutách, jsme zastavili na benzině a já si dala bagetu a kafe. Tím, jak jsem byla celý den nervózní, tak jsem neměla vůbec hlad.
,,Lepší?" usmál se na mě když viděl, jak dojídám poslední kousek a dopíjím poslední doušek kávy.
Úsměv jsem mu opětovala a přešla k němu. Dala mu polibek na tvář a pak prohlásila:
,,Teď lepší."
Uchechtl se.
Džentlemansky mi otevřel dveře, pak je zavřel a sám si sedl za volant.O několik minut později - koncert - Joey's Pov
,,Takže lidi. Jsem moc rád, že jste tady a že Vám v cestě nic nebránilo a že se Vám nic nestalo," začal Jelly.
,,Pamatujte co jsme si nacvičovali. Vypadá to, že je opravdu vyprodáno. Tak pojďme, ať je nezklameme!" dokončil svoji řeč a sám se vrhl na pódium. Než tam ale vtrhnul, stačil o mě zavadit ramenem a já cítila, jak mi něco strká do kapsy. Otřepala jsem se a objala Jeryho.
,,Dobrý?" zeptal se.
,,J-jo. Jen do mě drknul," trochu jsem zalhala. Nechtěla jsem ho stresovat před výstupem. Usmál se. Otočila jsem se, podala mu housle a zadívala se mu do očí.
,,Bude to v pořádku. Zvládneš to. Hlavně nezapomeň ten refrén a bude to dobrý. Miluju Tě Jerry Remingtone."
On mi svůj hluboký pohled do očí věnoval a jemně mě chytl i s houslemi a smyčcem za pas.
,,I já Tebe Joey budoucí Remingtonová," a začal mě líbat. Já mu polibky oplácela, dokud se neozval ten otravný hlas:
,,Remington. Jdeme," zavelel Jelly.
Jelly Song. Jak já ho nenávidím. Milovala jsem ho. Ale teď ... je to pro mě chodící peklo a doufám..., že mi do kapsi nedal tu jeho šílenou injekci.
Jery mě držel za ruku až do chvíle, než byl ode mě daleko tak, že na mě nedosáhl. Poslušně jsem si stoupla na místo, kde na něj nejlíp vidím a začala sledovat show.
Když se Jery nedíval, sáhla jsem do kapsy a nahmatala nějaký kus papíru.
,,Když ne Mairlene, tak mě bude mít Marine. A ty... s tím nic neuděláš."
Stálo tam.
Když jsem přečetla jméno Mairlene, tak ve mě hrklo. Marine? Překroutila jsem oči vsloup a strčila papírek zpět do kapsy.,,Krásný večer všem! Děkujeme, že jste dnes přišli! My jsme moc vděční a doufáme, že se Vám budou naše písně líbit," dořekl Jelly svou předmluvu.
Jery mi věnoval jeden z jeho pohledů a já mu ukázala zaťaté pěsti, jakože mu držím palce. Poslal mi vzdušnou pusu, přiložil si housle k bradě a záře světla ho osvítila tak, že já i lidi v hledišti viděli jen siluetu. Jeho sako se třpytilo.
Začali s tou novou, kterou jsme nedávno slyšeli, když jsme přišli s Jerym s baru. Myslím, že ji pojmenovali "Lost it All". Ale nejsem si úplně jistá.
Když hrál, bylo ticho. Žádné ječení. Maximálně jsem slyšela ,,Jery miluju Tě!"
a nad tím, jsem se musela pousmát. Kdyby tak holka věděla, co má ten kluk za sebou. Jasně. Pro ní je to jen ikona, na kterou se jde podívat, zapištět si a vrátí se domů. Ale pro mě...Pro mě je to láska mého života.
YOU ARE READING
𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘
FanfictionMoc rád by vrátil věci, které se staly a staly se špatným způsobem. Ke své kariéře, by šel úplně jinou a hlavně čistou cestou. Do teď mohl být s ní. Ale co když to zkusí? Odpustí mu? Něčeho bude muset nechat. Bude dost silný na to aby to dokázal?