𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘

7.kapitola

Zdravím Vás moji milí!
Mám v hlavě ohledně Jellyho posledních pár dní nějak moc myšlenek, a tak proto tolik píšu. Jen doufám opravdu, že Vás Jelly neomrzí. Jinak opět zdravím Jellyho - klan , PS.: Nevím kolik ještě bude knih o Jellym. Možná jen tahle, možná ještě jedna. Uvidíme na okolnostech. Více v Jelly,'s Clan diary 🥂☺️. +Kapitolka vydána později z osobních důvodů 🙈

Your (ad)eeli.
××××××××××××××××××××××××××××××××
Joey's Pov

,,Víš moc dobře kdo jsem Joey. A pokud ne, tak Ti to moc rád řeknu chceš?"

,,Vím, kdo jste. Jellyho otec, ale proč mi tohle kurva děláte? Jelly Vás zabije!" křikla jsem a doufala, že by mě snad mohl někdo, kdokoliv slyšet.

,,Kdyby mě chtěl Jelly zabít, už to dávno udělá. Jenže víš... já ho tak nějak držím při životě a vím, že se Ti to nelíbí, ale pokud ten hoch nedostane akutní operaci, která by ho mohla apn na nějakou dobu zachránit, nemá šanci. A ty budeš sama. Hlavně za to, co jsi provedla Mairlene," řekl tak odporně, že kdyby mě nedržel pevně, tak se otočím a rozbiju mu ten jeho ksicht.

,,Já Mairlene nic neudělala. Chtěla to ona sama a moc dobře to víte. Víte určitě i to, jestli přežila nebo ne. Já jen chtěla, aby měl Jelly klid," křikla jsem a stále se snažila vymanit tomu hajzlovi ze sevření.

Vchodové dveře, byly otevřené, protože je ten hajzl nezavřel. Alespoň to mi dává naději, že zase bude vše v pořádku. Pomalu ale jistě, jsem ztrácela sílu. Sílu ať už cokoliv říct, nebo udělat.

,,Jasně, protože viděla, jak jsi nešťastná z toho, že Jelly chodí jen za ní a ty se o něj tak snažíš a...-,"

,,Co to tady kurva? Joey?"

Podívala jsem se směrem ke dveřím a viděla Jeremyho. Díky bohu! Díky bohu!

,,Jery! Kde je? Nepouštěj ho sem prosím, jinak-..," zbytek už jsem nemohla doříct, protože mě ten debil začal ubírat dechu.

Jeremy se otočil na jedné patě a chtěl jít pro Jellyho, aby ho zastavil v tom, aby pokračoval svou chůzí dovnitř, ale neúspěšně.

,,Joey?! Lásko co to-...," na chvíli se zarazil ,,Tati? Okamžitě pusť moji přítelkyni a nech ji kurva být!" div to nezařval na celý barák. 

,,Tvoje přítelkyně je přece Mairlene. Nebo se pletu?"

,,Mairlene už je minulost. I já jsem to pochopil, tak to zkus pochopit taky prosím. A pusť ji!"

Hodil se mnou na zem jako s nějakým psem, pak se otočil a odkráčel si to vchodovými dveřmi ven. Ano chápete dobře. Ven, bez jediného slova. Ani to ubohé ,,Nashledanou" neřekl. Nic. Prostě odešel.

,,Co to kurva mělo být?" vyšlo z Jellyho úst a podíval se na mě.

,,Já nevím. Myslela jsem, že jsi se pro něco vrátil, a tak jsem šla dolů a on mě z ničeho nic přepadl.

,,Dáš si čaj?" zeptal se Jery. Přikývla jsem.

Pak už se nic nedělo.
Přemýšlela jsem nad tím, co se to teď vlastně stalo a proč?

Má to snad něco znamenat? Nějaké znamení? Nebo kurva proč?