18.kapitola

4 0 0
                                    

Zdravím vás moji milí čtenáři!
ěla jsem teď takovou menší plánovanou pauzu od psaní, aby jste si i vy mohli utřídit Jellyho myšlenky. Doufám, že jste si odpočinuli a teď další nápor 🖤 Užijte si to a děkuji Vám za Vaši podporu a přízeň 🖤. Hlavně Jellyho klanu 💫🖤

Adie 💫
***********************
Joey's Pov

Poslední co si pamatuju a co jsem slyšela bylo jak na mě Jelly volá. Za normálních okolností bych se asi bála vůbec sama z těch schodů slézt, ale teď jsem je seběhla tak rychle, že ani sama nevím jak.

,,Joey! No tak do háje neutíkej mi! Už to na mě zase jde. Joey prosím," žadonil. Ač se to nezdá, tak z té rozhledny bylo dostatečně slyšet.

,,Jdi do háje!" zařvala jsem a utíkala dál.

O pár hodin později - Joey's Pov

Doběhla jsem domů, rozhlídla se a nikde nikdo nebyl. Úlevou jsem vydechla a zavřela dveře. S kým já to vlastně chodím? Se skoro démonem co mě ani nemiluje, nebo neví jestli mě miluje. Já sakra chápu, že s Mairlene to nebylo jednoduché! Pokud k ní ale má city, neměl by být se mnou a prohlubovat city ke mě.

Je to démon! Je to zrůda!

Běželo mi v hlavě. Vím, že to tak není a vím a cítím, že ho miluju. Ano! I přes to co se mu děje. Nebudu ale ta druhá v pořadí. Nebudu náhrada za Mairlene.

Vzala jsem telefon a vytočila číslo Nat.

,,Joey? Už jste doma?" zeptala se.

,,N-ne. Jen já."

,,A co se stalo? Proč ne s Jellym? A kde je? Nebo co s ním je?"

,,Jelly mi dal náramek," řekla jsem a v tom okamžiku se za Nat ozval Jeryho hlas.

,,Ojeje. Já jsem mu říkal ať to nedělá, že jsi moc chytrá a přijdeš na to, co má zalubem," řekl. Ale ten tón hlasu, kterým to řekl, mě zarazil.

,,Takže ty jsi to celou tu dobu věděl a neřekl jsi mi to? Nat?" zvrátila jsem otázku k mé dobré kamarádce a čekala, jestli mě nepodrazila společně s ním.

,,Joey... Jery se mi s tím svěřil a-..."

,,Natali z toho laskavě vynech! Nemůže za to. To já! A hlavně Jelly. Vím, že tě miluje-..."

,,A tohle má být důkaz? Že si ověřuje, že nejsem jeho z mrtvých vstání bývalka? Děláte si že mě jen prdel doufám," ani jsem si neuvědomovala, že do toho telefonu řvu tak, že by mě mohli slyšet i sousedé ve vedlejším domě, ale bylo mi to jedno.

Stejně ví o tom, že Jery zabil Jellyho otce, tak proč by nemohli sakra vědět i tohle?

Jelly: ,,Třeba proto, že Tě miluju a třeba proto, že ty jediná mě můžeš zachránit."

Joey: ,,Co to kurva?! Ty slyšíš moje myšlenky až takhle daleko?

Jelly: ,,Chystal jsem se ti to říct. Chystal jsem se ti říct, že se to rozrůstá. Tebe slyším, ale třeba Jeryho myšlenky ne. Jenže jak-..."

Joey: ,,Tak dost! Já jsem se Tě na nic kolem toho neptala. Nebo snad slyšíš a vidíš všechno co se mi v hlavě honí?"

Byla jsem tak rozčílená. Jo to si možná řeknete "jeden debilní náramek". Ten náramek mi ani tolik nevadí jako to, proč mi ho chtěl dát a dal.
Myslela jsem si, že mě bere na hezké místo opravdu proto, abysme Natali a Jeryho nechali v klidu a osamotě, ale asi jsem se spletla.

Joey: ,,Celou dobu šlo jenom o ní, že?"

A najednou nic. Žádná odpověď. Jen ticho. Ticho a prázdno.

,,Joey? Jsi tam ještě?" ozval se Nataliin hlas z telefonu.

,,J-jo," bylo jediné na co jsem se zmohla.

,,Co se stalo?"

,,Pohádali jsme se i přes myšlenky. Ty debilní myšlenky!"

Tak jo. Nádech, výdech. Nádech, výdech. Nic se mu nestalo. Přece by takovou hloupost neudělal. Nádech, výdech.

,,Co ti řekl naposledy?"

,,Chtěl mi to vysvětlit, ale já ho seřvala s tím, že jsem se o nic z toho neprosila," řekla jsem.

,,Může mluvit s Jerym?"

Chvíli jsem mlčela.

,,Joey!?" zněla hodně naléhavě a ustaraně.

,,J-já nevím. Nat... Co jsem to provedla?"

,,Neboj se ano? Najdeme ho a všechno bude dobré. Vrátí se Ti. Dobře?" snažila se mě uklidnit i přes to, že sama byla ve stresu. Jery už raději nic neříkal.

,,Kde jste byli naposledy? Kde jste se viděli?"

,,Na rozhledně. Na rozhledně, která byla docela dost vysoká a... Nat?"

,,Ano?"

,,Já se bojím, že to udělal. Když na mě volal, řekl, že to na něj znova jde. Co když... co když dostal záchvat? Co když nedej bože spadl, nebo skočil nebo...-?"

Byla jsem tak ve stresu jako nikdy předtím a doufala, že tohle celé je jen noční můra.

Můra, která skončí.

𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘  Where stories live. Discover now