𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘

- Kapitola 20 -

Ahoj všem!
Především, bych VÁM VŠEM chtěla poděkovat za Vaši podporu a za to, že Jellyho čtete. Je to pro mě ❤️ záležitost a já jsem Vám opravdu vděčná a pak doufám, že jste rádi, že mi dodáváte inspiraci a píšu více! Ještě jednou Vám děkuju a přeji příjemné počtení!
***********************************************
Joey'sPov

,,Je v tobě něco zlého," a rozdýcháváa jsem to opřená o kuchyňskou linku. Že by tohle udělal? Opravdu? I když pro slávu člověk někdy dělá hlouposti.

,,Sám nevím. Černají mi oči? To bylo to, co jsi tehdy u mě viděla, a proto jsi byla tak vyděšená?"

Kývla jsem.
Na to nešlo udělat nic jiného, než kývnout. Pokud je v něm opravdu něco zlého, nebo ho nedej bože něco posedlo... musí se teď opatrně.

,,Tak proč Ty to vidíš a já ne?" skoro zařval. Pak se zase uklidnil. Byla jsem vedle něj jako malá šedá myška, která raději mlčela když on zuřil.

,,Promiň... raději bych měl jít, abych-..." ale nenechala jsem ho to doříct, protože jsem se nedokázala udržet a prostě jsem ho políbila.

Ani to nedokážu popsat. Bylo to tak krásné, vzrušující. Už chápu o co teď Mairlenne přichází, když je v kom-... sakra! A odstoupila jsem od něj.

Jelly'sPov

Rozčílil jsem se. Ne, přímo rozzuřil před ní. Před Joe.

Tak sakra mysli! Chceš ji k sobě připoutat a svést a mít ji? Vlastnit ji? Proč po ní tedy řveš?

Neřvu po ní.
Ona aniž by věděla jakékoliv moje myšlenkové pochody, dívala se na mě. Spíš mi přišlo, jakoby mě s nějakým záměrem, nebo snad zaječím úmyslem zkoumala.

Hypnotizovala?

Tak. Ano. To je to slovo. Hypnotizovala mě svým pohledem. Dlouze. Pak se ke mě z ničeho nic přiblížila a já ani nestačil zareagovat a už byly její rty já těch mých. A pak můj jazyk v jejích ústech a bil se s tím jejím. Byl to tak vášnivý polibek plný citů -i z mé strany-, že jsem to prostě nechápal.

Když už jsem se do toho pomalu ale jistě začal zabírat, cukla. Skoro mě při tom kousla, ale to jsem neřešil. Řešil jsem to, že cukla. Z ničeho nic.

A ty se divíš?

Vlastně ani ne. Vím, že jsem kretén.

,,P-promiň," řekla dřív než řekla něco ta moje huba. ,,P-promiň já... tohle...-"

,,Joe. Joey! Podívej se na mě?" opět ten její dlouhý skoro až hypnotizující pohled. Měl jsem co dělat se ovládat.

Sakra!

,,Co se děje? Nebyl jsem dobrý, nebo nelíbilo se Ti to, nebo..."

,,N-ne. To ne ale...-" přistoupil jsem až k ní a tentokrát se jí hluboce až hypnotizovaně zadíval do očí já.

No a pak se situace opakovala...