𝕁𝕖𝕝𝕝𝕪'𝕤 𝕊𝕠𝕟𝕘

29.kapitola

Zdravím všechny svoje čtenářky a čtenáře 🖤. Jelly měl maličko delší pauzu. To protože jak už víte mi nějakým způsobem vzali můj účet na Wattpadu a než jsem se k němu dostala, tak to trvalo a byla jsem z toho celkem zoufalá. Každopádně jedeme dál a já vám děkuji za vaši podporu, trpělivost a přízeň.

P.S: Druhý příběh Jellyho samozřejmě bude 🖤. + Možná v tomhle příběhu bude ještě krátká 3 část. Uvidíme 🖤

x24blacksoul24x
**************************************

Joey's Pov

Včera to byl docela náročný den.
Moje srdce pořád touží po Jellym. To mi došlo hned jak řekl, že se o něj pořád zajímám. Ale to bude asi jen tím a doufám..., že jsme od sebe teprve krátce. Ale i tak jsem se odhodlala k tomu, se ho na to zeptat.

Ty jsi úplně pitomá! Už si nepamatuješ, co ti ten parchant provedl?

Jo. Přesně tak! Takhle ke mě denně mluví můj vnitřní hlas a připomíná Jellyho chyby. Mě ale jen dochází, že ty chyby posílily moji lásku k němu. Jsem v háji!

,,Dobré ráno," objal mě Jerry kolem pasu, když jsem zrovna stála u kávovaru a zapínala ho. Cukla jsem.

Sakra! To se mu nebude líbit...

,,Copak? Děje se něco?"

,,Ne. Jen jsem přemýšlela nad tím jakou kávu si udělám. S mlíkem, bez mlíka, cappuccino nebo, nebo tak víš."

,,Ah tak. Už jsem se lekl, že jsem něco provedl," zašklebil se a vtiskl mi polibek na tvář. Opět jsem při něm zavřela oči.
Tohle jsem u Jellyho neměla. Ne že by mi nedával polibky, ale ty pocity co mám, když mi je dává Jerry.

,,Ne. Teda pokud jsi něco provedl a neřekl mi to,"nadzvedla jsem jedno obočí a úšklebek mu vrátila. Ten výraz byl k nezaplacení.

,,O ničem nevím," řekl a odebral se k lednici vybrat si svou dnešní snídani. Tipuju vajíčka. Samozřejmě, že správně! Ne, že by každý den snídal vajíčka, ale dost často ano.

,,Dobré ráno rodinko...," prohodila Nat a na jejím obličeji byly známky kyselosti a toho, jak je jí z nás šoufl.

,,Dobré...," řekla jsem. ,,Kafe?"

,,Joey... nevim co si myslíš, ale to že jsme si navzájem tak nějak přebraly kluky aniž bychom o tom věděly nebo si o tom alespoň promluvili... z nás nejlepší kamarádky už vážně dávno nedělá," prskla.

,,Já myslela, že...-"

,,Že co? Že to jen tak lusknutím prstu a nabídnutí mi zapnutého kávovaru spravíš?"

,,No to by si nemohl snad ani ten největší debil myslet," promluvil mě velmi známý hlas.

,,Jelly. Taky tě zdravím," odsekla jsem.

,,Já tebe ne. A nepřeji ti ani dobré ráno. Ale tobě ano Nat. Jak se ti spalo?" jen jsem zakroutila očima nad těma dvěma a i s hrnkem kávy, jsem si to odkráčela zpět k Jerrymu.

,,Nebo vlastně... mohl bych tě pozdravit se slovy. Dobré ráno ty-...."

,,Tak dost! Myslím, že tohle stačí Jelly ne?" vstanul Jerry a šel mu naproti. Zastavila jsem ho chytnutím ruky.

,,Nebo co šmejde? Rozbiješ mi hubu? Kdo ti pak bude platit za hraní v kapele? Hm?" pozvedl obočí.

,,Jerry. Má pravdu. Tohle nemusí být," řekla jsem.