2. Na útěku

2.8K 216 15
                                    

Když se dívka probudila z tvrdého spánku, zasvítilo jí do zelených očí teplé odpolední slunko. Nabručeně zamrkala a promnula si svá slepená víčka. Posadila se na tlusté dubové větvi a pohledem přejížděla celé okolí.
Představila si mapu Wälenie a pokoušela se určit svou polohu. Nacházela se nejspíše na jihozápadě země, jen pár hodin cesty od největšího a zároveň hlavního města-Usaru. 

Na západě země se k nebi vypínaly Stříbrné hory, jejichž špičky byly zahaleny jemnými obláčky mraků, a směrem na východ se rozprostíral Temný hvozd. Mezi ním a horami se rozléhaly široké pláně, zalité sluncem a porostlé vysokými travinami. 

Na severním konci říše se rozlévalo hluboké moře, do kterého ústila řeka Satra tekoucí napříč krajinou už od nejjižnějších vesnic. Dívka také nesměla zapomenout na šlechtické město Olemin, ležící na širokém cípu pobřeží u severovýchodní hornaté vyvýšeniny.

Uchvácena krajinou si dívka ani nevšimla svého kručícího žaludku. Vzpomněla si na sedlovou brašnu a vyndala z ní tvrdý sýr a krajíc chleba, který dva dny předtím ukradla v královské kuchyni.
Chléb stihl za tu dobu trochu ztvrdnout a sýr naopak změknout.

Lepší ale tvrdý chleba, než suché bobule z lesa.

Hladově se do svačinky zakousla.
Když uklidnila svůj kručící žaludek, začala se přehrabovat v brašně.
Nevěděla ještě úplně přesně, co je jejím obsahem neboť ji ukradla v konírně nějakému vojínovi, když ji objevila na zemi ve slámě mezi stájemi.
Vyndala čutoru na vodu, deku, náhradní kožené kalhoty - které jí budou jistě velké - a sérum na hojení ran. Sérum dívce udělalo velkou radost; může se hodit.
Poté rukou zašátrala ještě hlouběji a nahmatala nějaké pouzdro. Překvapilo ji, když z pouzdra vyklouzla bohatě zdobená dýka. Chvilku na ni jen tak zírala, ale pak si pouzdro moudře přivázala k pravému stehnu pruhem látky, který k němu byl přišit.
Hned se cítila jistější.

Ostatní věci nacpala zpět do sedlové brašny. Tyhle brašny se dělaly v Oleminu u jednoho z nejznámějších a nejváženějších sedlářů a byla to ta nejlepší věc na světě. Brašna měla totiž popruh, který si člověk mohl hodit jednoduše přes rameno, nebo přezkou připnout k sedlu koně- a to si dívka velmi pochvalovala.

Rozhodla se tedy pokračovat dál v cestě na severovýchod. Ve své rodné vesnici Rhöně znala každý kout a doufala, že by ji tam královští vojáci nemuseli - jako uprchlíka z vězení - najít. Pohledem česala přírodu a když si byla jistá, že v okolí nikdo není, slezla ze stromu a rozeběhla se přímo do lesa.

Na krku se jí pohupoval stříbrný řetízek se zeleným zářícím drahokamem. Jedinná věc, vzpomínka, kterou zdědila po svém otci.
Měla zato, že jí tento malý kamínek pomáhá při vytváření jakýchkoliv kouzel. Ale poslední dobou z ní přívěsek vysával více sil než kdy předtím. Při jakémkoliv použití magie ze svojí neboli tělesné energie se dívce dělaly mžitky před očima. Znepokojovalo ji to neboť ji tento problém nikdy předtím netrápil. A to že se magii používat nikdy nebála, jako většina lidí v této zemi.

Vlastně, věc se má tak:
Před devatenácti lety jeden z králových rádců jménem Murgord porušil královskou přísahu věrnosti a s černou magií spoutal Kïrix- mocný artefakt, který kontroluje toky energie v celé zemi. Přivlastnil si neomezenou moc tohoto artefaktu a začal tak ovládat magii v celé Wälenii.
Murgord zabil právoplatného krále a podrobil si říši i její obyvatele. Hlavní město Kana přejmenoval na Usar a zahalil jeho okolí ledovou pustinou.

Země za dobu jeho krutovlády zpustla a přestala prosperovat. Lidé chudli a chudli, nebylo jídlo ani peníze. Vše, co se vypěstovalo či vyrobilo, bylo posíláno na hrad. A jakmile někdo odmítl posílat měsíční dávky, byl uvrhnut do vězení, nebo ještě hůře popraven. Rozvíjel se černý trh, pašování, udavačství a vše s tím spojeno. 

Byla tu však ještě jedna velmi zásadní věc: král zakázal všem obyvatelům říše využívat jakékoliv formy magie. Lidé nevěděli přesně proč, ale ti chytřejší měli jasno: chtěl všechnu sílu pro sebe.

A právě tato dívka (jako jedna z mála) se odmítla podvolit, dle jejího názoru hloupým a neodůvodněným zákonům této země. Magie se už od malička nebála, kouzlila bez obav. Jenže to se jí také vymstilo - byla před třemi týdny zajata. 

Ale štěstí jí přálo a podařilo se jí po několika dnech z vězení uprchnout. 

A teď je tady. 

Na cestě zpět domů.

Křídla mociKde žijí příběhy. Začni objevovat