Křídla moci

34. Nová tajemství

,,Takže vy mi chcete říct..." řekl po chvíli, kdy se Kimmařina ústa ani na chvilku nezastavila, ,,že jste se navzájem políbili a ten kamínek praskl?" zeptal se Angus bez okolků, pohledem přeskakujíc z jednoho na druhého.

,,Ano," řekl pevně Ïrien.

,,Ale ještě předtím jsme objevili takové kresby," vzpomněla si najednou Kim.

,,Kresby?" optal se stařík se zájmem. Dívka se však místo odpovědi zvedla ze židle a přešla místnost. Sehnula se k jedné z mnoha skříní, otevřela malá dvířka a vytáhla tlustou knihu. S hlasitým zaduněním jí položila na stůl mezi ně.

,,Nevím, jestli nám bylo dovoleno toto číst, ale ty kresby vyobrazovaly něco, co jsem v téhle knize našla," položila na ni dlaň a zkoumavě pozorovala Angusův obličej.

,,Píše se zde o lidech s křídly... Aleqas, tak se myslím jmenovali. V té jeskyni byla celá jedna stěna pokreslena rudkou a ty výjevy zobrazovaly právě Aleqas," zpříma se staříkovi dívala do očí. Sálalo z nich znepokojení a obezřetnost. Řekla snad něco, co by nebylo vhodné? Neměla ale v úmyslu se zastavovat, doslova hladověla po odpovědích na všechny otázky, které jí proplouvaly hlavou.

,,Ta legenda," začal Angus velmi pomalu a opatrně, jako by se chtěl odpovědi jakkoli vyhnout, ,,je již velmi stará."

,,Chci jen vědět, jestli je stále možné, aby někdo takový existoval," dívka skoro šeptala, hlas se jí třásl. Spalovala staříka pohledem. Angus vypadal rozpolceně. Mračil se a Kim si všimla, že má zatnuté pěsti. Poté jako by došel k jakémusi závěru a rozhodně se na dvojici podíval.

,,Již není možno dále čekat. Nechť se tedy dozvíte pravdu," šeptl třesoucím hlasem, který u něj dívka ještě nikdy nezažila. Byla v něm i kapka zvláštní pohrdavosti.
Kimmara však v té chvíli nevěděla co tím myslí, ale jednou věcí si byla jistá: je to určitě nějaké tajemství, které před nimi skrýval dlouhou dobu.

Zvedl se ze židle a narovnal se v ramenou, dlaně zaťaté. A udělal lehký a ladný pohyb; svlékl si vestu i s košilí a odhalil svou v létě opálenou kůži, která již však přes zimu trochu vybledla. Kim si uvědomila, že v mládí musel být velmi krásný.

Poté však smířeně stiskl svá víčka pevně k sobě a otočil se.

Kimmaře i Ïrienovi poklesla brada, když spatřili Angusova záda, sestavená z pletenců pevných svalů. Na kůži byla totiž nakreslena dvě křídla, která vyrůstala z lopatek a jejichž špičky již zakrývaly Angusovy kalhoty. I to nejmenší pírko bylo jemně vykresleno pod kůží, černá barva nesmyvatelně vryta pod pokryv jeho těla.

,,Ve skutečnosti mají jiný tvar, tohle je jen symbol," pootočil Angus hlavu.

,,Ve skutečnosti?" zachraptěla roztřeseným se hlasem.

Kimmara měla hrdlo úzkostně stažené, musela se dokonce chytnout opěradla židle, aby neupadla. Bylo toho na ni moc, měla pocit, že se zhroutí. Podívala se na své třesoucí se prsty. Odmítala přijmout pravdu, že by Aleqas stále existovali, a že s jedním z nich žili přes půl roku! Pohlédla na Ïriena a uviděla stejný typ zděšení na jeho tváři.

Že radši nezůstala v bezvědomí! Její srdce by alespoň mělo klid...

Neboť šance, že její otec nebyl jedním z Okřídlených byla velmi mizivá. A tím i ona-

Zatočila se jí hlava.

,,Ano, ve skutečnosti," přitakal Angus s povzdechem.

,,Mohu se jich dotknout?" zeptala se opatrně, ale v další chvíli litovala své odvahy.

,,Můžeš, ale pozor, jsou velmi citlivá na dotyk," řekl stařík tiše, když se k němu pomalými a nejistými kroky přibližovala. Pozvedla svou ruku a dotkla se jeho kůže přesně v místě, kde křídla vyrůstala z lopatek. Nic se však nestalo. Jen holá kůže.

Angus se otočil a zakryl tak dvojici výhled na jeho záda. Kimmara sebou cukla, když mu pohlédla do očí, neboť byly opět ledově modré, tak nepřirozeně modré, až se jí z toho dělala husí kůže. A tentokrát modré zůstaly, i když zamrkala. Angus si její reakce povšiml a pousmál se.

,,Oči velmi jasné barvy jsou jedním z poznávacích znamení všech Aleqas. Takto modré je mám již od narození, jen barva jde dobře skrývat," položil jí ruku na rameno. Když se mu do nich zadívala, měly opět přirozenou barvu. Ta se však ve vteřině proměnila v barvu jasnější a poté zase zpět.

,,Vidíš? Jen iluze."

Kim zkroušeně zakroutila hlavou.

Angus na sebe poté hodil košili i vestu a pokynul dvojici, aby ho následovali.

 ,,Pojďte."

Dívka se cítila zvláštně. Angus ji děsil, ale ještě víc ji děsil fakt, že její otec měl dobré předpoklady k tomu, aby byl jedním z Okřídlených. Neměla ale odvahu, aby se na to staříka zeptala. Bála se pravdy a nehodlala si ji připustit, ať byla jakákoliv.

Když vyšli ven ze světnice, ovanul je ledový vzduch.

Postavili se doprostřed plácku před stavením. Angus od nich trochu poodstoupil a Kimmara ho s úzkostí pozorovala. Břicho měla stažené v křeči, ruce se jí třásly. Nedbala studeného větru, který jí štípal do tváře a celé horní části těla.

Angus se zhluboka nadechl a shrbil svá záda. Pár sekund se nic nedělo. Ïrien se zamračil.

Ale v tu chvíli z Angusových lopatek vyrostla dvě obrovská modrobílá křídla.