Křídla moci

28. Tak blízko

Uvolnění z ní rázem spadlo a nejistota zahalila její mysl jako šedivý závoj.
Neklidně zamrkala a pomalu kráčela lesem nazpět.
Najednou kdesi ve větvích nad její hlavou něco zašustilo. Trhla sebou a rychle zvedla hlavu. Spatřila malé rezavé zvířátko s chlupatým ocasem, jak uvolněně skáče z větve na větev. Veverka! Kim si zhluboka oddechla a musela se málem zasmát nad svojí naivitou.

Vtom za sebou uslyšela tiché zadunění a zakřupání sněhu. Polil jí ledový pot. Polekaně se otočila a spatřila Ïrienovu pobavenou tvář. Ani si nestihla oddychnout a on k ní bleskurychle přiskočil a oběma rukama strčil do ramen. Zavrávorala a dopadla na záda do sněhu. Ïrien na ní nalehl celou svou vahou a přišpendlil jí ruce k zemi.

,,Teď už mi neutečeš," řekl se smíchem. Kimmara pochopila, že se jí předtím musel schovat někde na stromě.
,,Mám se o to pokusit?" provokovala ho.
,,Můžeš," snížil hlas a Kim ovanul jeho teplý dech.
Zavrtěla se pod ním a uvědomila si, že na ní leží celým svým svalnatým tělem.
Prohlížela si zkoumavě jeho jeho tvář, která byla teď vzdálena od té její asi jen stopu. Huňaté obočí se klenulo nad hlubokýma oříškovýma očima. Malý nos vyrůstal mezi tvářemi červenými od mrazu. Poprvé si všimla, že má pod levým okem malou pihu. Jeho plné a růžové rty se na ní rozpustile usmívaly.

Najednou jako by se vzduch kolem nich smrštil a ona ucítila intimitu téhle chvíle. Vpíjela se do jeho očí, které teď doslova žhnuly. Měl rozšířené zornice, kolem kterých pulzovaly malé, pomalu se rozšiřující oranžové tečky. Páteří jí proběhla mrazivá vlna společně se stoupajícím horkem. V břiše cítila divné šimrání, které se pomalu rozlézalo do celého těla. Zhluboka vdechovala jeho omamnou vůni a každičký centimetr jejího těla vnímal Ïriena plnými doušky, jako by po tomto momentu toužil celé roky. Jeho rychle se zvedající hruď a dychtivý pohled dívku dočista ochromil. Mlhavě vnímala, jak se jeho obličej pomaloučku, ale jistě přibližuje k tomu jejímu. Mladíkův pohled líně sjel k jejím rtům a otřásl Kimmarou až do jejích nejhlubších útrob.

Pootevřela je a z úst vypustila proud vzduchu, až se lehce zachvěly.
Nahnul se ke Kim ještě více a ona ucítila na svých rtech jeho chvějivé výdechy jako dotek peří.  Rytmus jejich dechu se srovnal. Cítila, jak se barvy okolo nich rozmazaly; lehké, hypnotické sklouznutí k energetickému světu. Visel nad ní a jejich dýchání se mísilo.

Po několika dlouhých sekundách se jí opět zadíval hluboko do očí.
,,Tvoje oči... září jasně zeleně," zachraptěl horce.
Odmlčel se na pár sekund, jako by se rozmýšlel, jestli to, co se právě chystá říct, je správné.

,,A nemáš ani ponětí, jak jsi krásná a jak je těžké ti teď odolat," šeptl nakonec.

Hypnotizovala Ïrienovo oči a překvapeně těkala mezi těmi dvěma hlubokými oceány hnědé. Nevěděla, jestli to myslí vážně.
Ale ta slova se jí stále opakovala v hlavě, jako tichá ozvěna.
Nedokázala by se jich zbavit, i kdyby chtěla sebevíc.