Křídla moci

29. Legenda

***

,,Před tisíci lety stvořili Věční zemi uprostřed nekonečných moří a oceánů. Dali jí jméno Wälenie a pokryli ji horami, hustými lesy, říčkami a potoky, rozlehlými pláněmi a světlými bučinami. V horách stvořili mocný artefakt, který dokázal kontrolovat toky magické síly po celé zemi.

Do této krajiny přivedli lidský druh a několik vybraných obdarovali neobyčejnými schopnostmi.
Tito lidé se jmenovali Aleqas, známí také jako Ti s křídly, a měli za úkol udržovat v zemi mír. Aleqas byli na úrovni vyššího bytí ať fyzického či psychického a jejich schopnosti se dědily z generace na generaci.
Jejich pýchou a zároveň částí toho, co je dělalo tak výjimečnými, byla jejich křídla. Vyrůstala z lopatek a dala se zcela nechat zmizet nebo z poloviny složit. Mohla mít jakoukoliv barvu, od červené přes blankytně modrou, žlutou a purpurovou až po sněhově bílou.

Po nějakém čase se však mezi Aleqas začaly objevovat první neshody a trhliny. Rozdělili se na dva znepřátelené tábory: Fraye a Saany.
Saanové se uchýlili k používání černé magie a začali usilovat o neomezenou moc. Vnášeli do země chaos, strach a utrpení, zneužívali své schopnosti proti obyčejným lidem, kteří se jim nikdy nemohli rovnat.

Rozpoutala se válka. Frayové proti Saanům. Dobro proti zlu. Voda proti ohni.
Země pustla a černala. Stromy i všechny ostatní rostliny začaly usychat z důvodu nedostatku energie, vody a živin v celé zemi, neboť neutuchající střety mezi Aleqas vyčerpávaly nezměrné množství magické síly.
Příroda pomalu odumírala. Nebylo z čeho brát potravu a tak potřebnou energii pro život.

O výsledku války se rozhodlo u jezera Irsïe, jež se rozlévalo nedaleko města Kanä.
Byla to ta nejhorší a nejkrvavější bitva, jakou Wälenie kdy zažila. Na konci však povstali Frayové jako vítězi.
Černá magie byla přísně zakázána a zapovězena. Všem, kdo se Saany nějak spolupracovali byla vymazána paměť nebo byli posláni po moři pryč ze země.
Byla zvolena jedna rodina Frayů, která měla dát zemi dopořádku a ujmout se vlády.
Mír opět zavládl krajinou."

Kim dočetla a natáhla se pro hrneček čaje, aby svlažila své vyschlé hrdlo.
,,Tak to je poprvé, kdy tu legendu slyším vcelku."
Přemístila svůj zahloubaný pohled ze zažloutlých stránek knihy na Ïriena, který seděl naproti ní a z hrnku upíjel teplý čaj. V místnosti bylo příjemné teplo a vzduch voněl po sušené mateřídoušce.
,,Opravdu?" Ïrien překvapeně pozvedl obočí.
Kim neznatelně kývla hlavou, pohled již opět zabořený do stránek knihy.
Pohlédl z okna. Setmělo se již před několika hodinami a dvojice se po večeři rozhodla prozkoumat některé staré knihy a svazky, jež zde měl Angus uložené a jež jim nikdy neukázal.
Kim očima proplouvala mezi řádky. Její prsty nevědomě přejížděly po zažloutlém papíru, jako by dotykem chtěla z knihy něco přečíst.

Najednou sebou trhla a prudce se na židli napřímila. Svou pozornost opět stočila na Ïriena.
,,Ta jeskyně," vydechla. V hlavě se jí vyronily vzpomínky.
,,Jeskyně?"
,,Ano! Pamatuješ, jak jsme se jednou tady v lese ztratili? Asi před osmi, devíti lety. A ty jsi našel nějakou jeskyni ve skále, kde jsme tehdy přenocovali."
,,No ano, pamatuju, ale co je na tom tak vzrušujícího?" podrážděně se zeptal.
,,Na stěnách té jeskyně byly nějaké kresby. Hodně staré."
,,Neříkej mi, že tu jeskyni chceš hledat."
,,To přesně chci!"
,,Kim, na tohle není čas!" zvedl se ze židle. V obličeji měl nevěřícný výraz.
,,Vždyť ani nevíš, kde to je," vypočítával na prstech.
,,Nevíš, jestli tam ty kresby najdeš, jestli se do té jeskyně dostaneš, a to už nemluvím o tom, jaká je to obrovská ztráta času!" Chtěla něco říct, ale on ji nepustil ke slovu.

,,Nic moc jsme toho za ten týden neudělali a zítra to ještě můžeme trochu napravit."
,,Co jsi neudělal včera, neuděláš zítra."
,,To sis teď vymyslela," kývl hlavou do strany.
,,To je jedno!"
,,A nedává to smysl."
,,Tobě možná ne," odvětila kousavě.
Odmlčel se na dlouhou chvíli. Ticho narušovalo jen praskání polen v kamnech.
,,Takže půjdu sama."
,,Sama nikam nejdeš."
,,Proč!? To si myslíš, že se o sebe nepostarám!?" nabroušeně vstala a nakonila se k němu.

,,Ne," dýchl jí do tváře.

Všem se vám omlouvám za neaktivitu, dříve to opravdu nešlo.
Snad se kapitola líbila :)