Křídla moci

17. Angus

Dvojice přešla k jednomu z volných stolů.
Ïrien galantně odsunul Kimmaře dřevěnou židli.

,,Ty musíš být vždycky takový gentelman, viď," uchechtla se.

Mladík se tiše zasmál. Čekali jen pár minut a to už si to k nim razila hostinská s dvěma dřevěnými talíři - či miskami chcete-li.

,,Konečně něco vařeného. Už jsem myslel, že se z těch ustavičných bobulí a suchých chlebů zblázním," naklonil se Ïrien slastně nad plný talíř bramboračky, který před něj žena položila.
,,Přeji dobrou chuť," řekla tím svým zpěvavým hlasem a odkráčela zpět za pult.
Kimmara se s chutí pustila do teplé polévky.

Když dojedli, žena se opět přitočila k jejich stolu s malým měšcem v ruce.

,,Dělá to deset sylvurů."
Ïrien z brašny vytáhl několik zlatavých mincí a podal je hostinské.
,,Děkuji pane," pousmála se, mince hodila do měšce a odkráčela k dalším stolům pro dopité korbely, aby je mohla znovu naplnit.
Alespoň jeden člověk z celé vesnice je k příchozím milý. Bodejť by ne, když jí záleží na výdělku.

,,A teď přichází na řadu ta nebezpečnější část."
Kim si povzdechla pohledem sjíždějíc neznámého muže v rohu místnosti.
,,Je to jediná možnost, jak se dostat k někomu, kdo - i když jen podle místních tlachů - alespoň trochu ovládá magii," kývl Ïrien.
,,Má hrozně divný oči. Nahání mi strach. Taky mám pocit, že už jsem ty oči někde viděla, ale zaboha si nevzpomenu, kde," kousala se Kim rozpačitě do rtu.
,,Takovejhle dědula nám nic nemůže udělat," konejšivě odpověděl.
,,Nějak moc si věříš," uchechtla se.
,,Pojď," zvedl se ze židle a Kimmara ho následovala.

Mířil k poslednímu stolu. Ostatní vesničané ani hostinská jako by si ani nevšimli, že se dvojice blíží k tomu muži. Nebo si spíše nechtěli všimnout?
Stařec zachytil mladíkův směr pohybu a ostražitě Ïriena sledoval. Pohledem zavadil i o Kimmaru. Jeho oči se opět stáčely k jejímu přívěsku, který se lehce houpal ve výstřihu dívčiny bílé halenky.

,,Vaše přání?" zvedl jedno obočí, když dvojice došla těsně k němu. Měl hluboký, ale zároveň příjemný, zvláštně zabarvený hlas.
,,Potřebujeme si promluvit mezi šesti očima," řekl pevně Ïrien.
Muž si je hodnou chvíli měřil nedůvěřivým a zkoumavým pohledem.
,,Se mnou, jo? Tak pojďte."
Zvedl se z lavice a dvojicí následován vyšel z hostince.

Vzduch se zdál hustší a hustší čím dál šli, jako by mezi nimi byly natažené neviditelné drátky, které by mohly každou chvíli vystřelit smrtící ránu. Kim přejížděla očima každý kousek domu nebo zahrady, jež míjeli.
,,Promiňte, že jsme se nepředstavili," omluvně se k muži natočila, když už hodnou chvíli nikdo z nich nepromluvil a vzduch mezi nimi by se dal krájet. Zlobně přitom dloubla Ïriena do žeber.
,,Kimmara Fällin," stočila ruku ke svému pasu v gestu, které vyjadřovalo jakousi pokoru nebo neútočnost. Mír.
Ïrien si lehce přitlačil dlaň na místo, kde před chvilkou přistál Kimmařin loket a sykl. Vrhl po ní nevraživý pohled a také se muži představil.

Jen doufal, že to tímto Kim naprosto nezkazila a ten chlapík nečeká jen na příležitost k útoku.
Peníze jsou dobrým lákadlem a obzvlášť ty od Murgorda, který se o jejich nedostatek rozhodně nemusí starat. Vypsané odměny za dopadení zločinců tak sahají do závratných výšek.

,,Angus Deroa," kývl muž hlavou - ale nezopakoval dívčino gesto. Kim zadržela dech a znovu dloubla Ïriena do stejného místa na hrudi, tentokrát však s výstrahou. 

Místním zvykem bylo totiž vždy opětovat gesto druhého, na důkaz vzájemné důvěry. 

To jsme se zase dostali do nějaké bryndy.