Tajemství měsíce

9.Kapitola-Ztracená

Mia hnedka po našem seznámení odešla. Má prý hodinu. Tak jsem si šla prohlédnout pokoj. Má jenom dvě místnosti. Není tu kuchyňka, takže jsem se šla podívat na chodbu a tam si to prohlédnout. Koukla jsem se do plánku jestli je tu společenská místnost. Byla v přízemí. Takže začala další cesta po schodech.

Sešla jsem dolů a šla rovně chodbou. Ale samozřejmě jsem šla jinou chodbou než pryč z pokojů. Budu tomu říkat koleje. Na jiných středních nebo vejškách se tomu tak říká. Tak proč ne.

Nakonec jsem došla do veliké místnosti s gaučem a kuchyňkou. Byla tu i televize. Kuchyňka byla moderně zařízená. No vlastně celá místnost je moderní. Až jsem si to tady prohlédla, vydala jsem se spět na pokoj.

Na pokoji jsem byla sama. Ležela jsem na posteli a jen hleděla do stropu. Najednou někdo zaklepal. Vstala jsem a šla otevřít. Stála tam mamka s mými věcmi. Tím myslím kufr a další zavazadla. To se tak rychle stihla vrátit domu a sbalit mi to? ,,Ahoj Kate, přinesla jsem ti věci. Už budu muset jet, tak jsem se přišla rozloučit." ,,Díky, tak se měj." rozloučila jsem se s ní a stáhla si mě do obětí.

Za chvíli jsme se odtáhli a mamka odešla. Začala jsem si vybalovat věci.

...

Už jsem měla hotovo. Bylo 11:28. Za chvíli měl být oběd a já nevěděla kam mám jít. Mám jít do jídelny? Sice nevim kde je, ale zkusila bych se poptat. Asi se půjdu zeptat pana ředitele.

Dala jsem si do kapsy mobil a vydala se do ředitelny. Byla přes celou školu, takže mi to zabere trochu dýl.

Vyšla jsem z kolejí a chtěla si vzít do rukou plánek školy, ale uvědomila jsem si, že jsem ho nechala na pokoji. Šla jsem tedy bez něho. Nechce se mi tam vracet. Zkusím použít své orientační smysli. Vydala jsem se teda tou chodbou co jsem přišla. Bez plánku mi to tady připadalo jak bludiště.

Už jdu docela dlouho. Asi jsem se ztratila. Zkusím někoho najít a zeptat se kudy mám jít. Zrovna jsem někoho zahlédla. Přiblížila jsem se k němu. Byl to nějaký kluk. Měl kaštanově hnědé vlasy. ,,Ahoj, pomůžeš mi prosím se dostat do ředitelny?" zeptala jsem se ho mile. ,,No sice mám být na hodině, ale proč ne." ,,Díky."

Šli jsme někam úplně jinam než bych si myslila, že je ředitelna. ,,Ty jsi tu nová?" zeptal se mě opatrně. ,,Jo." ,,Aha. A jak se jmenuješ? Já jsem Jake." koukla jsem se na něho. Až teď jsem si všimla jeho očí. Byly modré jak pomněnky. ,,Kate." jen přikývl. Nevim proč, ale mám takový pocit, že jsem ho někde viděla. Jen si nemůžu vzpomenout kde.

,,Jsme tady. Už jen výjdeš všechny schody a pak uvidíš ředitelnu." ,,Ještě jednou moc dík." řekla jsem a usmála se na něho. Úsměv mi oplatil a odešel. Já se vydala nahoru po schodech.

...

Zaťukala jsem a čekala až mi pan ředitel dovolí vstoupit. ,,Dále." otevřela jsem dveře. ,,Dobrý den." pozdravila jsem ho a podívala jsem se na něho co dělá. Podepisoval asi nějaké papíry. ,,Co potřebuješ Kate?" zeptal se a podíval se na mě. ,,Kudy se dostanu do jídelny?" ,,Nedával jsem ti mapu?" šlo slyšet, že je trochu mrzutý z té práce. ,,Ano dával, ale zapomněla jsem si ji na pokoji." ,,Tak vydrž něco dopíšu a doprovodím tě tam." řekl už poněkud klidnějším hlasem. Kývla jsem na souhlas a šla si sednout.

Po chvilce jsme už vycházeli z ředitelny a šli do jídelny. Sešli jsme schody a hnedka zahynuli doprava. Pak jsme šli chvíli rovně a párkrát jsme ještě zabočili. Bude mi trvat než se tady zorientuju.

Už jsme viděla jídelnu. Bylo tady hodně lidí. ,,Tady už to zvládneš sama. Já se musím vrátit abych dodělal svoji práci." přikývla jsem a on odešel. Jídelna byla hodně přeplněná. Nemám moc ráda přelidněně místnosti. Ale když mám hlad tak to snad zvládnu.

...

Nesla jsem si tácek s obědem. Byl to steak se salátem. Nevypadalo to vůbec špatně. Ale teď si musím najít místo. Všude bylo plno. Chvíli jsem stála a pak jsem uviděla skupinku lidí jak odcházejí. Rychle jsem přišla k tomu stolu a sedla si.

Pustila jsem se do jídla. V tom si někdo ke mně sedl. ,,Ahoj Kate, můžu si přisednout?" Byla to Mia. ,,Um... klidně." řekla jsem to pomalu, protože na staré škole si se mnou nikdo sednout nechtěl. A mně to ani nevadilo. ,,Díky, je tady strašně plno. Ale to je kvůli tomu, že skoro všem odpadly hodiny." ,,Jaktože odpadli?" zeptala jsem se hodně překvapeně. ,,Všichni učitelé museli něco řešit. Nevim co." ,,Aha." Chvíli jsme tam spolu seděli a vykládali si. No spíš Mia.

Po obědě jsme šlo společně na koleje. Jsem ráda, že jí odpadli hodiny. Aspoň mě má kdo doprovodit k pokoji.

Vešli jsme do pokoje a Mia se rozvalila na svou postel. ,,To byl dneska den. Co si dělala ty Kate?" Vstala a chtěla slyšet co řeknu. ,,No nic moc. Jen jsem si vybalovala věci." ,,Tos měla taky nudej den. Já jsem musela běhat dokud mi nedopadly nohy." koukla se na svoje nohy a vypadala i vyčerpaně. ,,No nic chceš provést po škole?" ,,Jo to by se mi dost hodilo." usmáli jsme se na sebe a vydali se ke dveřím.

Tak co na to říkáte? Podle mě to ušlo. V příští kapitole se budu snažit udělat nějaké to drama.