Tajemství měsíce

24.Kapitola-O smečce

Dokonce vyučování se nic zajímavého nestalo. Jen to, že v jídelně vypadl proud, takže jsme měli to jídlo studené. Radši jsem ho ani nejedla. Až přijdu na kolej, tak bych si chtěla udělat něco k jídlu. Mám strašnej hlad.

Hned co jsme s Miou přišli na pokoj, odložila jsem tašku a šla do kuchyňky. Nikdo tu nebyl. To bylo fajn. Podívala jsem se do ledničky jestli tam něco je. Byli tu vajíčka, šunka, jogurty, mléko a další potraviny. Mohla bych si udělat sendvič. Teď musím najít už jen pečivo.

Otevřu první skříňku. Cereálie. Druhou, ovoce. Tak snad v té třetí. Otevři ji a naštěstí tam to pečivo je. Vytáhnu ho a začnu s přípravou sendviče

Když jsem ho snědla, vrátila jsem se zpátky na pokoj. Moc mi nechutnal. Musím přiznat, že jsem strašná kuchařka. A to to bylo tak lehké na přípravu.

Jakmile jsem přišla do pokoje, uviděla jsem Miu v pokoji s Liamem, to mě nepřekvapuje a s...Masonem? Co ten tady dělá? Vlezla jsem do pokoje a všichni tři na mě překvapené hleděli. Pak se začali kluci zvedat. ,,Tak se měj Mii. Pak se ještě domluvíme."loučil se Liam s Miou. ,,Taky se měj dobře, papá."řekla Mia a trochu stydlivě se pousmála. Kluci teda odešli a já jsem mohla začít s výslechem. ,,Co tady dělali?" ,,No...Liam mi chtěl něco říct a Mason s ním šel jen proto, že byl kolem."odpověděla mi roztěkaně Mia. Rozhodla jsem se to teda nechat být. Ale furt mě to zajímá.

...

Další den jsme vůbec nestíhali. Běželi jsme co nejrychleji na druhou hodinu. Tu první jsme totiž zaspali. A proč? Si jedné z nás nezazbonul budík. Nevím proč, ale na tom teď nesejde.

Ten pozdní příchod se nijak moc neřešil. Ale ta zmeškaná hodina nebude sranda. Teda to si já aspoň myslím. Po výuce se máme dostavit do ředitelny. Trochu se bojím.

Den uplýval rychle. Skončila čtvrtá hodina. Nebo to byla pátá? Už nevim. Každopádně jsme po této hodině šli na oběd. Myslím, že je kuřecí řízek s bramborovou kaší. Fronta poprvé nebyla tak velká jako vždy. Vzala jsem si teda jídlo a šli jsme si sednout ke stolu. Seděla naproti mě. Vždycky se nám tak lépe povídalo.

Chtěla jsem začít konverzaci o tom co budeme dneska odpoledne dělat, protože se vždycky strašně nudím. Než jsem ji ale začla, někdo si sedl vedle Mii. Byl to Liam. Dal jí ruku okolo ramen a políbil ji na tvář. Ta se na něho šťastně podívala. ,,Brácho musíme fakt sedět tady? Vždyť je tady spousty jiných stolů."řekl otráveně Mason. Ani jsem si nevřimla, že tu stojí. ,,Jestli tam chceš jít, jdi si, ale já zůstanu tady." ,,Fajn."řekl Mason. Sedl si vedle mě. Náš stůl byl totiž jen pro čtyři. A vedle mě bylo jediné místo volné.

Hodila jsem po Mii naštvaný pohled. Viděla jsem jak se usmívá. Tohle udělala naschvál. Vím to. Začala jsem teda jíst. Tady ty řízky vůbec nechutnaly špatně. Bohužel to stejný o kaši říct nemůžu. ,,Půjdete zítra na zápas? Jestli vyhrajem, postoupíme o ligu výš."přerušil naše ticho Liam. Viděla jsem jak ho Mason propaloval pohledem. ,,Jasně že půjdeme, že Kate?"zeptala se ně Mia. Chvilku jsem přemýšlela. Když řeknu, že ne bude Nua smutná a Mason šťastný. A když řeknu jo, žák Mia bude ráda a Mason naštvaný. Takže mám jasno. ,,Jo, klidně." Mia se zaradovala. Můj pohled, ale směřoval na Masona. Zajímá mě jeho reakce.

Bohužel nebyla taková, jakou jsem si představila. Na tváři se mu vytvářel podlý úsměv. Podíval se na mě. ,,Snad si zase nespleteš záchody."řekl to posměvačně, ale tiše aby to Mia a Liam neslyšeli. ,,Snad nevyhraješ." chtěla jsem mu to vrátit, ale pak jsem si uvědomila co jsem řekla. Mason se na mě udiveně podíval. ,,Ty jako fandíš upírům?" To existují i upíří? Proč se takovou věc dozvídám zrovna od něho ,,No...jo."potvrdila jsem mu to . Sice s velkou pomlkou, ale neva. Ale asi jsem to neměla potvrzovat.

Obrátila jsem svoji hlavu zpátky k jídlu a pak si všimla, že Mia a Liam na nás upřeně koukají. Jako fakt? Radši jsem je ignorovala.

Po obědě nám začal zeměpis. To je ten předmět o smečkách. Včera jsem si nemohla vzpomenout. Když začala hodina, všichni jsme se prosadili a netrpělivě sledovali učitele. ,,Dnešní hodinou budeme pokračovat Půlnoční smečce. Řeknu vám příběh o alfovi a alfě této smečky." Na tuhle hodinu jsem se hodně těšila. Dozvím se spousty zajímavostí o své smečce.

,,Budu o nich mluvit křestními jmény. Mike byl nejstarší syn bývalého alfy Alvadora. O něm se budete jednou učit v dějepise. Mike se prvně nechtěl stát alfou, ale pak změnil názor. Jeho žena Ava, pochází z hnědé smečky. Je druhorozená dcera alfy Taliefa. S Mikem se do sebe zamilovali na téhle škole, ale oba věděli, že jejich vztah nevyjde. Už od pátého roku života měli domluvený sňatek. Nevěděli, ale že ten druhý je jejich snoubenec. Když Mike dovršil dvacetidvou let, snažil se přemlouvat otce aby si mohl vzít dívku, kterou nechce stratit. Otec to ale nedovolil. Až pak na svatbě se to všechno zjistilo. Mike se nechtěl stát alfou. Je to strašně velká odpovědnost. Ava ho ale nějak přemluvila. Neřekli nám ale jak."dlouho, dlouho povídal učitel. Poslouchala jsem pečlivě všechno co řekl.

,,Za rok se Mike stal alfou a za další rok se mu a Avě narodil syn. Dali mu jméno Mason. To jméno znamená kameník či zedník. Chtěli aby byl tvrdý a nic ho jen tak nezlomilo, ale kdyby se tak stalo, tak aby to dokázal opravit. A když je teda prvorozený, bude se muset stát alfou. Studuje tady na naší škole. Je z něj milej a krasnej mladík." To určitě. On a milej? Ale že je hezkej to musím trochu uznat, ale je strašnej. ,,Za další rok se jim narodil další syn. Toho pojmenovali Luis. To jméno znamená slavný bojovník. Chtěli aby chránil svého staršího bratra, kdyby se mu někdy něco stalo. A později aby i chránil svou sestru. O šest let později se jim narodila holčička. Nepočítalo s ní, ale i tak ji milují. Pojmenovali ji Kira. Tohle jméno znamená vládkyně. Jednou se stane alfou jedné smečky takže chtěli aby její jméno s tím souviselo." Všechno co říká pan učitel je strašně zajímavý. Musím si vyhledat co znamená moje jméno.

,,Mike a Ava nechtěli své děti nikdy dát do domluveného sňatku. První dva jejich synové se tomu vyhli, ale jejich dcera ne. Potřebovali jsme aby se naše smečka spojila s jinou. Rodiče ji řekli, jestli to tak nechce, tak to neudělají. Ona si ale vybrala, že přistoupí na dohodnutý sňatek. Udělá to pro svou zem. O Kiru je velký zájem. Rodiče ji aspoň dali vybrat lidi bude chtít jako budoucího manžela. Ještě stále se to neví, ale to konce tohoto roku, se to musí rozhodnout."dopověděl pan učitel hned jak zazvonilo. Tahle hodiny mě fakt bavila. No ale teďka na hodinu kde mě umučí k smrti.

Omlouvám se za to, že už druhá kapitola končí když skončí hodina. Jen jsem tak chtěla napsat pár podstatných věcí.