Tajemství měsíce

18.Kapitola-Nákup

Po obědě jsme s Miou šli na další hodinu. Už nám zbývají jenom tři hodiny. A pak víkend. Joo.

Mířili jsme ven na hodinu běhu. Cestou jsme si povídali. ,,Kate už se těším na přespávačku?" ,,Ta je už dneska?" proč mi to neřekla. ,,Jo promiň zapomněla jsem ti to říct. Holky budou spát u nás. Takže to tam musíme připravit. Máš něco na zub?" Zakroutila jsme hlavou. ,,Tak budeme muset nakoupit." ,,To de?" Myslela jsem, že nesmíme chodit mimo území školy. Sice jsem to už jednou porušila. ,,Jo, ale musíme zažádat ředitele o povolení. Chtějí si dávat pozor aby jsme nic neudělali. Ale nevim jestli to povolí. Je to oříšek."

...

Konečně nám skončily vsěchny hodiny. Skočili jsme si na pokoj odložit věci a Mia vzala peníze. Pak jsme šli rychle do ředitelny. Hlavně kvůli Mie. Chce tam být brzo.

Zaťukali jsme na dveře a čekali na vyzvání dovnitř. ,,Dále." Otevřeli jsme dveře a pan ředitel se na nás překvapeně podíval. ,,Co potřebujete?" ,,Mohli bychom prosím pane řediteli na nákup? Prosím" Povzdychl si a nevypadal, že by to svolil. ,,No to nevím. Nedávno jste měli problém a nevím jestli je to vhodné. Proč tam vůbec chcete?"zajímal se. ,,Chceme nakoupit něco na přespávačku." Chvilku mlčel a asi přemýšlel. ,,Normálně bych to nedovolil, ale jestli je to za účelem aby se zbylé dívky spřátelily s Kate, tak to povolím" Mie se na obličeji objevil obrovský úsměv. ,,Děkujeme pane řediteli." ,,Ale ať jste do pěti zpátky." ,,Nebojte se, na shledanou." Vyšli jsme z ředitelny a Mia vypadal hodně šťastně.

Šli jsme k bráně. Mia mi řekla, že pan ředitel poslal zprávu, že můžem projít. Stáli jsme teda před bránou. ,,Jméno."zeptal se jeden z mužů co stáli u brány. ,,Mia Liová a Kate Blacková."řekla to Mia i za mě. Ten muž přikývl a pustil nás.

Cesta se mi zdála celkem strašidelná. Je tu hodně tmavý les. ,,Ty se bojíš?"asi si všimla jak se vystrašeně dívám kolem. ,,Trochu. Tobě to nepřijde trochu děsivý?" ,,Nejprve mi to přišlo trochu děsivý, ale už mi to nepřijde. Jdu tudy už po několikátý. Měla jsme vždycky dobrý výmluvy takže mě to povolili. A taky jsem ti chtěla říct, že je to tu děsivý aby sem nelezli lidi." No jako asi bych tudy fakt nešla kdybych nevěděla, že tu je škola. ,,Aha."řekla jsem. ,,A na cestu zpátky nás musí někdo doprovázet. Tady kolem jsou totiž nějací studenti. Slyší všechno co si povídáme. Takže bych raději nemluvila o ničem osobním." Ale proč to všechno slyší. Chudáci ti co to třeba nevěděli a mluvili o osobních věcech.

Vyšli jsme na konci lesa. Byla tu cestička. Šli jsme teda po ní. Teď jsem mohla se na Mii ptát na něco a nikdo to neuslyší. ,,Mio proč vlastě tam musí hlídkovat a pak nás doprovodit zpátky." ,,Hlídají tu kvůli lidem. Kdyby náhodou tudy šle nějaký člověk, tak ať ho zastraší. A taky tu hlídají kvůli medvědům. Medvědi nemají rádi vlky a my je. Večer se tady pohybují často. A hlídkovat můžou jen kluci. Úplně všechny ročníky." Přikývla jsem jí na všechno co řekla. Fakt strašně moc mluví. ,,A odkud tohle všechno víš?" Chvilku váhala co mi má říct. ,,No víš jak jsem ti říkala, že moje rodina je důležitá. Tak je i hodně velká. Mám tady na škole tři sourozence. Jeden z nich je v posledním ročníku. Ví skoro všechno takže mi to vždy řekne." Byla jsem překvapená kolik má sourozenců.

Dostali jsme se na chodník a namířili k obchodu. A samozřejmě že k Větnamcovi. Mají nejlepší věci.

Nakoupili jsme asi šest pytlíků chipsů různých druhů a nějaké pitíčka. Myslím, že se trochu moc přežereme. Ale nevadí. Bude to poprvé co dělám s někým přespávačku. Snad to nebude zlé.

Vraceli jsme se zpět k lesu. Cesta tam a sem trvá dohromady hodinu a půl. Plus půl hodiny vybírání chipsů. Mia se nemohla rozhodnout jaké vzít.

U lesa už stáli dva kluci. Byli jsme ještě trochu daleko, tak jsem neviděla kdo to je. Ale asi je znát nebudu. Až jsme se přiblížili, začala jsme rozlišovat kdo tam je. První vypadal jako Liam. Z něho byla hodně nadšená Mia. A ten druhý vypadal...vypadal jako...neeeeee. Mason. Proč ho musím zase potkat.

Došli jsme k nim a pozdravili nás. Já jsem teda pozdravila ne Liama. Masona fakt zdravit nebudu. Fakt ne. ,,Kolik toho máte?"zeptal se udiveně Liam. ,,S holkama máme přespávačku. Chtěli jsme mít nějaké občerstvení."odpověděla mu Mia a přišla úplně k němu. Vzal ji tašku s jídlem a druhou rukou ji chytil za ruku. Rozešli se do lesa. A na mě zbyl Mason.

Radši jsem dohnala Miu s Liamem. Šla jsem vedle Mii a Mason vedle Liama. Po cestě se tam všichni bavili. Já jsem mlčela. Bylo mi jedno, že se k nim nepřidám. Mohla jsem zas přemýšlet. No hlavně nevim co budu dělat o víkendu. Mám jít domů nebo tam vůbec nejít? Nebo tam mám být jen jeden den a další den bych byla ve škole s Miou. Říkala mi, že zůstane ve škole.

Když ale teď tak přemýšlím, tak jsem se moc nebavila s Jakeem. Ukázal mi tu fontánu a já ho ignoruju. To asi není moc hezký. Přijde mi jako dobrý kamarád. Měla bych se mu omluvit? Nevim to je jedno. Hlavní je víkend.

,,Nad čím přemýšlíš?"zeptala se mě Mia. Asi si až teď uvědomila, že je neposlouchám. ,,Co? Ale nic." ,,Dobře." Naklonila se ke mně a něco mi pošeptala. ,,Pak mi to řekneš." Přikývla jsem jí na to.

Teď už jsme všichni v tichosti došli ke škole. Tady se od nás ti dva oddělili. ,,Měj se, Mio."loučil se s Miou Liam. ,,Ty taky."objala ho. Neříkám nic, ale sluší jim to spolu.

Pustili nás bránou a vydali jsme se na pokoj. Tam jsme si odpočinuli. Bylo skoro pět hodin. Přespávačka začíná v sedm. Chvíli jsme s Miou nehybně leželi na postelích a koukali do stropů. Pak jsme se rozhodli vydat do společenské místnosti. Chtěli jsme hlavně tu kuchyňku.

Vzali jsme tašku s jídlem a šli do kuchyňky. Tam jsme si vyndali misky a začali do nich sypat chipsy. Musela jsem od všech ochutnat. Všechny byly moc dobré. Pak jsme ty misky nějak vzali a vrátili se do pokoje. Odložili jsme je a šli se po jedné osprchovat.

Na večeři jsme si zašli do jídelny. Dali jsme si malou porci. Ať nejsme přejedeny tímhle a pak bychom praskli po těch chipsů. A byli jsme v pyžamech, takže ti co tu byli na nás čuměli.

Po jídle jsme se vrátili do pokoje a po chvilce začali chodit holky. Po pár minutách tu už byly všechny.