Tajemství měsíce

1. Kapitola-Proměna

Ale...nějaká stvůra. Měla jsem psí uši. Teda aspoň myslím, že to jsou psí uši. V píše jsem si nahmatala špičáky.Oči se mi začali přeměňovat na šedé. A najednou jsem měla všude i srst. Začala jsem se zmenšovat a moje ruce a nohy se proměnili na tlapy.

Za chvíli jsem stála na všech čtyřech. Radši jsem se nehýbala. Sotva jsem popadala dech. Co se to se mnou stalo?

Chvíli jsem tam ještě stála. Pak jsem ucítila, že se mé tělo začíná dávat do původního stavu. Až jsem se proměnila do normálu, koukla jsem se do zrcadla jesli jsem to zase já. Naštěstí jo. Koukla jsem se na mobil kolik je a bylo 8:44. A bus odjížděl přesně ve 45.

Rychle jsem vylítla ze záchodů a běžela po chodbě. Ještě jsem zahla vlevo a pak vpravo. Jak jsem vyběhla ze školy, tak nikde nikdo. ,,Sakra." Asi jsem tam byla moc dlouho.
Co ale teď budu dělat. Čekat na ně nemůžu.

Rozhodla jsem se, že se budu chvíli procházet po městě. Cestou jsem furt myslela na to co se stalo na záchodech. Tohle se asi normálním lidem neděje. Tak jsem si začala hledat, co se se mnou děje. Ale je to nejspíš jasný. Chci si hlavně vyhledat co s tím dělat.

Chvilku jsem tak hledala, ale nenašla jsem nic. Až teď jsem si všimla, že jsem v části města v které to neznám. Znovu jsem si zapla mobil, abych si vyhledala cestu zpátky. Ale aby ten den nebyl ještě horší, tak se mi mobil vybil. Fakt super. Díky světe.

Chodila jsem teda všude kolem a zkoušela se ptát na cestu lidí. Nakonec jsem se dostala zpátky ke škole. Odsud už to znám.

Šla jsem tedy svým oblíbeným parkem. Obdivovala jsem přírodu kolem. A po cestě se stalo to že. Co asi. Posral mě pták. Proč. To je snad naschvál. Z batohu jsem si vytáhla kapesník, abych si to setřela. Větší část jsem setřela, ale furt tam byl flek. Radši jsem už šla rychleji, aby se mi už nic dalšího nestalo.

Po pár minutách jsem došla domů. Konečně. Vyzula jsem se a šla do obýváku. Tam jsem si dala mobil na nabíječku a pustila telku. Zapla jsem Netflix a šla hledat na co se podívat. Asi tak 10 minut jsem hledala na co se podívat. Nakonec jsem se rozhodla pro Squit game. Viděla jsem to už několikrát, ale to snad všechny seriáli.

Mobil se mi trochu nabil a tak jsem se podívala kolik je. Bylo 12:32. Rozhodla jsem si objednat pizzu. Čekala jsem asi 15 minut. Až jsem ji snědla, tak jsem šla koukat dál na Netflix.

Za asi tak 3 hodiny přišla mamka. ,,Co tady děláš? Nemáš být na výletě?"zeptala se mě mamka a tak jsem jí řekla o všem co se mi stalo. Teda kromě toho co se mi stalo na záchodech. Zasmála se tomu.

Za nedlouho přijel táta. Taky se divil co tu dělám, ale bylo mu to jedno. Ví co řeknu. Nebylo to totiž poprvé. Bylo to na základce v osmé.

Flash back

Celkem jsem se těšila na výlet. Jedem se třídou totiž do té nejlepší restaurace v zemi. Sice budeme chodit i po městě, ale to mě nezajímá.

Vyšla jsem z domu a běžela jsem, protože to nestíhám. Vyrážíme v 8:15 a teď je 8:05. Do školy to nemam jenom chvilku. Je to asi tak 20 minut.

Radši jsem ještě zrychlila. Ale neměla jsem. Včera totiž pršelo. Omylem jsem šlápl do bláta a uklouzlo mi to. A tak jsem spadla do louže. Bohužel jsem měla bílé kalhoty. Takže to s něma moc dobře nedopadlo.

Až jsem přiběhla ke škole, tak zrovna vyjížděli. Jak mě viděli, tak zastavili. Ale učitelka mě nepustila do busu, protože jsem byla celá od bahna.

Vracela jsem se teda domů s ' krásně ' vypadajícími kalhotami. Táta se tomu zasmál. Jak prý můžu být takový tele. A hlavně jak si můžu vzít na výlet bílé kalhoty. Máma za to moc ráda nebyla. Věděla, že ty kalhoty nevypere. A navíc ten výlet nebyl zrovna levný. Ale nakonec se tomu taky zasmála.

Konec Flash back

Bylo asi tsk kolem šesté. Jo, ten čas utíká rychle. Mamka teda začala vařit večeři. Myslím, že vaří špagety.
Mezitím jak vařila, tak jsem přemýšlela jestli jí mám říct o tom, co se mi stalo na záchodech.

Jak mi dala talíř na stůl, začala jsem. ,,Mami, musím ti něco říct." před mamkou neudržím žádné tajemství. Už od malá jí všechno říkám. A teď si myslím, že si o mě řekne, že jsem psychopat. ,,Copak?" ,,Noo víš jak jsem ti říkala, že jak jsem se zdržela na těch záchodech..." chvíli jsem se odmlčela a pokračovala ,,stalo se mi totiž něco divného. Najednou mi začaly růst vlčí uši a tesáky. Nějak jsem se proměňovala nebo co. Vím, že si teď o mě myslíš, že jsem psychopat, ale věř mi." všechno jsem to na mamku vybalila a myslela jsem si, že se na mě bude dívat jak na blázna. Ale ona se usmála. Cože?
,,Věřím ti, Noahu půjdeš prosím sem." zavolala taťku a já nevěděla co se bude dít. ,,Myslím, že nastal čas. Nastal čas ti říct pravdu Kate."

Ahojky, další kapitola. Je taky taková o ničem, ale budu se snažit aby se to co nejdříve rozjelo. Snad se líbila.😊😊
A nahoře máte jak Kate vypadala ve vlčí podobě.