Tajemství měsíce

22.Kapitola-Úklid

Až jsme došli na pokoj, tak jsem si lehla na postel a už nechtěla nic dělat. Máme mít polední klid. Odpoledne musíme dělat domácí práce. Uklízečky to tady nemají na starost, takže to musíme dělat my. Taky se losuje co budeme dělat. Naštěstí je to po pokojích, takže tu práci co budu mít, budu dělat s Miou.

Hodinu pauzy a pak do práce. Nechce se mi nic dělat. Ale taky se nechci nudit. A dělat věci do školy se mi fakt nechce. Asi se budu koukat na mobil. Nic jiného mě nenapadá.

Po hodině pauzy jsme se s Miou vydaly do společenské místnosti. Bylo tady hodně holek. Jsou ze všech ročníků. Některé jsem ještě ani neviděla. Jedna holka, asi čtvrťačka řekla ať jsme ticho. Všichni ji poslechli. Má tady asi důležitou roli. ,,Začneme s losováním. Takže vysávání si vezmou na starost..."začala mluvit a řekla jména holek, které jsem vůbec neznala. To je ale jasné když tu neznám nikoho jiného než Miu a její kamarádky. Teď už i moje kamarádky.

Rozdělila už několik lidí. Už i některé z holek, které znám. Pak jsem zaslechla naše jména. ,,A vynášení odpadků si vezmou Mia, Kate, Rose, Sarah, Lisa a Madison. Rozdělte si patra."ještě řekla pár dalších jmen a pak skončila.

Mia mi řekla ať jdu za ní. Mířila k nějakým holkám. To asi budou ty se kterými máme na starost odpadky. ,,Jaké chcete mít teda patro? Já a Lisa si zabíráme první."řekla jedna z nich hned co jsme k nim přišli. Mia chtěla něco říct, ale další ji skočila do řeči. ,,Fajn, já a Sarah si zabíráme druhé." Mia vypadala trochu naštvaně. ,,Dobře, my si zabíráme teda přízemí. Když jste všechny tak sobecký." Asi s něma moc nevychází. S Miou hned co to řekla, tak jsme odešli.

,,Tady si vem ten pytel a rukavice."příkázala mi a vzala si to taky. Přikývla jsem ji. ,,Co je špatnýho na přízemí?"zeptala jsem se jí když už se uklidnila. ,,V přízemí je nejvíce bordelů. Je tu i nejvíc obydlených pokojů. Ale odpadky nejsou tak hrozný jako vysávání." ,,Aha, a proč jsi byla taková na ty holky? Nejsem na jejich straně, ale jen mě to zajímá."ještě jsem se zeptala. ,,S těma holkama jsem už párkrát uklízela. A za tu dobu jsem už zjistila jaké jsou. Všechny se navíc baví s Daisy. Nejsou až takový kamarádky, ale vychází s ní." Už jsem to pochopila. Na další otázky jsem se už neptala a pustila se do práce.

V každém pokoji jsou dva koše. Jeden v pokoji s postelemi a druhý v koupelně. Obešli jsme teda tady všechny pokoje. Trvalo to celkem dlouho. Pak jsme šli do společenské místnosti. Tady těch košů bylo asi tak deset. K čemu tolik košů? Jako chápu, je nás tu hodně, ale né tolik aby tady bylo deset košů.

S Miou jsme je teda začaly vysypávat do našich pytlů. Mám asi tak sedmí. Možná i osmí. Nevím, nepočítám to.

Když jsme to všechno vysypaly, dali jsme je na hromadu. Musely jsme ještě počkat na ty, které vysávali. Museli ještě ty vysavače vyprázdnit. Až to udělali, tak už tady byly i holky se kterými jsme měli na starost odpadky. Přinesli s sebou i své pytle s odpadky. Měli jich o trochu méně než my. ,,Tak teď si střihneme, kdo to odnese k popelnicím."řekla jedna z nich. ,,Ne, vyneseme to všechny."nesouhlasila s ní Mia. ,,Jestli se ti to nelíbí, tak to můžeš udělat ty a ta tvoje kamarádka."otočila se a odešla. I ty další odešli. Takže jsme tu zůstali jenom my. Příště to nenechám jen tak být.

Mia byla ještě víc vytočená než před tím. Položila jsem ji ruku na rameno ať se trochu zklidní. Pak jsem popadla dva pytle a jeden z nich podala Mii. Nevím kde jsou popelnice, takže potřebuju ukázat kde jsou.

Šli jsme teda před školu a kousek dál od nás byly popelnice. Došli jsme k nim a tam vyhodili odpadky. Pak jsme se vrátili pro další. A takto jsme to opakovali dokola.

Zbývali nám už jen dva pytle. Vzali jsme je a už se chtěli vydat k popelnicím, ale Mia si na něco vzpomněla. ,,Kate musím na záchod. Zvládneš to beze mě?"trochu poskakovala na místě. ,,Jo jen jdi." ,,Díky."odběhla a já vzala i ten její pytel. Připadalo mi mnohem těžší než ty před tím. Možná je to proto, že mám už vysílené ruce.

Nesla jsem je oba dva. Pomalu mi odpadávaly ruce. A taky jsem neviděla skoro vůbec na cestu. Už jsem cítila, že spadnu. O něco jsem totiž zakopla. Někdo mě, ale chytil. ,,To neumíš dávat pozor?"ten hlas moc dobře znám. Ignorovala jsem ho a chtěla jít dál. Sebral mi, ale jeden z pytlů. ,,Masone vrať mi to, zvládnu to sama." ,,To těžko."pousmál se.

Šel teda se mnou až k popelnicím. Byli jsme zticha. Ale on to ticho pak prolomil. ,,Co se stalo v jídelně mezi tebou a Daisy? Prý si na ni bezdůvodně vylila džus." ,,Bezdůvodně? To ona si začala."řekla jsem naštvaně. Co mu ta kráva nakecala? Ale jestli je její 'snoubenec', tak se jí zastane i kdyby věděl, že si začala ona. ,,Tohle mi řekla. Co se tedy stalo doopravdy?" Neodpovídala jsem mu. Už jsme byli u popelnic, tak jsme to tam vyhodili.

,,Tak co?"furt naléhal. Ukázala jsem mu ať si jdeme sednout ke schodům, co jsou tady poblíž.Řekla jsem mu teda co se stalo. Nebylo toho hodně. Takže jsme mu to řekla všechno celkem rychle.

,,Z takové drobnůstky děláte takový povyk? To nechápu. A proč do tebe vrazila?" ,,Jak to mám asi vědět? Ty jsi tady ten kdo si ji jednou bude brát." Podíval se na mě překvapeným obličejem. ,,Tak to brr...já si ji nikdy brát nebudu. Tohle ti řekla?" Přikývla jsem mu na to a slezla ze schodů. Vydala jsem se zpátky na koleje.

Mason mě nepronásledoval, takže jsem mohla jít v klidu sama. Poprvé v životě byl na mě milý. Vždycky se choval jak arogantní pitomec.

Když jsem přišla na pokoj, Mia tu nebyla. Koukla jsem se na mobil jestli mi nepsala kam jde. V mobilu nic nebylo. Porozhlédla jsem se po pokoji a uviděla jsem na nočním stolku papírek. Přišla jsem k němu a podívala se, co je tam napsané.

Ahoj Kate, jsem venku s Liamem kdyby ses ptala kde jsem. A ještě jednou se omlouvám za to, že jsem ti nepomohla s tím pytlem.

Papírek jsem vrátila zpátky a sedla si na svou postel. Myslím, že jsou čtyři nebo pět hodin. Zbývá ještě hodně času do večeře. Nevím co mám dělat.

Ještě chvulu sedím a pak slyším někoho zaťukat na dveře. ,,Dále."řeknu. Dveře se otevřou a stojí v nich...Emily? ,, Ahoj Kate máš čas?"vstoupila do pokoje a zavřela za sebou dveře. ,,Ahm, mám." ,,Super, potřebuju s tebou něco probrat."

Těď vám chci jen říct, že kapitoly nebudu vydávat každý den. Nestíhám to psát. Ještě nevím v jaký dny budu kapitoly vydávat, ale chci tak 4x nebo 3x týdně.