Hey, I love you [Justin Bieber]

4. část

Ráno po probuzení na mě čekalo překvapení. Doslova překvapení.

Samotný Justin Bieber stál u mé postele, v mém pokoji.

„Co tu sakra děláš?!" vyprskla jsem.

 „Přišel jsem za tebou a otevřela mi tvoje mamka, prý ještě spíš, tak mi řekla ať tu na tebe počkám než se vzbudíš. A musím říct, jako malá jsi byla k sežrání" řekl a začal se smát.

„Máma ti ukazovala fotky z dětství?!" vyskočila jsem z postele. „Ehm..jo" pořád se smál. Ruce jsem zaťala v pěst a šla do koupelny.

Vůbec jsem si neuvědomila, že mám na sobě jenom kalhotky a tričko. 

Zaběhla jsem do koupelny na klasickou ranní hygienu.

Odemkla jsem dveře od koupelny a přešla ke skříni. Na posteli byl rozvalený Bieber a něco ťukal do mobilu. Když slyšel že jsem otevřela, podíval se na mě a přísahám, že mu tekly sliny!

„Bieber kroť se" řekla jsem se smíchem a vydala se ke skříni. Ze skříně jsem si vytáhla legíny a tričko.

Sešli jsme dolu do kuchyně, kde seděla Jess s mamkou. Když Jess viděla Justina, začala mě propalovat pohledem. Jen jsem se usmála a sedla si ke stolu, kam mi mamča připravila tousty. I pro Justina. Pff probudí mě a ještě mi sní jídlo v domě?

Najedli jsme se a mamka se hned začala vyptávat. „Tak co zlatíčka co dneska budete dělat?" jen jsem se koukla na mamku pohledem 'zlatíčka? opravdu?'

Jen obranně zvedla ruce. „První věc je překvapení a ta druhá, beru Angie do Disney Landu, jestli nevadí, že se vrátí až večer." Začal se ze široka usmívat. Ach ten jeho úsměv. Dojedla jsem a talíř jsem dala do myčky, i ten Justina. Páni, Disney Land? Boží!

Rozloučili jsme se s mamkou a jeli do Disney Landu. Vlastně jsem tam nikdy nebyla. Takže takové poprvé. Po příjezdu se mi okamžitě rozzářily oči, bylo to úžasný. Justin zaplatil vstup a šlo se. Jako první jsem ho zatáhla na horskou dráhu, protože horský dráhy miluji.

Když jsme se rozjeli začala jsem křičet, on se jenom smál a potom křičel taky. Co řičel, doslova řval z plného hrdla. Potom následoval strašidelný dům, kde jsem se samozřejmě bála a ak jsem si vysloužila pevné objetí. 

Toho kluka začínám mít víc a víc ráda, cítím se  s ním v bezpečí. Momentálně se nacházím u stánku se zmrzlinou, protože si Justin někam odskočil. „Ang?" slyšela jsem jeho hlas, ale nikde jsem ho neviděla, pak vyšel z boku za obrovským plyšovým medvědem.

„Pro tebe" podal mi ho. „Páni,  moc moc děkuji. Takového  jsem si vždycky přála, společníka do postele" Mé oči byly jak dva diamanty. „Já bych věděl o lepším a živějším společníkovi" Pacholek jeden! „Klid!" zasmála jsem se. Obešli jsme ještě všechny atrakce a jeli k překvapení číslo 2.

Nasedli jsme do auta a jelo se. „Kam jedeme?" zeptala jsem se.

 „Překvapení" řekl a dál sledoval silnici.

 „Prosím, řekni mi to" naléhala jsem. Nesnáším překvapení.

 „Shawty, počkej si, bude se ti to líbit" řekl a mrkl mým směrem.  Po 20ti minutách cesty jsme zastavili u nejluxusnější restaurace v LA.

Jenom jsem vytřeštila oči. Justin se usmál a vystoupil z auta, když jsem si chtěla otevřít otevřel mi, pan gentleman. Vešli jsme do restaurace a číšnice k nám okamžitě přišla. „Vítejte pane Bieber, už jsme vás očekávali, pojďte zavedu vás k vašemu stolu" usmála se.

Sedli jsme si ke stolu a objednali si. „Já si dám boloňské špagety" řekli jsme s Justinem ve stejnou chvíli. Telepatie? Začali jsme se smát a číšnice šla pro naše jídla. Přišla asi za 10 minut.

Když jsme se najedli zaplatili jsme, upřímně zaplatil Justin. Na něco takového snad nikdy mít dost peněz nebudu. Byli jsme se projít po parku. Příjemná procházka po večeři. Tam jsem ho začala mít ráda. Došli jsme k fontáně a mě se vybavila vzpomínka.

„Nikdy tě neopustím Ang, jsi moje všechno" řekl James..kluk kterýho jsem milovala. „Miluju tě" řekla jsem mu a políbila. Běhali jsme kolem fontány, skákali, smáli se..potom mě hodil do fontány a skočil zamnou. Pod vodou mě políbil. Milovala jsem ho.

„Angie!!" zamával mi Justin před očima. „Co?" řekla jsem. „Mluvím tu na tebe už 10 minut a ty nevnímáš"

 „Promiň, jen jsem si na něco vzpomněla." A z mého oka vypadla neposlušná slza.

 „Co se stalo? Jestli o tom nechceš mluvit nevadí" 

„Nechci, ale časem ti to řeknu, platí?" usmála jsem se.

 „Platí" 

Prošli jsme snad celé LA a při tom si pořád povídali, ten kluk se mi začíná líbit. Ale stejně by o mě nestál, nejsem vůbec krásná.

Z pohledu Justina

Bože je tak dokonalá, jenom mě štve, můj strach , že jsem se do ní zamiloval. Známe se jenom chvíli. Docela mě mrzelo, že mi neřekla, proč se rozplakala u té fontány, nejspíš díky nějaké vzpomínce. Procházeli jsme se po LA a já si uvědomil, že tuhle holku miluji. Je to bláznivé?

Je vtipná, milá, krásná a něco mě k ní pořád přitahuje. Budu jí to muset říct, no bojiím se odmítnutí. Začal mi zvonit mobil v kapse, no bezva zrovna teď mi někdo volá. „Halo?, jo, jasně, ok, neboj budu tam" a položil jsem. Rychlý a stručný hovor.

„Kdo to byl? Zeptala se tím svým roztomilým hláskem. „Scooter" povzdechl jsem si. Opravdu se mi momentálně nechce, když jsem s ní.

 „Budu muset jít za nim, něco potřebuje." Řekl jsem smutně.

 „To nevadí, odvezeš mě domu prosím? Stejně už je večer" usmála se. po cestě k autu jsme si povídali o naprostých banalitách. Rád si s ní povídám. Nastoupili jsme do auta a jeli jsme k před její dům.

Když jsme stáli před domem, rozloučila se. „Ahoj a děkuji za dnešek, užila jsem si ho, jo a děkuji za medvěda" usmála se. Panebože, miluji její úsměv.

„Já děkuji, dnešek byl úžasný, někdy si to zopakujeme ne? Ahoj" Když otevírala dveře tak  jsem si jí k sobě otočil. Buď teď nebo nikdy!

Zaskočeně jen stála, nedivím se. Po malé chvilce  začala v polibku spolupracovat. Líbá nádherně! Své ruce obmotala kolem mého krku. Její rty byly tak měkké a zároveň pasovaly do těch mých. Po chvíli jsme se odtáhli.

„Promiň, ale nemohl jsem odolat, tak strašně dlouho jsem po tomhle toužil" 

„To nevadí" usmála se a definitivně rozloučila. Otevřela  vchodové dveře a byla pryč.