Hey, I love you [Justin Bieber]

3. část

„Omluva se přijímá, děkuji" začervenala jsem se. On řekl, že jsem krásná!

Ale to nic nemění můj názor na něj. 

„Dala by jsi mi prosím své číslo? Mohli bychom se poznat víc,doufám v to, že změníš na mě svůj názor, Angelo."

„Ale co když nechci?" řekla jsem se smíchem.

 „Nelži sama sobě!" zasmál se.

Tady někdo nechápe ironický smích. Nic za to nedám, když mu dám své číslo. Jednou si vyjdeme a tím to hasne.

 „Dobře, 145698752" zapsal si ho do telefonu a následně mě prozvonil. Snad se nebál, že by dostal falešné? 

 „Dík baby, zavolám"  Jen jsem se začala smát a on musel znova na pódium.

Šla jsem zpět za sestrou, která křičela, plakala štěstím. Zazpíval ještě pár písniček a pak se se všemi rozloučil. Byl to docela hezký večer. 

Hala se začala vyprazdňovat a Jessica mi řekla: „Angelo, ty máš takové štěstí, závidím ti! Justin tě objal, zpíval ti, dal ti věnec na hlavu, až moc nepřirozeně dlouho jste byli spolu v zákulisí!" to poslední řekla se smíchem.

 „Ne to se fakt nestalo!! Však víš, že ho nemám ráda" řekla jsem a nemohla jsem se přestat smát. Ona si myslela že já a Bieber jsme se líbali? To sakra ne.

Celou cestu si zpívala nějakou písničku, myslím, že tu, při které jsem byla na pódiu. Měla docela chytlavou melodii, to se musí uznat. Přijely jsme domů a rodiče už spaly. 

„Jess, jdu si lehnout, všechna ta šaráda mě vyčerpala, dobrou noc" tak zatraceně prahnu po posteli! Vyběhla jsem schody a zamířila k sobě do pokoje. Vzala jsem si pyžamo a běžela do sprchy.

Pustila jsem si teplou vodu a vzpomínala na události staré hodnu, a pak mi to došlo, ON MÁ MOJE ČÍSLO! Co když ho někde zveřejní? Co když mi nepřestane volat? Po chvíli strávené v koupelně jsem si to namířila do postele. Avšak můj telefon protestoval a začal vyzvánět.

 „Kdo panebože jsi?" řekla jsem unaveně. Koukla jsem se na displej a ten mi ukazoval neznámé číslo.

„Angi? Tady Justin" řekl tichým hlasem.

„Ohh, to jsi ty, mohlo mě to napadnout" usmála jsem se, i když to neviděl.

„Prosím tě nemohli by jsme se zítra někde sejít? Potřebuji si s tebou o něčem promluvit a nejde to řešit přes mobil, vím vypadá to divně když mě ty nemáš ráda, známe se jenom 1 den, ale já na tebe nemůžu přestat myslet" měl smutný hlas. 

„No tak fajn, kdy a kde?"

„V kavárně na rohu, okolo 10?"

„Dobře budu tam, čau" a položila jsem protože jediný co jsem teď potřebovala byl spánek. Během chvíle jsem usla. 

Ráno jsem se probudila v půl 9. Sakra, nestíhám! Zašla jsem do koupelny udělat klasickou ranní hygienu a vzít si něco ze skříně na sebe.

  --

Přišla jsem do kavárny a rozhlížela se, jestli ho někde neuvidím. A nakonec taky že jo! 

Přišla jsem k němu a rovnou si sedla. No co?

 „Čau Bieber, tak jsem tady" 

„Ty jsi fakt přišla?" řekl překvapeně a zvedl ke mně pohled. Ale on brečel. Cože?

I když jsem věděla že té otázky budu litovat, zeptala jsem se na důvod.

„Včera po koncertě jsem jel za Selenou, už při garáži stálo cizí auto. Bylo mi to divné. Když jsem otevřel dveře, jelikož mám klíče,  měla tam zrovna svého milence. Všechno jsem viděl. Nakonec se mi vlastně vysmála a v klidu pokračovala. Právě tady nastal náš konec. Pak jsem jen odjel jsem k sobě domů a zavolal ti. Angelo, jsi krásná a máš smysl pro humor. Sám se sobě divím, že tohle říkám, když se známe jenom chvilinku, ale okouzlila jsi mě, jsi něčím výjimečná než ostatní holky" sledoval své prsty na stole. To neměl odvahu se mi podívat do očí?

Každopádně tohle jsem nečekala, on se do mě zabouchl?  Selena mě překvapila, toto bych od ní vůbec nečekala. I přes to, že ho nemám ráda, mu určitě na ní záleželo a docela ho chápu. Koho by nemrzela nevěra od milované osoby?

„Netuším co ti na to říct. Pokud ti něco takového udělala, nebyla to ta pravá." 

„Jenomže já jí miloval, poslední dobou to mezi námi neklapalo nejlíp, ale nehorší bylo když mi večer ještě napsala že s ním chodí už 10 měsíců..celou tu dobu mi lhala." 

„Víš co? Možná toho budu litovat, ale pojď" popotáhla jsem ho za ruku. Ani jsem si nic neobjednala, Justin také ne. Vedla jsem ho do parku na takové místo, kam chodím když si potřebuji provětrat hlavu.

Celý den jsme si povídali, smáli se, dělali kraviny a já si postupně uvědomoval , on není takový jak jsem si myslela, je jiný. Vůbec není namyšlený, je vtipný. Začíná se mi dostávat pod kůži, no a nějak mi to nevadí. Bylo už 9 a mě už byla docela zima.

 „Tady máš." podal mi svojí mikinu. „Díky" opětovala jsem mu úsměv. Pomalu, ale jistě se blížil můj dům. Až jsme k němu nakonec došli.

 „Děkuji za dnešek,  začínám si uvědomovat, že nejsi takový, jaký jsem si myslela. Jsi docela v pohodě, nesmím tolik věřím médiím" zasmála jsem se. „Angie, to já děkuji tobě, pomohla jsi mi nemyslet na Selenu." 

,,V pohodě, ráda zase pomohu, už ale musím, tak se měj." Pomalu jsem otevřela dveře a proklouzla do domu, Justin mi ještě zamával a pomalu začal odcházet.

Přišla jsem do kuchyně a vyndala jsem si jídlo z lednice. Přišla zamnou mamka a hned začala vyzvídat. „Kdo to byl?" hodila jsem nechápavý pohled. Pak mi to ovšem došlo „Kamarád." Uculila jsem se. „Angie! Ty se červenáš! Kdo to je?" „Kamarád! Přísahám!" smála jsem se. Mezitím se mi jídlo ohřálo a já si ho nandala na talíř. Sedla jsem si ke stolu a začala jíst špagety, moje oblíbené.

Když jsem dojedla talíř jsem dala do myčky a šla do pokoje. Svalila jsem se na postel a nic se mi nechtělo. Pípla mi sms, odemkla jsem iPhone a svítila mi zpráva od Justina. „Dobrou a děkuji za dnešek" usmála jsem se a odepsala: „Já díky, xoxo."