Hey, I love you [Justin Bieber]

46. část

Z pohledu Angely

Když jsem se probudila, v posteli vedle mě, kde ležel Justin bylo prázdno. Docela jsem se zlekla, jestli to všechno nebyl jenom sen, no pak jsem si všimla na své ruce prsten. Pořád tomu nemůžu uvěřit, já budu Bieber.  Náš syn bude mít příjmení po své otci, který je mimochodem světoznámá osobnost. No co, stejně ho miluju. Zasmála jsem se nad tím.

Přemýšlela jsem asi dlouho, protože když jsem se podívala z okna, byla zase tma. To jsem propřemýšlela celý den? What the hell? Je pravda, že občas tu byl doktor nebo sestry jestli něco nepotřebuji, jinak nikdo. Jídla jsem tu měla až až, takže nepřipadá ani v úvahu, že bych jedla ty jejich nemocniční hnusy. Však se to ani nedá jíst.

Nějak jsem to přestala řešit a začala přemýšlet nad Justinem. Zase. Ani nevím proč tolik, však je plno jiných věcí nad kterými bych mohla přemýšlet, ale já pořád přemýšlím nad svým snoubencem. 

Dokonce jsem dlouho neslyšela mamku nebo taťku. Možná si lidi okolo mě myslí, že mi nechybějí. No to se pletou. Potřebuju tu mamku, protože mě nikdo nepřipravil na těhotenství, nikdo mi nedal rady a typy co a jak. Docela mě to mrzí. Možná bych jí mohla napsat aspoň zprávu.

Natáhla jsem se pro mobil který ležel na stolku a odemkla ho. Najela jsem na foťák a vyfotila se se smutným pohledem. Tu fotku jsem přiložila ke zprávě 'moc moc moc mi chybíte. Tady je to peklo!" a odeslala. Jsem zvědavá na mamky reakci až se dozví kde jsem. Pravděpodobně bude vyšilovat jak to, že se jí nic neřeklo a do 2 dnů je tady v LA. V ruce se mi rozbrněl mobil a na display svítlo 'Mommy ♥' Neříkala jsem to?

,,Ahoj mami"

,,Angelo Williamsová, jak se opovažuješ mi neříct, že jsi v nemocnici a já se to dozvím z televize a teď jako důkaz tvá fotka? Čekám vysvětlení mladá dámo, jinak si pro tebe letím a jedeš sem k nám." mluvila přísným tónem až mi přešel mráz po zádech.

,,Mami neboj, nic mi není. Byla jsem u Lucy a když jsem se zvedla, že pujdu na záchod, tak James silně kopl a já spadla a bouchla se o roh stolu do hlavy. Jsem v pořádku a zítra bych mohla jít domů. Měla jsem jít dnes, no ještě nějaké výsledky potřebují." hrála jsem si s lemem nemocniční košile a kousala do rtu.

,,Neštvi mě, nebo si pro tebe letím. Nesmíš se teď stresovat ani přivádět do rozpaků. Musíš být v naprostém kli..." přerušila mámu obrovská rána dveří u mého pokoje.

,,Co to bylo?!" skoro hystericky vykřikla. U dveří stál na mol opitý Justin a nevypadal že ví, co dělá.

,,Mami ještě ti zavolám, musím končit, ahoj" rychle jsem jí to položila.

Justin se motal, nedokázal stát a vypadal že ošuká tu kytku, co stála v rohu místnosti.

,,Bieber děláš si prdel?!" vykřikla jsem na něj a on se jen usmál. Dělá si prdel?

,,Klid lásko, bude to rychlý" přešel k mé posteli a chtěl si na mě lehnout, naštěstí mu v tom mé břicho zabránilo.

,,Justine přestaň" snažila jsem se ho za ramena odstrčit, ale nepomáhalo to. Má o hodně větší sílu než já.

,,Ale notak babe, proč nemůžeš být jako Selena, ta mi nohy roztáhla hned" slizce se usmál. Má tvář zkameněla a jemu asi došlo co řekl. ,,Hups, to jsem asi říkat neměl" poškrábal se na zátylku.

,,VYPADNI ODSUD TY KRETÉNE!!"  začala jsem křičet jako o život, až mě píchlo v podbřišku. Rychle jsem se za to místo chytla a snažila uklidnit. Slzy mi tekly z očí jako vodopády a jediný na co jsem myslela byla věta 'proč nemůžeš být jako Selena, ta mi nohy roztáhla hned' . Je možné abych v jedné sekundě znenáviděla osobu kterou miluju?