Hey, I love you [Justin Bieber]

48. část

V minulém díle:

,,Justine..já nech mě přemýšlet. Já se vrátím, 100%..jen, dej mi čas. Neboj, jsme v pořádku." povzdechla jsem si.

,,Tak se mi prosím vraťte." jeho vzlyky mi trhaly srdce, no musí trpět. Taky mě to bolí, bolí mě jeho vina.

,,Jsme ve Španělsku.." zašeptala jsem.

Po skončení hovoru jsem si lehla do postele, v pokoji, který bude pro budoucích pár dní, možná i měsíců můj pokoj. V hlavě se mi hádaly myšlenky, nedokázala jsem přemýšlet pozitivně. Ve všem jsem viděla něco špatného. Když s ním zase budu, zase mu podlehnu..co když to udělá znovu? A když jsi odmítnu lásku, co když budu pak trpět ještě víc než teď? Navíc James by neměl otce. Teda měl, ale nevyrůstal by s ním. Nedokžu si představit, že by ke svému tátovi jezdil na víkend.

Ten pocit nejistoty, bezbrannosti. V životě by mě nenapadlo, že já hater Justina Biebera budu jeho snoubenka. Média, fanoušci, a ostatní lidé si myslí, jak máme úžasný vztah. Jak nic nemusíme řešit, že nás obtěžují jeho paparazzi a s každým fanouškem se ochotně vyfotíme. Paradoxem je, že je to všechno jinak. Někdy si přeju, aby Justin nebyl slavný, aby byl obyčejný 21 letý muž, který žije normální život a chodí do práce. Jenže paparazzi nám jsou všude za zadkem, fanoušci nás otravují i když zrovna nemáme dobrou náladu, nebo to občas i přehánějí. Minule mě jedna tak strčila, že jsem spadla na zem, a kdybych si nechytla břicho, spadla bych na něj. 

Justinovi se v tu chvíli změnila nálada. Začal na tu holku řvát, že co si to dovolu, že se mi něco mohlo stát. Jenže já jí zase chápu, chtěla vidět svého idola, mít s ním fotku, místo toho na ní křičel a nadával jí. Ale zase chápu i Justina, bál se o mě.

Proč zase o něm přemýšlím? 'Protože ho miluješ a nedokážeš na něj přestat myslet.' ozývalo se mi v hlavě.

(song, pokud chcete)

Denně mi chodí několik nenávistných emailů, zpráv, dopisů, tweetů. Všechno se to snažím ignorovat, ale bohužel né vždycky to jde. Nedokážu být vždy silná, vždycky se najde chvíle, kdy se potřebuju vybrečet a vypustit ze sebe všechnu bolest. Zrovna teď mám před sebou bílou obálku, Obálku, která byla včera přededveřmi. Není napsané, od koho je, nic tam není. Jen je zalepená a čistě bílá. Rozhodnu se tedy, si přečíst obsah, i když vím, že na tom budu ještě hůř než teď.

,,Milá Angelo. 

Jen ti chci říct na úvod pár slov, a to je, že tě sleduju. Sleduju každý tvůj pohyb, vím co děláš v kuchyni, v obýváku, ložnici, dokonce co jsi dělala u Lucy a v nemocnici. Sleduju tě už dlouho a čekám na den, kdy přijde čas mé pomsty. Pomstím se ti za to, co jsi mi udělala. Budu si nádherně užívat ten pocit, až tě bodnu do břicha a tvé dítě zemře. Ty zemřeš hned po něm. Budu se vyžívat ve tvé smrti a ještě se ti budu smát. Pamatuješ si na ten den, kdy jsem tě navštívil? Vlastně nepamatuješ, protože o tom nevíš. Byl jsem u tvé postele, spala jsi jak neviňátko. Ten tvůj Bieber u tebe nebyl, byl v baru a píchal jinou. Ne, Selena to nebyla, to by se Sel snížila na hodně nízskou úroveň. 

Možná víš, kdo jsem, ale pravděpodobně to nikdy nezjistíš, protože tě zajímá jen luxus, který ti ten tvůj dopřává. Nehraj na nikoho, že ti nejde o luxus. 100% by jsi nechtěla spát někde v polorozpadlém bytě, na staré matraci a bez elektřiny. Nebo se pletu?

Víš, ani nevíš jak vtipné je, tě sledovat a zjišťovat, co děláš ráda a co nesnášíš. A víš, že takový live sex s tím tvým, není špatný? Vzdycháš jak kůň. Neříkej, že je až tak dobrý. Možná, že se ti nezamotala hlava omylem. Co když v tom mám prsty já? Co když všechno způsobuju já, aby se z tebe stala troska? Ha. To se nikdy nedozvíš. Budu tě dál navštěvovat po nocích a smát se tvé naivitě. Jsi tak naivní když si myslíš, že to že tě Bieber podvedl, je to to nejhorší, co se ti mohlo stát. Třeba i v tom jeho sexu se Selenou mám já prsty. Jsem dobrý co? 

Varuju tě krasotinko, jestli o tomhle jen někomu cekneš, vlastnoručně tě podříznu a klidně přede všemi. Je mi jedno, že půjdu sedět, ale odplata bude sladká.

Tvůj milovaný Anonym."

List papíru mi vypadl z ruku a celým mým tělem projela husí kůže. Jak to jako myslí? že mě sleduje? Cože? Celé mé tělo se začalo třást a mé oči se zamlžily. Slzy se mi spustily po tvářích dolů a nedokázala jsem je zastavit. Je to officiální, já, Angela Williams, mám dojebaný život.

Sakra proč aspoň jednou nemůže být vše v pořádku? 'Protože nežiješ v pohádce' ozval se hlas v mé hlavě. Má pravdu, nežiju v pohádce, ale v kruté realitě, která ani z daleka není tak krásná, jak se zdá.

Kolena jsem si přitáhla k bradě a tiše jsem zvlykala. Co jsem komu udělala? Třeba mě i teď sleduje a raduje se z mé bolesti. Možná bych to měla říct Justinovi, ale nechci ho do tohohle tahat.

promiňte, že dlouho nebyl část, ale přestupuju na jinou školu a měla jsem teď toho hodně na vybavování. To mi připomíná, držte mi v pondělí palce, ať to tam zvládnu :( vůbec nevim jaký to tam bude, ale v té škole už jsem byla 3x a všichni na mě koukali jak na exota, ach jo :D :D 

pokusim se zítra napsat další část a delší :)

Like & comments!