Hey, I love you [Justin Bieber]

36. část

Za takhle dlouhou část můžete poděkovat mé matce, která semnou už přes měsíc absolutně nemluví a vyslechla jsem si zase krásný slova co o mě řikala tátovi. Potřebovala jsem se prostě vypsat a emoce pustit z hlavy, snad se vám část líbí.

Část věnuju Terezce:)

příjemné čtení:)

Další den mě Scooter doslova dotáhl domu. Prý si potřebuju odpočinout a úplně kašlal na mé protesty. Nechápal, že chci být u Justina až se probudí. 

Momentálně sedím v kuchyni na židli a cpu se zmrzlinou. Poslední dobou jsem moc nejedla, protože jsem byla u Justina v nemocnici. Ale od včerejška co jsem doma jsem skoro neopustila kuchyni. Je to semnou strašný, jsem teprve ve 2 měsíci těhotenstní a jím jak prokoplá. Za pár dní vstupuji do 3 měsíce těhotenství, který je nejdůležitější. Zjistí se nejen pohlaví, ale i jestli nemám rizikové těhotenství. Když všechno bude v pořádku, můžu dál pokračovat v těhotenství. Navíc si přijdu, jak kdyby ve mě rost satan, není to normální. Nad svou poznámkou jsem se musela pousmát a šla jsem vrátit zmrzlinu do mrazáku.

Když jsem v tomhle domě, připadám si strašně sama. Přece jenom, je to obrovský 3. poschodový dům, kterej má neskutečně moc koupelen a pokojů. Dodnes nechápu proč bydlíme v tomhle obrovskym paláci, když by nám stačil malý skromný domek na okraji města. Nikdy jsem nějak extra netoužila po velkém luxusu, i když je to hezký když si ten luxus můžete dopřát. No když tu teď bydlím, aspoň bych si mohla dopřát nějakého čtyřnohého kámoše na spaní. Cítím se tu strasně osamělá, chybí mi tu Justin. Chybí mi usínat vedle něho, cítit jeho rty v mých vlasech, jeho dotyky, polibky na krk. Zkrátka mi chybí celej.

Z poličky jsem si vzala skleničku a natočila si čistou vodu z kohoutku. Jsem divná když mi obyčejná voda chutná víc než ty sladký džusy nebo šťávy? Chtěla jsem se napít, když v tom mě vyrušil můj mobil. Myslela jsem, že někoho zabiju.

Skleničku jsem položila zpátky na kuchyňskou linku a líným krokem jsem se vydala za zvukem telefonu. ,,Doprdele" zanadávala jsem, když se mi ho nedařilo najít. Prohrabala jsem celý obývák, no mobil pořád někde zvonil a nemohla jsem ho najít. Mezitím co jsem ho hledala, zvonit přestal. 

Koukla jsem se naposledy pod polštáře a hádejte co, mobil tam ležel. Odemkla jsem ho a na pozadí jsem měla pořád mě a Justina. Usmála jsem se nad tou fotkou a vytočila toho dotyčnýho, co mi volal. Nějak jsem ignorovala kdo to byl. 

Po pár típnutí to ten někdo zvedl. ,,Ať jsi kdo si, doufám že máš dobrý důvod mě právě teď rušit" plácla jsem sebou na sedačku a čekala. Z druhý strany se někdo zasmál. ,,Zlatíčko prosimtě, co to řikáš? Radši jdi otevřít dveře, čeká tě tam překvapení" však to byla mamka. ,,Mami? Ahoj, promiň, ale akorát jsem se chtěla napít. Proč? Bude tam 4 hlavý drak kterého jsem si vždycky přála?" snažila jsem se zavtipkoval, ale mojí podrážděnou náladu to prostě nespraví. ,,Neptej se a jdi, ahoj" a típla to. Típla to! Chápete to? Jak já to nesnášim.

Lenochodsky jsem se doplazila ke dveřím a otevřela je. To co jsem viděla, mě opravdu překvapilo. ,,Mami? Tati? Jess?" vyběhla jsem knim a začala je pořádně objímat. ,,Tolik jste mi chyběli" zašeptala jsem do našeho objímacího kroužku. ,,Ty nám taky zlatíčko, pár dní tu stebou zůstaneme, nevadí?" políbil mě na čelo táta a vzal všechny kufry.

,,Samozřejmě že nevadí, budu jedině ráda" mile jsem se usmála a objala mámu a pak Jessicu.

***

Sedíme všichni v obýváku a sledujeme televizi. ,,Tak a teď mi řekněte, co všechno už jste viděli a kde jste byli." Sedla jsem si do tureckého sedu a zrak přemístila na ně. ,,Noooo" začala mamka, ale to by nebyl náš táta, kdyby jí nepřerušil. ,,Takže, byli jsme už v Evropě, konkrétně ve Španělsku, ve Francii, potom v nějakém Rusku, Itálii a Německu. Přivezli jsme ti i nějaký dárky. Samozřejmě to není jediný důvod proč jsme za tebou přijeli. Volal nám Scooter. Zlatíčko proč jsi nic neřekla? Hned bychom za tebou přiletěli a byli tu stebou." Chytil mě za ruku a hladil.