Hey, I love you [Justin Bieber]

15. část

Bells, jsem po dlouhý době na mamky počítači, protože můj notebook mám rozbitej, ale tenhle měsíc bych ho už měla mít:) nejsem teď ani na iPadu takže část bude delší:)

Ráno jsem se probudila na nepříjemné světlo. Pomalu jsem otevřela oči a hned zase zavřela. Na druhý pokus se to povedlo a otevřela jsem se dokořán. Podívala jsem se po pokoji a pohledem jsem zavadila na postavu stojící u okna.

,,Ehm.." odkašlala jsem si. Nedokázala jsem ho pořádně zaostřit.

,,Dobré ráno, zlato" sladce se usmál a šel k posteli.

,,Jee, dobrý" políbila jsem ho na rty a pevně obejmula. ,,Co ty tu?" usmála jsem se a sledovala ho.

,,Tvoji rodiče mě sem pustili" sladce se usmál a věnoval mi pusu do vlasů.

Znovu se přisál na moje rty. Ten polibek byl něžný zároveň i nenasytný. Začala jsem spolupracovat s jeho rty, rukou jsem mu zajela do vlasů a zatáhla za konečky. Zavzdychal mi do úst a já se nad tím usmála. Ležel nademnou a rukou se podepíral, aby mě svou váhou nezalehl. Najednou někdo zaklepal na dveře. Rychle jsme se od sebe odtrhli a Justin si sednul.

,,Zlatíčko, promiň že vás rušim, ale s tatínkem musíme na 2 dny do Toronta. Moc mě to mrzí" smutně se usmála mamka.

,,Aha..nevadí" usmála jsem se a ona odešla.

Znovu mě chtěl políbilale já uhla a vylezla z postele. ,,Ale notaaaak" flustrovaně si projel rukou vlasama a klesl na mojí postel. Jenom jsem mu vyplázla jazyk a zalezla do koupelny. Svlékla jsem ze sebe kalhotky a triko a hodila to do koše na prádlo. Pustila jsem si sprchu a vlezla tam. Na tělo jsem si nanesla sprchový gel. Všechno jsem ze sebe spláchla a vodu vypla. Kolem mokrého těla jsem si obmotala ručník a vylezla ven. U umyvadla jsem si vyčistila zuby a namalovala se. Konektorem jsem si zakryla nedostatky a šla se do pokoje oblíct.

Justin ležel na posteli a smál se. Ruce měl za hlavou a koukal přímo na mě. ,,Čemu se tak směješ?" nechápavě jsem se na něj podívala. ,,Nevěřila by jsi tomu, ale tohle sem přinesl tvůj táta" natáhl se pro něco do nočního šuplíku. Vytáhl nějakou krbičku a když jsem popošla blíž, věděla jsem co to je.

,,To si snad děláš kozy" začala jsem se strašně smát. Justin vybuchl do smíchu semnou a smáli jsme se jak retardi. ,,A rodiče už odjeli" žmurknul na mě a bylo poznat že je nadrženej, zase. Přestal se smát a chytl mě za boky. Stáhl si mě na sebe a začal můj krk zasypávat polibky.

,,Justine" neubránila jsem se vzdychu. Jen se usmál a přisál se mi znova na rty. Jednou rukou jsem mu zajela do vlasů a popotáhla za konečky. Druhou jsem mu přejížděla po buchtičkách. Sundal mi ručník a já před nim byla nahá. Přes hlavu jsem mu přetáhla tričko a rozepla mu pásek. Hned jsem mu kalhoty sundala a zůstal jenom v boxerkách. Přetočila jsem nás a rukou mu zajela pod boxerky. Z jeho úst vyšel vzdych a já se usmála. A pak se to stalo.

(asi mě budete nesnášet že jsem vám to nerozepsala, ale takovej je život:P:D)

,,Miluju tě" zašeptal mi do ucha když jsem ležela na jeho hrudi a poslouchala jak rychle mu bije srdce. ,,Já tebe taky" usmála jsem se a dál si užívala tu chvilku kdy jsme spolu sami.

Najednou se ozval hlas jeho mobilu. ,,Neeee" flustrovaně řekl a natahoval se pro mobil. Stoupnul si a šel k oknu to vzít. ,,No? Cože??? hned tam budu!" zase típl a rychle se začal oblíkat. ,,Justine? co se stalo?" ,,Jazzy srazilo auto a nikdo neví jestli to přežije. Musim rychle za ní" po tváři mu tekla slza a oblíkal se. ,,Počkej, jedu stebou" rychle jsem vylezla z postele a začala se oblíkat.

***

Stojíme před pokojem přes sklo koukáme na nevynné tělíčko Jazzy jak spí. Doktoři jí nedávaj moc velkou naděj na přežití, protože zranění má vážné. Justin mě pevně drží za ruku a tečou mu slzy, bojí se o ní. ,,Poceem" pevně jsem ho obejmula. Potřebuje to teď. Jeho malá princezna leží na posteli a nikdo neví kdy se probere, pokud vůbec. Dovnitř za ní nemůžeme.

,,Děkuju že si tu semnou" zašeptal mi do ucha.

,,nemáš vůbec zač, nenechala bych tě sem jít samotnýho" objala jsem ho ještě silnějš a dala mu pusu na rty. Nepohybovala jsem snima, jenom je tam držela a vychutnávala si tu chuť těch jeho.

,,Pane Bieber, pani Malette. Jazmyn stav je velmi vážný a proto musíte odejít. Bude to pro vás lepší, jděte domů a pořádně se vyspěte. Malá vás bude potřebovat." ozval se doktor.

Justin nejdřív nesouhlasil, chtěl za každou cenu zůstat. No pak řekl jenom: ,,tak dobře, budeš u mě dneska spát? prosím" se zlomeným hlasem to dořekl. ,,Neboj, budu stebou" dala jsem mu pusu na tvář a on mě objal.

Všichni jsme se vydali směrem nemocnice a já s Jussem ruka v ruce. Oba jsme měli uplakaný oči.. Před nemocnicí stálo několik desítek paparazzi. Fuck! ani teď nám nemůžou dát pokoj.

,,Pane Bieber, je pravda že Jazmyn měla nehodu? Jak je na tom? Zemřela?" ozývali se paparazzi. Už jsem to nemohla vydržet.

,,Sakra to nám nemůžete aspoň teď dát pokoj? Jste dotěrný ubožáci! nic vám neřekneme!" zakřičela jsem na ně a s Justinem jsme nastoupili do auta. Rychle jsme se připotali a bez jediného slova vyjeli z parkoviště.,,děkuju" ozval se Justin a propletl si semnou prsty. ,,Za co?" ,,Za ty paparazzi, neměl jsem sílu jim něco říct" po každém slově se mu lámal hlas a já věděla že to nebude dobrý, musíme změnit tému. ,,nemáš zač, a teď aspoň pár minut na to nemysli. Aspoň kvůli mě" násilím jsem se usmála.

Zbytek cesty bylo ticho. Nikdo jsme nic neřekl. Justin zaparkoval před jeho domem a vystoupili jsme. Zamkl auto a šli jsme do domu. V předsíni jsem si zula boty a šla rovnou do obýváku. Sedla jsem si na sedačku a čekala na Justina krterej se šel napít. ,,Chceš něco k pití?" ozval se Justin z kuchyně. Mobil jsem položila na sedačku a šla za nim.

,,Nechci, děkuju" popošla jsem k němu a pěvně ho obejmula. Mrzí ho to, poznám to na něm. 

,,Justine, netrap se, bude v pořádku, ona je silná. Pamatuj, everything's gonna be alright" usmála jsem.

,,Nemám se trápit? Moje malá sestřička umírá v nemocnici a já se nemám trápit? Děláš si srandu?!" To poslední zakřičel. Ruce zaťal v pěst a oči mu stmavli. To nebude dobrý. Do očí se mi nahrnuly slzy. Chápu že ho to mrzí, ale křičet na mě nemusí.

,,Promiň" zašeptal. ,,Já..já, bojim se že moje malá princeznička umře, bojim se že jí stratim. Jestli to nepřežije, přísahám, že toho bastarda najdu a vlastnoručně ho zabiju"

,,Neumře. Ne. Ani to neřikej. Jazmyn je silná, dokáže to, já jí věřim. Jednou až třeba budeme mít vlastní děti. Budeme je všechny brát do parku nebo někam jinam a Jazzy bude tetička, bude si snima hrát a budeme šťastní. Nesmíš říkat, že by mohla umřít, to si rovnou vyžeň z hlavy. Miluju tě, Jussi. Zvládneme to. Spolu" usmála jsem se na něj a jeho ruce splynuli s jeho tělem. Už jje neměl zaťaté v pěsti.

,Ty-ty by si semnou chtěla děti? S takovým žarlivcem, co žárlí i když je u tebe třeba jenom tvůj táta a dává ti pusu na čelo? S takovym idiotem, kterej nedokáže udržet nervy na uzdě?" V očích měl jiskřičky. Popošla jsem k němu a jeho tvář chytla do dlaní.

,,Kdo žárlí, ten miluje" usmála jsem se na něj a políbila ho. Rukama mi stiskl boky a já si obmotala svoje ruce okolo jeho krku. Jednou rukou jsem mu zajela do vlasů a zatáhla za konečky. Můj krk začal zasypávat polibky a z mých úst se vydal ston. Zasmál se a hladil mi jednou rukou záda.

Miluju ho, miluju ho, miluju ho!

KOMENT & VOTE POTĚŠÍ:3