Hey, I love you [Justin Bieber]

18. část

* o 8 měsíců později *

Je to tu. Konec Believe tour. S Justinem a mnou to neni zrovna moc růžový.Jako v každym vztahu jsou hádky, a ten náš neni vyjímkou. Stále se teď hádáme, ani nevím kvůli čemu.

Právě stojim s Twistem v hale a sledujeme Justina jak zkouší. Je bez trika, jeho sexy tělo je odhalený a nemůžu odtrhnout oči. Přemýšlím co se stalo špatně, proč se to pokazilo. Z očí mi padají slzy, už nevzládám.

,,On už mě asi nemiluje Twiste." každým slovem se mi láme hlas. Já už nežiju, jen přežívám.

,,Ale babe, to neni pravda, jenom má moc velký ego, a nedokáže ti to znovu dokázat"

JUSTIN

,,co si to o sobě dopíči myslíš? Nevidíš jak kvůli tobě trpí? Nejí, nespí, ona už skoro ani nežije, jenom přežívá!" Vyprskl na mě Lil.

,,Kurva co já si myslim? Určitě si sní už píchal, když tě poslala" v tom mi vrazil.

,,ty kokote, nevidíš že ona miluje jenom tebe? Vyser se na svoje velký ego a začni se chovat normálně. A né, nespal jsem sní! Má oči jenom pro tebe, jo a tu pěst jsi si zasloužil." Odfrkl si a odešel ze zákulisí.

Kurva, on má pravdu.

Ona si nezaslouží, abych se k ní takhle choval.

Jsem kokot.

Musim jít za ní.

Vyběhl jsem ze zákulisí, musim jí najít. Však ona pro mě znamená všechno. Jestli se neusmíříme, seru na koncert. Sakra kde může bejt!

Prošel jsem snad celou halu, ale nikde jsem jí nenašel. Už zbývá jenom moje šatna, bože prosím, ať tam je! Otevřel jsem dveře a rozhlédnul se po místnosti. Neni tu. Jsem v koncích. Bieber to si posral. Po tváři mi začali stékat slzy.

Ze skříně se začali ozývat tlumené vzlyky. našel jsem jí.

Najednou jsem ztratil slova, nevim co jí říct.

,,Lásko?"

,,Jdi pryč!" Vykřikla s brekem.

,,Miláčku já..já vim, posral jsem to. Nevěřil jsem ti. Křičel jsem na tebe, všechno jsem to posral. Strašně se ti omlouvám, ani nevíš jak mě to mrzí. Nedokážu bez tebe být. Necítit tvoje dotyky, nespat vedle tebe v objetí. Miluju tě, miluju tě z celýho svýho srdce. Prosím, prosím odpusť mi to" zlomil se mi hlas, nedokážu jí ne mít.

Najednou otevřela dveře od skříně.

,,Myslíš to vážně? To co si teď řekl?" Rukou si setřela slzy a postavila se.

,,Smrtelně vážně, jsi moje všechno. Já se napravím, jenom prosím, zůstaň semnou....."

ANGELA

To co řekl, dostalo mě to. Věřim mu, miluju ho. Nedokážu si představit život bez něho.

Nic jsem mu neřekla, jen jsem ho pevně obejmula a do ucha zašeptala: ,,Už nikdy tě nechci ztratit"

JE KRÁTKÁ, ALE NA DELŠÍ NEMÁM ČAS. SORRY. BYLA JSEM TEĎ TÝDEN U SÉGRY V PRAZE, POTOM TA BOURAČKA MAMKY. DŘÍV TO NEŠLO, NAVÍC BLÍŽÍ SE NAŠE STĚHOVÁNÍ, NEMÁM MOC ČASU.

VOTE & KOMENT