Hey, I love you [Justin Bieber]

51. část

Z pohledu Justina

Konečně! Bože je to tak nádherný pocit, když máte zase u sebe člověka, kterého z celého srdce milujete. Nedokážu slovy vystihnout, jak moc děkuju bohu, že mi dal druhou šanci do života. Vím, jsem debil, způsobil jsem si to sám. Nikdy si neodpustím, že jsem svůj penis zasunul do ...ní. Bože jak jsem mohl být takový kokot?

Docela se ale bojím, po tom, co Ang pípla sms se jí rozšířili zorničky a začala se celá klepat. Na otázky typu 'Lásko, jsi v pořádku?' odpověděla jenom suché 'Ano' a nahodila falešný úsměv. To si myslela, že to nepoznám? Bojím se o ní, ale ona mi odmítá cokoliv říct. Co když jí zase ti 'Beliebers' co si jenom na Beliebers hrajou, spamují nenávistné tweety? Co když mě už nemiluje? 'To by za tebou nešla na pláž a nedala ti druhou šanci.' ozvaly se mé myšlenky.

Momentálně ležíme spolu v posteli, v jejím pokoji v domě rodičů. Moje princezna tuze spí a já si vychutnávám ten nádherný pohled na svou snoubenku. Její bříško jí nadzvedává celou peřinu, div jí neni zima. Na tváři má spokojený úsměv a jemně oddechuje. Možná že jsem sobecký, ale ona je moje a nikomu jí nedám. Celkem se bojím i toho, že budu žárlit na svého syna, který bude 24 hodin denně vyžadovat naší, především její pozornost. Jsem sobecký co?

Můj pohled zabloudil na zdi, které byly vymalovány na světle béžovou a bílou. Přímo naproti posteli bylo na zdi nakresleno noční New York a podtím podpis nějakého malíře. Kresba byla krásná a bylo poznat, že malíř si dal záležet na detailech. Dále jsem svůj pohled přemýstil na noční stolek vedle postele, kde byli nějaké papíry. Samozřejmě bych to nebyl já, kdybych se do nich nepodíval.

Opatrně jsem se natahoval jednou rukou pro papíry, aby nevzbudil Ang, protože ležela na mé hrudi. Papíry jsem si položil vedle sebe a rozložil první. Byl to ten dopis ode mě. Ten, u kterého jsem snad vybrečel Niagáry a vypil všechno kafe, co jsme měli doma. Pohledem jsem zabloudil na první řádky a usmál jsem se. 'Moje drahá snoubenko' Tak nádherně to zní.

Dopis jsem položil vedle sebe a vzal jsem si ten druhý. Zajímal mě jeho obsah, vůbec jsem netušil, od koho může být, protože já jí poslal; respektivě donesl jen jeden. Dopis jsem otevřel a začal číst. To ještě nevím, co mě čeká.

,,Milá Angelo.

Takže jsi si dneska zašla do města nakupovat pro svého parchanta? Oh, jak sladké. Musim říct, že jsem se skoro pochcal smíchy, když jsem tě viděl jak vypadáš. Máš břicho jako balón, ani se nedivim, že si Bieber našel náhradu. Na to jaký máš břicho jsi docela rychlá, pořád jsi někam chodila. Že by jsi nakonec o mě věděla? Hah, je to možné.

Proč zrovna Španělsko? Skočila jsi mi přímo do náruče. Tvá máma ani neví, co všechno se ti děje, chudinko, nikdo ti nemůže pomoc. Pamatuješ si na léto 2013? Přece jsem ti slíbil, že se vrátím. Tenkrát u vás doma, chtěl jsem přeci zabít Jessicu. Nebo jsi tak dočista zaslepená láskou a zapomněla na to? Ach holka, lituju tě. 

Už se nemůžu dočkat dne, kdy se budu na tebe dívat jak trpíš, jak pomalu a bolestivě umíráš. Kurva pomalu. Vychutnám si každou kapku tvé krve a budu se radovat z tvé bolesti. Možná že si tě i vyfotím a dám na nástěnku mých objetí. Objetí, které postihla krutá odplata. Odplata za to, jak moc kvůli tobě musel trpět.

Vždycky mi na tobě záleželo a co jsi dělala ty? Brala jsi mě jako zasranou bokovku! Možná, že u je to několik let, ale na tohle nezapomenu. Zničila jsi mě, zničila jsi mé štěstí, a to udělám kurva i já tobě!

Stále čekám na ten den, na den kdy nastane čas odplaty. Příjde brzo, neboj se. Velmi brzo.

PS: Lépe si hlídej okno v pokoji, tvé kalhotky mi visí na zdi vedle postele :p