Hey, I love you [Justin Bieber]

25. část

Ráno jsem se probudila s nadějí, že všechno byl jen jeden zlý sen. Že se otočim a vedle mě bude Justin ležet. Sladce se na mě usmívat, políbí mě do vlasů a řekne jak moc mě miluje. Ale to je pryč.

On je pryč.

Nenechal si to ani vysvětlit, zbytečně vybuchl..musim ho najít. Musim mu to vysvětlit. Chci být zase sním.

****

,,Děkuju Lucy za všechno, musim se vrátit a vysvětlit mu to.  Já ho potřebuju, miluju ho. Tak strašně moc.“ Silně jsem jí objala a vydala se cestou k Justinovo domu, no teď i mému. Pokud mě ještě nevystěhoval.

Celou cestu jsem byla ponořená do svých myšlenek. Nic jsem nevnímala, jenom to, že jsem ho asi ztratila. Ale chápete to? Nasere se kvůli každý kravině. Chápu, žárlí..ale vysvětlit si to mohl nechat.

Z dálky už vidím ten dům, dům, ve kterym by teď měl být. Pomalým krokem procházim po ulici a srdce mi strašně rychle bije. Bojim se? Ano, bojim se, že mě odmítne, že ho ztratim, že mi neuvěří.

Konečně jsem došla ke dveřím, jenom sakra nemůžu najít ty zatracený klíče! ÁÁh, konečně je mám. Klíč jsem strčila do zámku a otevřela dveře. Potichu jsem vešla dovnitř a zavřela za sebou. Zula jsem si boty a rozhlídla se po celym baráku, jestli ho nenajdu. A trefa! Seděl na sedačce a hlavu měl v dlaní. Bylo jenom slyšet „proč, proč jsem takovej debil, proč, bože prosím, odpusť mi a vrať mi jí, miluju tě Angi“ to mě zahřálo u srdce. Zřejmě si nevšiml, že jsem tam a tak jsem si sedla na sedačku vedle něj.

,,Kdybys si to nechal vysvětlit, teď tu ani jeden nemusíme sedět v slzách..“ nadechla jsem se a pokračovala. Jen vykuleně otočil hlavu na mě a pevně mě obejmul. Objetí jsem mu opětovala a hladila ho po vlasech. ,,Volala mi mamka, říkala, že v pohodě dorazili a že jsou v pořádku. Nakonci řekla, že už musí a že mě miluje. Justine, ty víš že mám oči jenom pro tebe, možná jsou lepší kluci než jsi ty, ale pro mě, jsi ty ten nejlepší a vždycky budeš. Miluju tě“ rty jsem pomalu přiložila na ty jeho.

,,Promiň, promiň mi ty sms-ky, víš, že jsem debil a že jsem strašně žárlivej. Co je moje, to je moje a konec příběhu. Tak strašně moc jsi mi chyběla, miluju tě, nejvíc na světě tě miluju!“ naklonil se ke mně a ještě víc mě obejmul. Do vlasů a na čelo mi dával jemný a něžný polibky. Tolik mi chyběl, i když jsme od sebe byli jenom jeden den. Jeden nejhorší den vůbec.

,,Justine, prosím slib mi, že příště, ať se děje co se děje, necháš si to nejdřív vysvětlit a až potom budeš konat. Jasný?“ podívala jsem se na něj přísným pohledem. Musí mi aspoň tohle slíbit.

,,Slibuju a ty to samý“ koukl se podobně jako já a já se zasmála.

,,Slibuju“ přiložil svoje rty k těm mým a políbil mě.

,,Fajn, tak já se jdu nahoru převlíct a pak něco uvařim k obědu, platí?“ usmála jsem se na něj a zvedla se ze sedačky. ,,Mmm,  už jsem ti řekl, jak miluju, když vaříš?“ usmál se na mě a já se jenom zasmála a šla dál. Vyběhla jsem schody do naší ložnice a namířila si to ke skříni. Vytáhla jsem si jenom obyčejný tričko a tepláky. Rychle jsem se převlíkla a vlasy dala do drdolu.  Napadlo mě, hodit fotku na instagram.

Cvakla jsem se v zrcadle a přidala jí na instagram s popiskem ,, Instagram Selfies✌“  Mobil jsem hodila na postel a šla dolu uvařit něco k obědu, docela jsem měla velkej hlad.

,,Bože lásko, to je výborný!“ křičel Justin s plnou pusou a hltal jak kdyby měsíc nejedl. ,,Klid, jez pomalu, nebo se zadusíš“ zasmála jsem se a dál ho sledovala. Nechápu, co mu tolik chutná a na obyčejných šunkoflekách. (zapečený těstoviny).

Všechno nádobí jsem dala do myčky a šla si s Justinem sednou na sedačku, stim, že se koukneme na nějakej film. Vše se změnilo v dobu, kdy někdo vyrazil dveře a začal křičet.