Jako každé ráno stojím v kuchyni a dělám svým klukům snídani. Oba si spokojeně spí vedle sebe v ložnici a pochrupkují. Je to jedna z nejkrásnějších věcí, co jsem kdy viděla.Připravuji pro ně anglickou slaninu s vajíčkem a toustovým chlebem, i když moc dobře vím, že Ryan sní jenom vajíčka se slaninou. Typický otec. Naštěstí Justin ten chleba sní i za něj, je to totiž taková naše rodinná popelnice. Ale co, miluji ho.
Při připravování snídaně mi stále hlavou vrtá můj dnešní sen. Už několik měsíců jsme hledali našeho syna přes policii, známí, přátele, televizi, FBI a přes všechny možné způsoby. Jakoby se po něm slehla zem. Nevím proč, ale mám z toho snu špatný pocit. Všechny témata na únos jsou pro mě moc citlivé. Bojím se o svou rodinu, tak jako každá matka o tu svou. Pocit bezbranosti, který jsem ve snu zažívala byl strašný. Pohled na mého utrápeného muže byl snad ještě horší, než to, co jsem zažívala já.
***
,,Ahoj miláčku." ,,Mamí!" a je to tady, moji kluci jsou zde. ,,Ahojte," usmála jsem se na ně, svým láskyplným úsměvěm.
,,Na stole máte snídani, já se za chvilku vrátím, a kdyby ne, tak mě najdete nahoře v pokoji." raději co nejrychleji jsem se vydala nahoru. Nevím proč mě tolik sebral ten sen, ale nemohu s nimi být v jedné místnosti. Nedokážu to, vybaví se se mi pohled na Justina, jak trpěl. Když vidím malého, chce se mi plakat, protože se bojím. CO KDYBY SE TO DOOPRAVDY STALO?
Přemýslení a hudba jsou dvě jediné věci, u kterých opravdu dokážu vypnout. Nevnímám okolní svět, jen sebou, hudbu a mé myšlenky. Ovšem to vše přerušuje hlasité volání mého jména ze zdola. Nezbývá mi nic jiného než se zvednout a dojít dolů.
,,Ano?" po mém zjevení v kuchyni se Jay uklidní.
,,Ani pořádnou ranní pusu nedostanu?" jeho smutný obličej je natolik přesvědčující, že bych pro něj i svou ruku objetovala. Po vysazení mého těla na kuchyňskou linku si přitahuji jeho hlavu k té své a vášnivě daruji svůj polibek. ,,Ahoj" tiše zašeptát mezi polibky.
Jenomže naše polibky se stávají vášnivější až vášnivé na tolik, že se jeho ruka dostává do mých kalhotek. Snažim se mu jí odendat, ale nejde to.
,,Vždyť nás uvidí prcek, nemůžeme!" tiše syknu.
,,Nařídil jsem mu, aby nevycházel z pokoje, ten nás rušit nebude."
,,Zapomeň!" opět tiše vykřiknu, avšak můj křik je utlomen další polibkem.
Své ruce opět dostává pod mé triko a kalhotky. Začíná třít můj klitoris a rázem mé tělo je neovladatelné. Naše pudy a touhy vyplívají na povrch tak rychle, že nezaznamenávám jeho jazyk tam dole. Umí to perfektně. Ležím na kuchyňské lince s roztaženými nohy a jeho hlavou v klíně a zároveň tak riskuji příchod našeho syna. Ležím na té kuchyňské lince, kde každý den připravuji jídlo našemu synovi. Ležím na té lince...ahhh. Panebože král sexu je zde.
,,Ahhh" tiše šeptám. Bohužel Justin se odtahuje a jeho jazyk vystřídá jeho penis. Rytíř se boří do boje. Své ruce automaticky přesouvám na jeho perfektní zadek, který doslova a do písmene miluji. Neznám lepší, vypracovanější a pevnější zadek. Nejlepší je, že tento zadek je jen můj.
Naše tempo je dravé, žhavé a rychlé. Z mnoha důvodů.
1. Dlouho jsme neměli sex.
2. Naše touha je neodolatelná.
3. Naše pudy a hormody pracují s našimi těli a my ztrácíme kontrolu.
4. Jednoduše se milujeme v kuchyni.
,,Bože ahh" tiše šeptá do mého krku a ještě zrychluje. Už dlouho ani jeden nevydržíme. Naše těla k sobě naprosto pasují. Padáme do propasti vášně..
,,Děkuji, nedokážu vyslovit jak moc tě miluji, jsi to nejlepší co mám." A po této větě vím, že tenhle chlap je jednodušše můj poslední.
Miluji Tě Justine.
ČTEŠ
Hey, I love you [Justin Bieber]
FanfictionPlatonická láska se říší celým světem, hlavně když se řekne Justin Bieber. Člověk potřebuje soukromí, svobodu a paparazzi mu jí všechnu berou. Mezi láskou a nenávistí je jen tenká hranice. Avšak žádná láska není naprosto věrná. | Jsem si vědoma chyb...