Hey, I love you [Justin Bieber]

49. část

Nenávist. Strach. Samota. Sebenenávist. Urážky. Anonymní nenávisté dopisy. Nepříjemný pocit, že mě někdo sleduje, když jdu po ulici. Cítím se na dně. Nezvládám. 

Za posledních pár dní se toho stalo strašně moc. Dopisy mi začaly chodit už i sem, ovšem nikomu jsem o nich neřekla. Stále mi vrtá hlavou, kdo to je? Co po mě chce? Proč mě nenechá na pokoji? Mám tolik nezodpovězených otázek, a bojím se, že na ně ani nedostanu odpověď. Když kráčím po ulici, nemůžu se zbavit nepříjemného pocitu, že mě někdo sleduje. Třeba jsou to Justinovo fanoušky. Třeba je to ON.

Na stole mám asi 3 obálky s dopisy od něj, stále jsem nenašla tu odvahu si je přečíst. Bojím se obsahu toho dopisu. Co když se dozvím ještě něco horšího než teď vím? Upřímně jsem vystrašená a bojím se jak 5ti leté dítě klaunů. Však kdo by se nebál, kdyby vám psal dopisy nějaký psichopat, který vás sleduje?

Opatrně jsem se z postele natáhla ke stolu, kde mám ty 3 dopisy. Když nad tím tak přemýšlím, vlastně jsem pořád jenom zavřená v pokoji, občas zajdu ven, ale všude se cítím příliš ohroženě. V posteli naopak bezpečně. Při natáhnutí jsem sykla bolestí. Bříško mám už moc velké a bolí mě skoro každý pohyb, připadám si jak balón.

Rozbalila jsem první dopis a před čtením jeho obsahu, jsem se pořádně nadechla. Písmo bylo úhledné a hezky čitelné, je vidět že si na tom ten 'anonym' dal hodně záležet. Avšak dopis je dlouhý přes 2 A4 strany. Bože proč?.

,,Milá Angelo.

Takže jsi si dneska zašla do města nakupovat pro svého parchanta? Oh, jak sladké. Musim říct, že jsem se skoro pochcal smíchy, když jsem tě viděl jak vypadáš. Máš břicho jako balón, ani se nedivim, že si Bieber našel náhradu. Na to jaký máš břicho jsi docela rychlá, pořád jsi někam chodila. Že by jsi nakonec o mě věděla? Hah, je to možné.

Proč zrovna Španělsko? Skočila jsi mi přímo do náruče. Tvá máma ani neví, co všechno se ti děje, chudinko, nikdo ti nemůže pomoc. Pamatuješ si na léto 2013? Přece jsem ti slíbil, že se vrátím. Tenkrát u vás doma, chtěl jsem přeci zabít Jessicu. Nebo jsi tak dočista zaslepená láskou a zapomněla na to? Ach holka, lituju tě. 

Už se nemůžu dočkat dne, kdy se budu na tebe dívat jak trpíš, jak pomalu a bolestivě umíráš. Kurva pomalu. Vychutnám si každou kapku tvé krve a budu se radovat z tvé bolesti. Možná že si tě i vyfotím a dám na nástěnku mojich objetí. Objetí, které postihla krutá odplata. Odplata za to, jak moc kvůli tobě musel trpět.

Vždycky mi na tobě záleželo a co jsi dělala ty? Brala jsi mě jako zasranou bokovku! Možná, že u je to několik let, ale na tohle nezapomenu. Zničila jsi mě, zničila jsi mé štěstí, a to udělám kurva i já tobě!

Stále čekám na ten den, na den kdy nastane čas odplaty. Příjde brzo, neboj se. Velmi brzo.

PS: Lépe si hlídej okno v pokoji, tvé kalhotky mi visí na zdi vedle postele :p

Tvůj milovaný Anonym.''

Při dočtení toho dopisu jsem doslova lapala po dechu. Mé hrdlo se sevřelo a chtělo se mi brečet. Bohužel už jsem neměla co, bych vyplakala. Všechny slzy jsem už vybrečela. Probrečela jsem několik nocí, jak z důvodu toho anonyma, tak z důvodu, že jsem ztratila Justina. Stále nevím, jestli s ním ještě dokážu být, i přesto, jak moc ho miluju.

Nejhorší na tomhle všem je, že ví kde bydlím, kde se pohybuju, dokonce se mi i dostal do pokoje. Jak to jako myslel, že mé kalhotky visí na jeho zdi, vedle postele? Co to sakra..

Pohled jsem stále upírala na 2 další obálky, které ležely vedle mě. Po přečtení tohoto dopisu jsem se bála snad ještě víc se podívat na ty ostatní. Co když to bude ještě horší než teď? 

'Horší už to být nemůže' ozvalo se mi v hlavě. 

S rozklepanou rukou jsem se natáhla pro další obálku a opatrně jí rozthla.

,,Moje přenádherná snoubenko.

Jen ti chci říct, že mi strašně moc chybíš. Chybíš mi celá a to myslí doslova. Chybí mi tvůj úsměv, když se ráno probudíš v mé náruči, chybí mi tvé řeči, ale nejvíc ze všeho mi chybí tvůj nádherný hlas a tvé rty. Chybí mi ten nádherný pocit, který cítím, když tě líbám. Motýli v mém břiše létají o 106 a cítím se tak krásně. Chybí mi naše vysedávání u televize, přičemž ti hladím bříško a mluvím k našemu synovi. Tak moc mi tohle chybí a ani nevíš jak moc se nenávidím za to, co jsem udělal.

Vím, neomlouvá mě to, že jsem byl opilý a mám chuŤ si ufiknout ptáka, no to zase neudělám. Tak zatraceně moc toho lituju shawty. Prosím, odpusť mi to. Vím, že já být tebou tak ti to asi neodpustím, ale prosím tě. Tak zatraceně moc škemrám o odpuštění. 

Jsi to poslední a první na co myslím když jdu spát, a když se probouzím.

Jsi pro mě jediná žena, kterou miluji jako ženu, ochraňuji jako svou dceru a respektuju jakou svou matku.

Dal bych cokoliv za to, aby jsi mi dala ještě šanci, abych tě znovu držel v náruči a mohl políbit. Miláčku, jestli jsi schopná mi dát poslední šanci, u které přísahám bohu, že jí nepromrhám. Prosím, přijď v úterý (11.6.) na tuhle adresu: (domyslete si nějakou) v 19:30. Ano, jsem tady ve Španělsku a přletěl jsem s jediným cílem. Potřebuji tě získat nazpátek, jsi část mě. Bez tebe jsem jako kdybych nebyl, chybí mi polovina srdce. A ta polovina jsi Ty. 

Moc moc moc tě miluju, za všechno se ti omlouvám. Doufám, že mi jednou odpustíš, i kdy vím, že to nikdy nezapomeneš.

Moc si přeju vychovávat našeho syna společně, protože vím jaké to je, když tě vychovává jenom máma. Chci být jeho vzorem a chci, aby na mě mohl volat z pokoje, když mu něco nebude fungovat a bude potřebovat poradit. Časem mu pořídit sestřičku, kterou pak bude chránit před všemi zlými kluky, kteří jí zlomí srdce.

Zkrátka a jednoduše, MILUJU TĚ ANGELO WILLIAMS a doufám, že jsi si nerozmyslela naší svatbu. Protože tu myslím smrtelně vážně.

Tvůj Justin"

S těží jsem rozdýchávala obsah dopisu. On je tu? 11.6. to je dnes! Mám přijít? Nemám? Chci ho vůbec vidět? 'Jasně že chceš!' zařvalo na mě mé podvědomí. Docela mi vzalo dech, že mi dopis psal právě Justin. Nikdy nebyl na psaní dopisů, radši telefonoval nebo psal sms. 

Ale musím říct, že mi tenhe dopis vytvořil patrný malý úsměv na tváři. Dostalo mě to, to jak krásně popisuje jak mu chybím..kdyby aspoň věděl jak on chybí mě. No musí za své činy pikat, kdybych mu všechno hned odpouštěla, naučil by se mi ubližovat pořád.

Jedno je ale jisté, miluj ho víc než cokoliv.