Hey, I love you [Justin Bieber]

50. část

Z pohledu Angely

Přemýšlím už dobrých pár hodin, či tam jít, nebo ne. Zrovna stojím u zrcadla v koupelně a sleduji své břicho. Je skoro až nemožné, jak rychle mi narostlo. Můj malý synek mě vyplňuje a je to nejkrásnější pocit vědět, že je můj. Ale ještě krásnější bude, až bude běhat po obýváku.

Mám obrovské břicho, doslova a do písmene. Je vidět, že rozežraný bude po svém otci, který aktuálně se nachází někde tady ve Španělsku a čeká, jestli přijdu, nebo ne.

Sama nevím, jak se rozhodnout. Přijít? Nepřijít? Omluvit se, že mamka s něčím potřebuje pomoc? Né, to je moc dětinské. Mám v povaze od problémů utíkat a né je řešit. Jenomže od tohohle nejde utéct, tohle se musí vyřešit.

V dopise, který mi psal, napsal že mám přijít v půl 8. Avšak už je půl 7 a jsem zatím jenom po příjemné a relaxující sprše. Mamka s tátou jsou zase někde a jsem tu sama jenom s Jessicou, která tu má přítele. Ano, moje malá sestřička si našla kluka. Nebyl by v to žádný problém, pokud bych už 2 hodiny neposlouchala 'Ach Jess!' 'Lukasi!' 'Pojď bejby, joo, oh' Veřte mi, poslouchat to 2 hodiny není moc dobré.

Hodila jsem na sebe župan a šla si sednout na postel. Cestou jsem schmatla mobil, který byl na skříni a křečovině ho držím v rukou. Potřebuju od někoho radu, od někoho, kdo si tímhle prošel. Ale kdo? Lucy? Ta ne, vlastně ona ani neví, že jsem tady. Miley? Jo! Miley! Ta si prošla nevěrou od toho debila Liama či jak se jmenoval.

Vyhledala jse si Miley v kontaktech a stiskla tlačítko 'volat'. Bože prosím ať mi to zvedne.

'Píp,píp,píp' hm, tak díky Miley no.

Co dělat? Nevím, cítím se zlomná, zklamaná, podvedená. Nejradši bych se k němu už nevrátila, jenomže to nemůžu udělat ze 2 důvodů. Jakých? 1. že čekám jeho syna. 2. miluju ho tak moc, že bych mu nedokázala neodpustit. Vlastně jsem mu už odpustila, jenom mě to trápí. 

'Angelo, chováš se jako mimino, táhni tam a poslechni si to. Sama dobře víš, že brzo nebo později zase spolu budete.' ozvaly se mé myšlenky. Mají vlastně pravdu, JDU TAM A TEČKA.

Přešla jsem teda ke skříni a začala jsem si vybírat, co si vezmu na sebe. Díky mému břichu si můžu vzít asi jenom volné šaty a k tomu nějaké baleríny. Začala jsem se přehrabovat ve skříni a do očí mi padly jedny volné, černé šaty. Celkem obyčejné a to byl právě ten důvos, proč jsem si je koupila. Ša ty byly na ramínkách a dokonale se k nim hodily mé černé baleríny, které mají na špičce kamínky.

Šaty jsem si dala na postel a přešla ke komodě, kde mám spodní prádlo. Vytáhla jsem si podprsenku a kalhotky a taky to všechno hodila na postel. Zatáhla jsem za šňůrku od županu, který následně spadl podél mého těla na zem. Otočila jsem se směrem k zrcadlu, které bylo přilepené na dveřích a usmála jsem se na sebe. Bude moc namyšlené, když o sobě řeknu, že se mi líbí mé tělo? Během těhotenství jsem sice přibrala pár kilo, ale naštěstí mi nic nešlo do zadečku, jenom do břicha pro mrňouse. Stehna mám celkem hubené, což se mi na sobě hodně líbí. 

Začala jsem se oblékat a připravovat. Podprsenka, kalhotky, šaty..teď už jenom ze sebe udělat člověka v obličeji. Dát si stíny? Make - up? nebo jenom řasenku? či linky? Vůbec nevím.

Po dlouhém rozhodování jsem konečně zvolila jenom řasenku a slabé linky. Nechci se nějak moc malovat, nemám to ráda. Z vlasů jsem si udělala drdol. Pár pramínků jsem nechala volně. Na rty jsem si dala obyčejný jahodový lesk na rty a bylo hotovo.