The haunted church // n.h. (Czech)

Chapter 55

Má ruka byla právě drcena a já si neodpustila bolestivé syknutí, které jsem vypustila skrz mých rtů.

"Promiň," zamumlal potichu Niall a stisk na mé ruce uvolnil. Jeho nervozita byla zjevná. A ne, tím nenarážím na to, že už pět minut stojíme před klubem - do kterého by jsme mimochodem měli ještě dneska jít - a Niall si vyděšeně prohlíží jeho název Infinity.

"Nialle, už by jsme měli jít dovnitř," špitla jsem, zatímco on zhluboka vydechl a přikývl.

"Jo, to by jsme měli," sepjal své rty v jednu přímku a podíval se na mě.

"Notak," zasmála jsem se jeho pohledu a za ruku ho začala tahat kupředu. Vevnitř bylo přítmí. Otevíralo se až za hodinu, takže tu zatím byli jen zaměstnanci, kteří to tu ještě upravovali, nebo běhali z místa na místo. Na pódiu - jestli se tomu tak dá říkat - už bylo pár lidí, kteří měli dnešní večer vystoupit, a ladili si své nástroje, případně tamtudy prošel zvukař a všechno zkontroloval. Jednoho kytaristu jsem poznala - s Niallem jsme sem v průběhu týdne chodili a on spolu s Niallem nacvičovali jejich program. Byly to převážně barové písničky, jako třeba od Hoziera.

Ale stejně bylo mojí největší otázkou - Jsou tu všichni upíři? Upřímně, nedivila bych se. Jake vzal Nialla až po tom, co zjistil, že je upír. Takže, jo, cítím se tu bezpečně, když tu kolem mě nejspíše chodí samí krvelační tvorové.

"Nialle, konečně jsi tady," ozval se hlas ze strany Nialla. Obrátila jsem svůj pohled na Jakea, který mi kývl na pozdrav, což jsem mu nejistě oplatila.

"Jo," přikývl Niall. "Bohužel," dodal potichu, abych to slyšela jenom já, čemuž jsem se potichu uchechtla.

"Tak běž za Dannym, aby jste si ještě procvičili ty začátky," kývl hlavou k pódiu. Niall přikývl, stále mě držíc za ruku, odcházejíc pryč, ale Jake nás zastavil.

"Ty, Beth, zatím můžeš jít k baru. Dneska tam bude Tim," ukázal důrazně rukou za sebe a já se tázavě podívala na Nialla, který mě trochu proti své vůli pustil a přikývl. Jde o to, že si Jake myslí, že Nialla rozptyluju, takže mě vždycky pošle k baru. A Tim je snad jediný, s kterým jsem se dala do rozhovoru.

Letmou pusou na rty jsem se s Niallem rozloučila a pak se vydala směrem k, mě už dobře známému, baru.

"Ahoj Timmy," usmála jsem se a sedla si na jednu z barových židlí, které byly prozatím prázdné.

"Ahoj Beth," usmál se a já ho probodla pohledem.

"Víš, že nemám tuhle přezdívku ráda."

"To ani já tu, jakou mi říkáš ty," lehce mě odpálkoval s úšklebkem na rtech a pak se otočil, aby urovnal láhve plné alkoholu, které se vyjímaly na podlouhlých poličkách.

"Nechceš mi udělat margaritu?" zeptala jsem se znuděně a položila si svou hlavu do svých dlaní, dívajíc se na něj skrz prsty.

"A nechceš abych tě naučil dělat margaritu?" pozvedl obočí, když se na mě otočil a přistoupil blíže k pultu, aby se o něj mohl opřít.

"Fakt?" zeptala jsem se nadějně a zvedla svou hlavu z dlaní.

"Fakt," zasmál se mému pohledu. "Pojď," kývl hlavou a já v tu chvíli stála na nohou a obešla pult, dostávajíc se k němu přes malé dvířka.

"První si vyber sklenici," řekl a ukázal na výběr sklenicí, který byl pod pultem.

"Třeba tuhle. Čím větší, tím lepší," zazubila jsem se a vytáhla jednu ze sklenic.

"Dobře," přikývl a vytáhl si tu samou sklenici. Zatímco mi ukazoval, co všechno mám dělat a já to po něm opakovala, klouzal můj pohled k Niallovi, který právě zkoušel zpívat do mikrofonu a jeho hlas se tak rozezněl po celé rozlehlé místnosti. Byla na něm vidět opravdu velká nervozita a já jsem se mu vlastně ani nedivila. Nevím, co bych dělala na jeho místě já.

"A nakonec se dá na stranu sklenice plátek limetky," řekl Timmy a ukrojil rovný, naprosto bezchybný plátek ze zeleného citrónu - jak tomu říká Niall.

"Uhm, radši ten plátek ukrej i mě," zasmála jsem se a on se mnou. Udělal tak, udělal řez od středu až na okraj kolečka a pak mi ho podal. Já ho už jen dala na své místo a spokojeně se usmála.

"Tadá, máš svoji vlastní margaritu," zasmál se Timmy a pozvedl svou skleničku, aby si se mnou cinkl a pak jsme se spolu napili.

°°°

"Bože, já to nedám," zahysterčil Niall a zadíval se do mých očí, hledajíc oporu.

"Notak, už jsi zvládl i horší, mnohem horší věci. Neříkej, že tě rozhodí taková blbost," ušklíbla jsem se a dala si ruce v bok.

"Ale co když-"

"Žádné 'co když'. Ty tam na to pódium prostě vstoupíš a rozbalíš to tam," začala jsem bodat do jeho hrudi svým ukazováčkem pravé ruky, přičemž můj pohled neustále směřoval do jeho studánek.

"Přestaň," uchechtl se (mimochodem stále nervózně) s pohledem na mém ukazováčku, stále ho bodajíc.

"Ne," přimhouřila jsem oči. On jen protočil oči, chytil můj ukazováček a odtáhl ho od sebe. Zasmála jsem se a narovnala se, jelikož jsem se při postrkování ho trochu nahrbila.

"Oh můj bože. Až skončí tahle písnička, jdu já," začal znova panikařit a já si povzdechla. Chytila jsem jeho hlavu po obou stranách a natočila ji tak, aby se díval jen do mého obličeje.

"Neboj se, ty to zvládneš. Já budu u baru a budu tě povzbuzovat. Budu ti věřit. A. Ty. To. Zvládneš," mezi slovy poslední věty jsem udělala pomlky, kdy jsem znova začala šťouchat do jeho hrudě. Zasmál se a můj ukazováček od sebe znova odtáhl.

"Jak si můžeš být tak jistá?"

"Protože ty to chceš zvládnout. A bude tě popohánět jedna věc," pozvedla jsem obočí, významně se na něj podívala a své ruce si propletla na hrudi.

"Jaká?" zeptal se nechápavě.

"No, řekněme, že bychom mohli jít pak hned domů...," řekla jsem, přičemž jsem to nechala trochu otevřené, aby pochopil. V jeho očích se blýsklo porozumění.

"Jo, máš pravdu, že to chci zvládnout," zasmál se a přesně v tu chvíli skončila píseň. Krátce jsem ho políbila a pak se spolu s Dannym vydali vstříc pódiu. Já jsem naopak zamířila k baru, kde jsem zamířila rovnou za pult a sedla si na židličku, která tam byla speciálně pro mě a byla bokem, abych Timmymu nezavázela.

Po místnosti se začaly rozeznívat první tóny písničky From Eden od Hoziera a hned na to začal zpívat Niall. Jeho hlas, klidný a hlasitý, se mi lahodně rozplýval v uších a já si to užívala. Své oči jsem měla stále připoutané k těm jeho a on k těm mým. Bylo to, jakoby tu píseň zpíval jen pro mě a to, že je tady plná místnost dalších lidí ho nezajímalo. V pozadí se ozývalo nevýrazné bicí a elektrická kytara, kterou měl v rukou Danny. Niallovy ruce byly položeny na mikrofonu, který byl nasazený ve stojanu. V tomhle postoji zůstal až do konce písně, kdy dozpíval polední slova.

"Just to hide outside your door."

hiii :) ano, další díl je tu a já jsem opravdu ráda, že jsem ho stihla ještě před tím, než pojedu do anglie! :D (už se to blíží, už se to blíží ^^ :D) já vím, není to nic moc a navíc se tam nějak nic neděje, ale... pár pohodových dílů musí být :D

taky vám moc děkuju za ty obrovské a úžasné ohlasy! ^^ děláte mi strašnou radost a pokaždé, když se podívám na ta čísla, zlepší mi to náladu :) vážně moc děkuju! ^^ ♥♥

kami xx