The haunted church // n.h. (Czech)

Chapter 21

"Au" zamrmlala jsem do polštáře a otočila se. Bohužel už vedle mě nebyla postel, nýbrž prázdno.

"Au!" řekla jsem tentokrát hlasitěji. Na posteli cosi zašumělo a po chvíli na mě vykoukla hlava Nialla.

"Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě a když mě uviděl, rozšířily se mu zorničky.

"Ne, jenom jsem spadla" řekla jsem a opřela se loktama o zem. Chvíli jsme se na sebe nehybně dívali a pak oba propukli v záchvatu smíchu.

"Dobré, vstávám" řekla jsem po chvíli a zapřela se do loktů. Zvedla jsem se a posadila se vedle Nialla. Podívala jsem se na Nialla, který už nebyl tak pobavený, jako předtím.

"Co je?" zeptala jsem se s mírnými obavami, ovšem pořád mi na rtech hrál úsměv. Jeho ruka se napřáhla k mojí tváří a jemně ji pohladil. Pečlivě si mě prohlížel, přičemž měl vážnou a zároveň šokovanou tvář. Můj úsměv po chvilce povadl a já se nedočkavě dívala do jeho očí.

"Jak ti to mohl udělat" zašeptal a pořád si mě prohlížel. Opatrně jsem dala svoji ruku na tu jeho a dala ji pryč. Jeho oči se setkaly s mými.

"Nialle, co je?" řekla jsem se značně většími obavami. Zmučeně se na mě díval a já vybouchla nedočkavostí. Rychle jsem se postavila a zamířila k oknu, abych se podívala na svůj odraz. Když jsem došla k oknu, zalapala jsem po dechu. Kolem mého pravého oka byla velká modrofialová modřina, nemluvě o celém mém obličeji. Vzpomněla jsem si, jak mě včera Niallův otec ještě kopl do břicha. Vyhrnula jsem si tričko a zadívala se na vážně velkou fialovou modřinu. Uslyšela jsem kroky. Otočila jsem se a všimla si Nialla vedle mě. Jeho oči sklouzly na moje břicho a následně potemněly a zrudly. Otočil se ke dveřím a vyběhl. Po chvilce se kostelem rozezněl jeho hlasitý výkřik.

"Já jsem takový kokot!" ozvalo se a já zalapala po dechu nad jeho hlasitostí. Znova jsem se podívala na svoje břicho a pečlivě si ho prohlížela. Až teď jsem si vlastně uvědomila, že je Niallův otec upír, proto byl tak silný. Ale je mi jasné, že mě i trochu šetřil, jelikož má určitě větší sílu.

Shrnula jsem si tričko zpátky a zamířila po schodech dolů. Pod schodama jsem se zastavila a rozhlédla se. Niall seděl na druhé straně místnosti na jedné z laviček. Potichu jsem k němu přešla a postavila se před něj. Hlavu měl položenou ve dlaních, přičemž se jeho lokty opíraly o jeho nohy. S menšími bolestmi v okolí břicha jsem si před ním dřepla a ruku dala na jeho rameno. Pomalu ke mě zvedl hlavu a zadíval se mi do očí.

"Není to tvoje vina" snažila jsem se ho přesvědčit. Zakroutil hlavou a otočil ji na bok. Povzdechla jsem si, postavila se a sedla si vedle něho.

"Ale já to myslím vážně" předklonila jsem se a podívala se na jeho otočenou hlavu. Ani se nehl a já sklonila hlavu. Možná, že když se ho pokusím rozveselit, zapomene na to?

Znova jsem zvedla hlavu a přiblížila se k němu. Zvedla jsem levou ruku, přičemž jsem se nechtěně otřela o jeho bok. Podivně se zavrtěl a já zapřemýšlela. Že by byl lechtivý?

Znova jsem se rukou nenápadně otřela o jeho bok a z jeho hlasivek vyklouzlo jakési zachrčení, připomínající nějaký divný smích. Sama pro sebe jsem se usmála a ruku přiložila k jeho boku. Začala jsem ho lechtat a on se na oplátku začal svíjet smíchem. Přidala jsem i druhou ruku k jeho druhému boku.

"Ne! Prosím! Stačí!" vykřikl zpoza smíchu. Přestala jsem a vítězně se na něj usmála.

"Tady je ten úsměv" zachichotala jsem se a postavila. Postupně si začínám uvědomovat, že už mám proč žít. Do té doby, kdy jsem poznala Nialla, jsem nezažila nic zajímavého a můj život byl nezáživný. V zkratce? Na hovno.

Rozešla jsem se ke kuchyni a nechala ho tam nechápavého sedět. Pravda byla, že jsem měla docela dost velký hlad. Otevřela jsem dveře a rovnou zamířila ke skříňce s pečivem. Vytáhla jsem si jeden rohlík a z vedlejší skříňky med. Včera jsem se Nialla zeptala, kde bral tu marmeládu a tak a on mi řekl, že ve skříňce vedle. A hele? Vážně. 

Vytáhla jsem si jeden nůž a začala mazat. U toho jsem si začala pobrukovat písničku od Ollyho Murse, Dance with me tonight. Je to můj nejoblíbenější zpěvák a tu písničku obvzlášť miluju. Začala jsem si pozpěvovat i slova, přičemž jsem měla na rtech úsměv. Ta písnička mi vždy dodala energii. Tak jako teď. Začala jsem hýbat boky a přiblble se usmívat. 

"Co to děláš?" vyrušil mě z té bezmyšlenkové bubliny Niallův hlas. Bleskově jsem se na něj otočila.

"No... Já..." zamyslela jsem se. Byla jsem mírně zaskočená z jeho přepadení, i když jsem to vlastně mohla čekat. 

"Co myslíš?" zeptala jsem se a nervózně se zavrtěla. Přešel blíže a celou si mě prohlédl. 

"Zpívám" dodala jsem po chvilce a sledovala jeho reakci. Zvedl ke mě pohled a mírně se usmál.

"Zpívej ještě" pobídl mě a já znervózněla. Nerada zpívám před lidmi. Vlastně jsem ani nikdy před lidmi nezpívala. Když mě ve škole nutili, odmítala jsem. Možná, že mě doma slyšeli nevlastní rodiče zpoza dveří, ale to se nepočítá, protože o tom nevím. 

"Co to bylo za písničku?" zeptal se hned potom a mě se ulevilo. 

"Dance with me tonight od Ollyho Murse. Toho ty ale neznáš" odmávla jsem to. Bylo mi jasné, že žádné dnešní písničky nezná, když je tu tak dlouho zavřený.

"To máš pravdu" uchechtl se a sklonil hlavu.

"Znáš ještě nějaké takové písničky?" zvedl hlavu a s nadějí se na mě díval.

"Myslíš tohohle žánru? Jasně. One more time od Maroon5, Good time od Owl city a Carly Rae Jepsen, Give your heart a break od Demi, ze starších Teenage Dirtbag od Wheastus,..." vypočítávala jsem na prstech a přemýšlela o dalších.

"Počkat, počkat, počkat. To už je na mě moc" zasmál se Niall a dal ruku na mé rty. Automaticky jsem přestala a usmála se. 

"Nauč mě jednu z nich" promluvil najednou a já se na něj překvapeně podívala. 

"A... Jakou?" zeptala jsem se zaskočeně.

"No... Třeba to teenage něco" uchechtl se. Povzdechla jsem si a přikývla...

A teď obrovský aplaus!!! :D Nebo 'alespoň' komenty :D Jelikož jsem skoro celou tuhle část napsala po cestě z Bojnic do... Na Moravu :D Ale chápete??? Na mobilu a ještě v autě, kde to se mnou tak házelo... Mi jednou vyletěl mobil z ruky a dopadl na mamku na druhé straně auta :DD Já úplně uff... Ještě že nespadl na něco tvrdšího nebo ještě hůře... Z okna!!! To by byl můj konec! :O :DD takže doufám, že se vám část alespoň trochu líbila (i když s ní nejsem zase moc spokojená ://) Hope u like it!!! :D   Kami xx