The haunted church // n.h. (Czech)

Chapter 19

Spokojeně jsem zamrmlala, když jsem si dala do pusy poslední sousto snídaně. Očima jsem se stále vpíjela do těch Niallových a v hlavě mi létaly myšlenky a otázky, jak zjistit, jestli ke mě Niall opravdu nic necítí. Bohužel mě ještě nic nenapadlo. Prohlédla jsem si Niallovu mimiku tváře. Rty mu zdobil široký úsměv a v očích mu tančily jiskřičky štěstí. Každý jiný by řekl, že mu nejsem lhostejná, ale já si tím nejsem tak jistá. Co když mě chce jenom k něčemu využít a díky tomu má ty jiskřičky a přiblblý úsměv? Vlastně ani nevím, proč to tak řeším. Cítím k němu snad něco? Já vlastně ani nevím. Něco mě k němu pořád táhne a v jeho přítomnosti se cítím opravdu šťastně. Ale co když je to jenom tím, že jsem v životě neměla štěstí a teď si to nahrazuju Niallem? 

Zadívala jsem se na jeho rty a olízla si ty svoje. I když se tomu snažím vyvarovat, nejradši bych vkuse jenom líbala jeho plné rty. Vážně nechápu, jak může být někdo tak dokonalý. Ale pořád je tu ten fakt, že je syn anděla. Že by to bylo tím? 

Oči jsem vrátila k těm jeho, které stále visely na mě. Podepřela jsem si hlavu rukama a s legrační grimasou se na něj dívala. Po chvilce to nevydržel a rozesmál se. Miluju jeho smích. 

"Dobré, stačí. Jdeme" řekla jsem, směšná grimasa zmizela z mého obličeje a nahradil ji úsměv. Postavila jsem se a on zopakoval moje pohyby. Prohlédla jsem si ho celého. Dneska měl obyčejné rifle a světle modré tričko s náprsní kapsičkou. Byla jsem překvapená, protože jsem ho v jiné, než černé barvě ještě neviděla. Ze začátku mi pořád vrtalo hlavou, kde bere to oblečení, ale teď jsem si více než jistá, že mu oblečení donesla matka. 

Jeho levá ruka se ocitla na mých zádech a my spolu zamířili k jeho pokoji. 

"Nialle!" vykřikla jsem, když mě najednou chytil do náruče a rychle přeběhl k němu. Postavil mě a zazubil se. Protočila jsem oči a sedla si na jeho postel. Stále nepochopil, že mi vadí, když to dělá. Člověk už potom nemůže ani chodit! Je to strašně otravné...

Niall si sedl vedl mě a já si přehodil vlasy na jednu stranu. Podívala jsem se na něho a pak mě to napadlo. Můj úsměv se zvětšil a já se postavila. Nechápavě se na mě podíval, přičemž musel zvednout hlavu, aby na mě viděl. Přešla jsem k němu a obkročmo si na něj sedla. Jeho zorničky se výrazně rozšířily a já se v duchu zasmála. Trochu jsem se na něm zavrtěla a on potichu zavzdychal.

"Upss... Promiň" usmála jsem se nevinně. Se zavřenýma očima přikývl a pak je otevřel. Opětoval mi úsměv a rukama se za zády zapřel do postele. Naklonila jsem se k němu, ruky obmotala okolo jeho těla a hlavu položila na jeho rameno.

"Nialle?" zeptala jsem se potichu a rukama si ho přitiskla více k tělu. Trošku se pomrvil a pak zahmkal, abych pokračovala. Skousla jsem se do rtu a v hlavě se sama sebe ptala, jestli se ho to vážně zeptám. Co když odpoví ne? A co když bude lhát? 

Zvedla jsem hlavu a zadívala se mu do očí. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. 

"Máš mě rád?" odhodlala jsem se a v tu chvíli se jeho tělo napjalo. Polkla jsem. Nevěděla jsem, co si z jeho obličeje vydedukovat. Očima jsem kmitala mezi těmi jeho. Čím déle byl tiše, tím více jsem nervózněla. Sbírá odvahu na to, aby mi řekl zápornou odpověď, nebo na to, aby lhal? 

"Co je to za otázku? Jasně, že tě mám rád" usmál se a já v jeho očích hledala pravou odpověď. Buď říkal pravdu, nebo umí moc dobře lhát i očima. Usmál se na mě. Chvilku jsem váhala, ale pak jsem mu úsměv opětovala. Kvůli jeho roztomilému chování jsem zapoměla, co jsem vlastně chtěla dělat dál, takže jsem prakticky bez výsledku. V duchu jsem na sebe křičela, jak můžu být tak blbá a nechat se pobláznit jedním jediným úsměvem tohohle kluka. 

"Ehm... Můžeš se prosím posadit? Tohle není moc příjemná poloha" zasmál se a já se hned na jeho přání posadila. Začervenala jsem se a sklonila hlavu. Niall se začal smát a já na něj hned zpátky zvedla hlavu a nechápavě se na něj podívala. 

"V-víš... Vypadalo to, že se díváš..." uchechtl se a očima sklouzl dolů. Vypadl ze mě povzdech a moje tváře se začaly ještě více plnit červenou. Proč skoro všechno, co dělám je tak... uh, trapný? Nespokojeně jsem se zavrtěla a z Niallových úst se znova vydral vzdych. Ucítila jsem, jak pode mnou tvrdne a já se rychle postavila. Vždycky jak byly tyhle trapné scénky ve filmech, říkala jsem si, že se to v reálu nemůže stát. No, mýlila jsem se. Ale s mojí nešikovností jsem to měla tušit...

"J-já... Půjdu si o-odskočit" řekla jsem se zrychleným dechem a otočila se. Nešikovně jsem vyběhla z jeho pokoje a seběhla až dolů. Sedla jsem si na jednu z mnoha laviček a hlavu si vložila do dlaní. Proč musím být tak nešikovná? Teď mu nemůžu na oči! Radši půjdu do svojeho pokoje. Opatrně jsem vyběhla schody, aby se nestala další nehoda. Přešla jsem k oknu a otevřela si ho, abych se mohla pořádně nadechnout toho stromy pročištěného vzduchu. Rychle jsem zamrkala a podívala se do okna Niallovy věže. Zarazila jsem se, když jsem tam zase viděla toh muže. Tentokrát jsem ho viděla z profilu, ale kvůli dálce jsem stejně nerozeznala obličej. Najednou se na mě rychle otočil a já zalapala po dechu. Zadíval se na mě a já znervózněla. Jeho obličej mi byl povědomý, ale neuměla jsem ho zařadit. Zamračil se, přimhouřil oči a zmizel v pokoji. Rychle jsem zamrkala a můj dech se nedal uklidnit. Mohl vědět, že se na něj dívám a proto se na mě otočil? Nebo se jen chtěl podívat z okna a až pak si mě všiml? Ale jak se tam může objevovat a mizet? Ani Niall by takhle nemohl zmizet. To bych alespoň cítila vítr vedle sebe. 

S pořád zrychleným dechem jsem se podívala z okna dolů. Zamotala se mi hlava a já si rychle sedla na zem, abych nevypadl z okna. Opřela jsem se o zeď pod oknem a frustrovaně vydechla. Nohy jsem si přitáhla k tělu, obejmula je rukama a položila si na ně hlavou. Zavřela jsem oči a v tu chvíli se mi před nima objevil ten muž. Rychle jsem otevřela oči. Ten jeho pohled mě vystrašil. Celá ta věc s ním mě děsí. Spolu s Niallem mají nějaký plán, umí se jen tak objevit a zmizet a ten jeho pohled... Když si na něj vzpomenu, přejede mi po zádech mráz. Začínám se bát toho jejich plánu...

Další!!! :)) Ale vůbec s ním nejsem spokojená -_- prostě z něho mám divný pocit... Pokud vás to zajímá, už připravuju novou story (s Liamem) :)) Sice teď mám už promyslené 3 (vážně se mi ta fantazie rozrůstá) :)), ale tak... Pěkně popořadě :D Jsem u toho poslouchala Katy Perry -  This is how we do :D Znáte, ne??? :D Let's go twerk, ice-cream! :DD :') Děkuju za přečtení!!! :33 ;) PS.: naboku Niall --> Aww! :333   Kami xx