Bohužel žiješ.

2.7K 173 8
                                    

POHLED JUSTINA
„Ahoj zlato. Už jsme se dlouho neviděli" uslyším ten známý hlas. Emily.

Když u mě byla Tiffany tak mi volal Lex, že mi musí něco říct. Když mi řekl, že Emily žije nemohl jsem tomu uvěřit. Chtěl jsem si to ověřit a tak jsem jel na místo, kde podle Lexe měla Emily být. Nebyla tam. Ale už vím kde je. U Tiffany. „Co děláš u Tiffany?" zeptám se jí. „To je jediné co tě zajímá?"

„Kde jste?" zeptám se ignorujíc její otázku. Uslyším smích. Její smích. „Najdi si nás" zavěsí Emily hovor. Vytáčím číslo od Tiff asi ještě 5x jenže nic. Hned nasednu do auta a jedu co nejrychleji můžu. Auto zaparkuju u jejího domu a v rychlosti jdu ke dveřím. Zazvoním a čekám. Po chvilce ze dveří vykoukne hlava její matky. Vypadá jinak než si ji pamatuju. Celá bledá, kruhy pod očima, červené nateklé oči a rozcuchané vlasy. „Justine? Co tu děláš?" zeptá se mě. Jo to asi nebyl dobrý nápad. Já zapomněl. „Ehm. Dobrý den. Je Tiffany doma?" zeptám se slušně. „Proč?"

„Ehm. Potřebuju s ní mluvit" odpovím jednoduše „doma není" ze slovy zavře dveře. Povzdechnu si a zkusím zavolat Lexovi. Nezvedá to. Debil. Najednou mi v ruce začne brnět mobil. Kelsi. Zvednu to. „Ano?" optám se do telefonu. „O-ona je-je živá" řekne vystrašeně Kelsi. „Já vím" promnu si oči „má Tiffany" vydechnu „Já vím byla u mě" šeptne Kelsi „a kde je teď?" vyjeknu nervózně. Nemůže se Tiffany nic stát. Slíbil jsem jí, že se jí už nic nestane. „Přijeď" řekne a zavěsí rozhovor. Proč všichni ty hovory hned zavěsí. Kurva. Nasednu do auta a jedu ke Kelsi. Dojdu do jejího bytu.

„Kelsi" křiknu. „Špatně" uslyším za sebou holčičí hlas. Otočím se. Uvidím zase ty její hnědé oči, ve kterých jsem se ztrácel. Změnila se. Má delší vlasy než si pamatuju. Celá je jiná „Kde je Tiffany?" zeptám se Emily. „Málem jsi mě zabil" křikne po mě. „Ale bohužel žiješ" zašklebím se a na její tváři se objeví naštvaný výraz.

„Vždyť sis mohl vybrečet oči" zasměje se. „Protože mi na tobě záleželo" vyjeknu „ale ty jsi mi lhala. Lhala jsi mi ve všem." dodám křikem „Lhala jsem aby jsi byl v bezpečí" křikne na zpět „tak proč ses mi pak neozvala?" zeptám se „není to tvá věc" zasyčí. „Ale je."

„Jak tě najednou přestala zajímat Tiffany" skříží si ruce na hrudi. „Kde je?" zeptám se. „Vrátila jsem se pro tebe" přejde ke mě a uplně ignoruje na co se jí ptám. Začíná mě vytáčet. „Tak zase jdi abych tě nemusel doopravdy zabít" syknu po ní a ona se na mě jen usměje. „Ty se ke mě stejně vrátíš" nehtama mě pohladí po tváři, otočí se a odejde pryč z bytu. Vůbec jsem si neuvědomil, že odešla. Kurva. Kde je Tiffany?! Ze dveří od koupelny výjde Kelsi. „Kde je Tiffany?" vyjeknu a z koupelny výjde i Tiffany. Rychlím krokem k ní dojdu a vtáhnu jí do obětí. Její ruce se obmotají kolem mého pasu. „Udělala ti něco?" zeptám se jí a trošku si jí od sebe odtáhnu. „Ne" zavrtí hlavou „ a ty jsi v pohodě?" optá se „v naprostém" pohladím ji po vlasech. „Konečně jsi tady" šeptne a hlavu si zaboří do mého ramene. Jen se usměju a jednou rukou ji hladím po vlasech. „Proč tu je?" zamumlá do mého ramene „No.." odmlčím se a Tiffany se odtáhne.

„No.. Co?" pozvedne obočí nahoru. „Nevim" zalžu.

Cigarettes? No, thanks.Kde žijí příběhy. Začni objevovat