Máme volný byt

2K 150 8
                                    

DALŠÍ DEN
„Pozval jsi ji?" zeptám se šeptem Lexe. „Jo" mykne ramenami „a?" popoháním ho aby mi nejdříve řekl to co chci vědět. „Přijala to" odpoví a já se usměju „tak vidíš" šťouchnu ho do ramene. „Jo" pousměje se „jsem z toho více šťastná než ty. Proč?" přihmouřím na něho oči. „Nečekal jsem to" nevěřícně pokroutí hlavou.

„A v kolik jdete?" zeptám se „za hodinu" odpoví mi a já přikývnu. Po nějaké chvíle se zvednu z gauče a jdu za Emily. Zaklepu ne její dveře a po chvíli se ozve 'dále'. Vejdu do pokoje a celý pokoj je zaházený oblečením. U prostřed pokoje sedí menší brunetka a zoufale se rozhlíží po pokoji.

„Co to děláš?"nadzvednu pobaveně obočí „nemám co na sebe" zakňourá. „Ty? No jasně" řeknu uronicky. „Ale fakt" rozhodí rukama „a kam jdeš?" zeptám se, i když to vím.

„S Lexem" šeptne „tak pojď něco ti najdeme" usměju se a začnu se prohrabovat v jejích věcích.

O HODINU POZDĚJI
„No sluší ti to" pochválím její vzhled „není to moc?" zeptá se, když stojí před zrcadlem a já sedím na její posteli. „Co přesně myslíš?" optám se jí, abych byla jistá co myslí. „Ty šaty, vlasy prostě všechno" zakňourá a pořád se prohlíží v zrcadle. Nakonec si oblékla černé uplé šaty, které ji zvýrazňují její štíhlou postavu. Vlasy má natočené a pár předních vlasů má seplé v zadu pinetkama. „Ježiši. Ne. Sluší ti to"

„Fakt?" zeptá se nedůvěřivě „jo" plácnu se po čele. „Dobře" ještě si porovná šaty a otočí se na mě čelem. „Už je osm" připomenu jí „jo dobře" pousměje se nervózně „proč si z toho tak nervózní?" optám se jí. „Nevím. S nikým jsem dlouho nebyla na večeři a na víc je to Lex. Můj nejlepší kámoš je to divný" řekne a prohrábne si vlasy. Pomocí berlí se zvednu z postele a přejdu k ní. „Běž už. Ať ho nenecháš čekat" mrknu na ní. „Děkuju" vděčně se na mě usměje „nemaš zač" máchnu nad tím rukou. Emily odejde z pokoje a po chvíli uslyším bouchnutí hlavních dveří, což asi znamená že ti dva odešli. Výjdu ze dveřích a na chodbě narazím na Justina. „Tady jsi" usměje se a chytne mě za bok.

„Jo tady jsem" uchechtnu se a rukou mu vjedu do vlasů. „Máme uplně volný byt" řekne a lišácky se na mě usměje „hm" zamumlám a Justin mi začne obsypávat krk polibky. Trošku se odtáhne a pousměje se. Hned na to se mi přisaje na rty. Jeho ruce přistanou na mém zadku a vyzdvihne mě do vzduchu. Svou zdravou nohou obtočím jeho pas a ta umělá je jen natáhlá. Přejde se mnou do našeho pokoje a ani jednou se naše rty neodpojili. Opatrně mě položí na měkkou postel a nadléhá si na mě. Jeho ruce jsou zapřené u mé hlavy aby mě nezalehl. Justin se odtáhne a věnuje mi úsměv.

„Chceš to?" zeptá šeptem a já přikývnu. „Ale radši ti sundám tu nohu" oznámí mi a já přikývnu. Jak řekl tak udělá. Umělou nohu dá vedle postele a potom si nade mě zase nalehne.

Cigarettes? No, thanks.Kde žijí příběhy. Začni objevovat